VÁ, Mikýř, Jie a spol. Hvězdy internetu slouží politikům, eticky je to džungle

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Témata mladé generace si za své vzal mimo jiné v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Aby slova proměnil v činy, pozval si na Hrad také skupinu mladých internetových tvůrců, se kterými probíral, co všechno nastupující generaci zajímá a trápí.

„Nechci, aby spolupráce byla jen formální, abychom si udělali fotku u kulatého stolu, ale aby to také mělo konkrétní obsah,“ řekl prezident letos v lednu na začátku setkání. Skupina dostala pracovní název Rada mladých, postupně ji ale její zakladatelé přejmenovali na Impakt Česko.

Hradní skupinu pomáhal dát dohromady mladý producent a režisér Šimon Šebek, mezi další tváře skupiny patří například neurovědkyně a zakladatelka projektu Nevypusť duši Marie Hájek Salomonová, influencerka a autorka populárního účtu pro mladé Jsem v obraze Johana Bázlerová nebo známý youtuber Jan Špaček, který ve svém pořadu Fabulace neortodoxně griluje politiky.

Tito tvůrci radí prezidentovi a jeho týmu s akcemi, které by mohly zaujmout mladou generaci, zatím se jim podařilo zorganizovat běh ve Stromovce, jímž chtěli podle Šebka zdůraznit důležitost pohybu, na kterou mladí stále častěji zapomínají. Skupina také zorganizovala debatu nazvanou Mezi zákonem a senzací, která se zaměřila na mediální pokrytí střelby na filozofické fakultě, které například studenti žurnalistiky kritizovali v otevřeném dopise, nebo debatu o budoucnosti Česka v Evropské unii.

Podle Hájek Salomonové funguje skupina nárazově a každý influencer je tak trochu garantem svého tématu, které se snaží prosadit do veřejného diskurzu. „Ať chceme, nebo ne, témata se jednou stanou politickými. I proto se snažíme s politiky spolupracovat, nejhorší by bylo, kdyby po dalších volbách přišel někdo jiný a všechnu dosavadní práci smetl ze stolu,“ říká neurovědkyně zabývající se duševním zdravím mladých.

Skupina funguje bez úplaty, prezidentovi radí zadarmo, sami a za své peníze si influenceři podle neurovědkyně také vytvořili webové stránky a sociální sítě. Tvůrců je ve skupině kolem dvaceti, další mladí lidé se prý hlásí přes webový formulář, kam píšou své nápady a témata, která je zajímají. „Je to třeba klima, přechod na euro nebo sport,“ jmenuje Hájek Salomonová. Sama neurovědkyně doufá, že se jí v říjnu podaří zviditelnit své téma u příležitosti Světového dne duševního zdraví. Jestli se do akcí zapojí i prezident ale neví.

Budoucnost skupiny je totiž nejistá, poslední příspěvek na webu i sociálních sítích je z dubna, mladí influenceři mají své programy a podle zdrojů Seznam Zpráv jejich aktivity prezident postupně tlumí a schůzky deleguje na členy své kanceláře.

„Se skupinou Impakt aktuálně komunikujeme a hledáme způsob, jak dále spolupracovat a na jaké bázi,“ napsala Seznam Zprávám Karolína Blinková, vedoucí oddělení komunikace Kanceláře prezidenta republiky. Podobně krátký život měl mimochodem také prezidentský podcast Podhradí moderovaný novinářem Michalem Půrem, který má dodnes pouze jednu epizodu.

Prezident není z tuzemské politiky jediný, kdo se snaží služby influencerů využívat. Někteří mladí tvůrci z prezidentské skupiny už měli s prací v politice zkušenosti, Johana Bázlerová v minulosti pracovala pro kancelář předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), nyní pracuje v marketingovém týmu hnutí STAN. Hájek Salomonová se zase podílela na prezidentské kampani Danuše Nerudové.

Příkladů spolupráce najdeme v posledních letech celou řadu, duo influencerů Anna Šulcová a Jakub Gulab pomáhalo za vlády Andreje Babiše s komunikací ohledně vakcín proti koronaviru, komik Martin Mikyska známý jako Mikýř zase pomáhal Ministerstvu vnitra s kampaní k povinným datovým schránkám pro podnikatele.

Někteří influenceři pracují pro politiky „neviditelně“, kromě Bázlerové je to například Štěpánka Kastner, která pro Úřad vlády Petra Fialy spravuje sociální sítě. Kastner zároveň mimo pracovní dobu pro svých sto tisíc sledujících vytváří vlastní obsah.

Stejně tak tvoří na sociálních sítích třeba poradce Markéty Pekarové Adamové Václav Ágh známý pod přezdívkou VÁ, pro současný Úřad vlády zase pracuje Šimon Ehrlich, jehož glosy pod účtem Jie sleduje takřka osmdesát tisíc lidí.

Na možné etické problémy takových spoluprací poukazují odborníci. Sociální sítě jsou už nezbytnou součástí předvolebních kampaní, což tuzemští politici dobře vědí a snaží se za pomoci influencerů zajistit si co největší podíl z koláče českého publika.

„Je to od politických subjektů zcela racionální, když na komunikaci sami nestačíte, hledáte někoho, kdo to umí,“ vysvětluje David Kursa, expert na data a komunikaci ze společnosti Newton Media, která se zabývá analýzou dat z médií a sociálních sítí.

Potvrzují to také data, v odevzdaných účetních závěrkách o výdajích na volební kampaně již dávno nechybí vysoké částky za sociální sítě. Nejvíce je v tomto ohledu viditelný Andrej Babiš, který kupříkladu v posledním měsíci před prezidentskou volbou zaplatil společnosti Meta, jež provozuje Facebook nebo Instagram, přes 624 tisíc korun.

Samotné sociální sítě podle experta volby nevyhrávají, bez nich se už ale politici neobejdou. V případech jako je Johana Bázlerová a její účet Jsem v obraze vidí jako problematické to, že influencerka svým uživatelům práci u STAN de facto zatajuje a nemá ji uvedenou například v „biu“, což je základní popis u profilu na sociální síti. „Není to žádná vymahatelná povinnost, důrazně bych ale doporučoval, aby to v biu měla. Jde přece o férovost,“ říká Kursa. Bázlerové přitom STAN ještě během kampaně do europarlamentu platil 35 tisíc korun měsíčně za správu sociálních sítí, jak vyplývá z jeho volebního účtu.

Za dobrý příklad označené spolupráce považuje Kursa nedávnou prezidentskou kandidaturu Danuše Nerudové, které s obsahem pomáhal marketingový specialista Vilém Franěk, jenž stál mimo jiné u zrodu úspěšné Mikýřovy úžasné pouti internetem a sám má desítky tisíc sledujících. „Bylo to přiznané, všude uváděli, za kterými příspěvky stál, a on sám si to dával na své sítě. Jako uživatel jsem transparentně věděl, co přijímám,“ doplňuje Kursa.

Pravidla pro influencery a jejich činnost je podle expertů potřeba teprve vytvořit. Podle Kursy je třeba celou scénu hlavně zprůhlednit a nastavit influencerům mantinely. „Lidé musí vždy vědět, jakou informaci a od koho přijímají, což je těžší, když se spolupráce neuvádějí,“ uzavírá odborník.

O neoficiální pravidla pro tvůrce obsahu se snaží například iniciativa Férový influencer, za kterou stojí vedoucí Katedry marketingové komunikace a PR na FSV UK Denisa Hejlová. „Dopad je především na děti – skrytou reklamu pozná jen jedno dítě z deseti,“ uvedla při představení projektu.