V továrně na tabák se zatajovaly zprávy o úrazech, říká vyhozený „bezpečák“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před Okresním soudem v Kutné Hoře se tento týden projednává žaloba podaná jedním z bývalých zaměstnanců české filiálky nadnárodního tabákového koncernu Philip Morris.

V zásadě by mohlo jít o běžný pracovněprávní spor, nicméně existují okolnosti, kvůli kterým si případ zaslouží širší pozornost. Dotýká se totiž pověsti celé kutnohorské továrny na cigarety, v níž pracuje kolem 800 až 900 lidí.

Žalujícím je Karel Tichý, jenž v podniku pracoval jako specialista v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Loni v červnu dostal výpověď, a to poté, co jeho místo bylo, jak bylo uvedeno, v rámci reorganizace pro nadbytečnost zrušeno.

Karel Tichý však tvrdí, že oficiálně uváděné důvody jeho vyhazovu jsou jen zástupné, a chce výpověď zneplatnit.

Soudu předložil verzi, že byl propuštěn účelově, protože opakovaně upozorňoval vedení, že firma ve svých pravidelných měsíčních reportech do centrály Philip Morris International ve Švýcarsku posílá nepravdivé údaje o přesčasové práci a pracovních úrazech v továrně.

V příslušné kolonce o přesčasech byly údajně zapisovány jen nuly, ačkoliv agenturní zaměstnanci podle Tichého měsíčně odpracovali v součtu až 900 hodin nad rámec standardní pracovní doby.

Tichý v roli firemního specialisty na bezpečnost práce také prý zaznamenal „minimálně deset incidentů“, které on sám vyhodnotil jako pracovní úraz, avšak vedení společnosti je buď klasifikovalo jako takzvanou skoronehodu, nebo je zcela odmítlo řešit a zaevidovat.

Některé tyto případy přitom žalobce hodnotí i jako důsledek soustavného přetěžování lidí.

Sporné incidenty bývalý zaměstnanec i popsal. Uvedl například, jak jeden ze zaměstnanců utrpěl úraz elektrickým proudem a jak doporučil jeho okamžité vyšetření v nemocnici.

Podle žalobce Tichého však nadřízený převoz zastavil a věc byla vyhodnocena jako „skoronehoda“. S několikadenním zpožděním byl sice zaměstnanec na lékařské vyšetření poslán, do švýcarské centrály však jako pracovní úraz tato událost podle Tichého reportována nebyla.

Jako další případ vyslechl soudní senát událost, kdy jeden z pracovníků v srpnu 2020 na pracovišti omdlel a byl převezen k lékařskému ošetření. Při vyšetřování bylo podle žalobce zjištěno, že muž běžně pracuje již několik let až 240 hodin za měsíc. Tedy výrazně nad zákonem stanovenou hranici (fond pracovní doby se v závislosti na počtu pracovních dnů v měsíci pohybuje mezi 152 až 176 hodinami).

„Uváděním nepravdivých údajů mohlo docházet k vědomému manipulování s údaji o kondici společnosti a tím i oklamávání akcionářů žalované (společnosti Philip Morris ČR),“ napsal Karel Tichý v textu žaloby.

Popis událostí od bývalého zaměstnance nechává zatím přední česká firma, jejíž akcie jsou obchodovány na burze, bez konkrétní reakce.

„Dokud nebude alespoň prvoinstanční soudní rozhodnutí, tak to nebudeme komentovat. Potom jsme připraveni se k tomuto případu vyjádřit,“ uvedla pouze na dotaz Seznam Zpráv manažerka komunikace Philip Morris ČR Klára Jirovcová Pospíšilová.

Vyjádřit se nechtěl ani advokát Pavel Bezouška, který tabákovou společnost před soudem v Kutné Hoře zastupuje. „Nemám k tomu zmocnění,“ reagoval na prosbu Seznam Zpráv o komentář k případu.

Před kutnohorským soudem vypovídal tuto středu jako svědek Tichého bývalý šéf z oddělení „udržitelnosti“ Tomáš Čech. Právě on podle Tichého ve finále určoval, jak bude mimořádná událost posuzována, ač odbornost v dané oblasti nemá.

Sám svědek uzvedl, že ve firmě před 32 lety začínal jako skladník. Ve své výpovědi připustil, že nad některými pracovními incidenty ve firmě vedl se svým podřízeným diskuzi, jak je správně klasifikovat, ale na zásadní neshody ohledně úrazů si nevzpomíná.

Živěji si vybavil jen případ zranění jedné zaměstnankyně na teambuildingové firemní akci v Harrachově, který nakonec také nebyl zaevidován jako pracovní úraz.

Co se týče přesčasů, ty jsou už nyní podle Čecha v měsíčních výkazech do Švýcarska uváděny odděleně od řádné pracovní doby, když dříve to podle jeho vysvětlení bylo zapisováno jen v rámci jednoho souhrnného čísla.

Reorganizaci ve firmě, po níž následovalo Tichého propuštění pro nadbytečnost, vysvětlil Tomáš Čech jako přímý důsledek změny strategie celého tabákového koncernu, kdy byla mateřskou firmou zdůrazněna orientace na oblast životního prostředí. Tedy nikoliv jako způsob, jak se zbavit „nepohodlného“ zaměstnance. I proto prý byla v jím řízeném oddělení ihned vytvořena úplně nová pozice a na ni byla přijata nová pracovnice, která je v oblasti životního prostředí specialistkou.

Faktickým výsledkem reorganizace však je, že počet lidí pod manažerem Čechem zůstal stejný jako před reorganizací a propuštěním Tichého.

Žalobce Karel Tichý jako doklad, že jeho výpověď byla účelová, uvedl, že po jeho vyhazovu nebyl v jednu chvíli v celém podniku se stovkami zaměstnanců nikdo, kdo by měl odbornou způsobilost v oblasti požární ochrany (zůstal jen jeden externí pracovník).

Protipožární školení tak po jistou dobu zabezpečovali zbylí kolegové z oddělení, ačkoliv příslušnou odbornost v tu chvíli neměli.

To ostatně před soudem potvrdil i Tichého exkolega na obdobné pozici Aleksandr Kochnev, který po něm část agendy převzal. Zároveň ale tento svědek doplnil, že příslušné osvědčení už mezitím získal a svou vysokoškolskou kvalifikaci v oblasti bezpečnosti práce si nyní zvyšuje i doktorským studiem.

Středeční soudní jednání v případu žaloby na tabákovou firmu bylo odročeno na 22. března, soud chce doplnit dokazování výslechem dalších dvou svědků.