Článek
Zákon Lex Ukrajina VII prodlužuje dočasnou ochranu uprchlíkům z Ukrajiny, kterým aktuálně trvá do konce března. Jenže součástí je i nový trestný čin - neoprávněná činnost pro cizí státní moc.
Problém je, že Nejvyšší soud i vrchní státní zástupkyně v Praze a kandidátka na nejvyšší státní zástupkyni Lenka Bradáčová definici kritizuje jako neurčitou a nekvalitní.
Dalším pozměňovacím návrhem z dílny hnutí STAN k zákonu přibylo i kritizované ustanovení, že pokud chtějí žadatelé z Ruska české občanství, musejí se vzdát ruského. To by ale muselo schválit i Rusko a odpůrci režimu se obávají šikany a represí vůči rodině a přátelům, kteří v Rusku zůstali.
A ještě jeden pozměňovací návrh k zákonu, který má řešit ochranu ukrajinských uprchlíků. Tentokrát od poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), aby byly na základních školách dvoje zápisy: jedny pro „běžné“ žáky, druhé, pozdější, pro děti ukrajinských uprchlíků. Jako diskriminační to kritizují organizace zaměřující se na integraci uprchlíků nebo vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Sněmovna nefunguje normálně, jsou tam velké prostoje. Kdyby fungovala normálně, tak se některé věci dostanou na pořad jednání běžným způsobem a neřeší se přílepkem k nějakému jinému zákonu, jenom kvůli tomu, aby se to stihlo prosadit,“ říká předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.
Otázka ústavnosti
Ke kritice se přidává i senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. Vadí jí zejména už zmíněné přidání nového trestného činu. Podle ní by se mohlo jednat o neústavní přílepek.
Jako příklad dává Lex Babiš II zpřísňující například pravidla vlastnictví médií u politiků z léta 2023, který minulý rok jako neústavní přílepek zrušil Ústavní soud.
„Projednávaný návrh včetně dokazování ukazuje na dlouhodobě neutěšenou praxi v Poslanecké sněmovně co do dodržování pravidel jednacího řádu,“ řekl tehdy předseda soudu Josef Baxa.
Podle senátorky Marvanové je problematické nejen to, jak je novela napsána a že čelí odborné kritice, ale i to, jakým způsobem ji vláda prosazuje.
„Na semináři k trestnímu zákoníku jsem se ptala ministra spravedlnosti, co říká na tu kritiku, a on mi řekl, že to znění upraví v jiném zákoně, v novele trestního zákoníku, která je ve druhém čtení. Že teď ať se to schválí třeba i špatně a potom to upraví. To je úplně nevhodné. Notabene, pokud už teď ví, že tam jsou chyby,“ popisuje senátorka.
Hlídačkovné a chybějící odstavec
Dalším z příkladů je velká novela vysokoškolského zákona. I tu bude ve středu projednávat Senát a mimo jiné řeší žalostně nízké odměňování doktorandů. Jenže součástí je i takzvané hlídačkovné. Pozměňovací návrh poslance Šimona Hellera a poslankyně Romany Bělohlávkové (oba KDU-ČSL) by měl pomoci studujícím rodičům malých dětí a přidat jim peníze na hlídání.
Jenže jak ústavně-právní, tak školský výbor tuto změnu odmítly. Senátoři i senátorky kritizovali nesystémovost, možné zneužívání a zvýšení výdajů vysokých škol, které by mohlo dosáhnout až čtvrt miliardy korun ročně.
Předseda školského výboru Jiří Růžička (za TOP 09) uvedl, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.
Do třetice: novela energetického zákona, o které bude Senát ve středu jednat. A podle předsedy senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Klementa ji s největší pravděpodobností poslancům vrátí. „Bavil jsem se s předsedou hospodářského výboru Miroslavem Plevným a řekl mi, že v tom zákoně vypadl jeden celý odstavec, že to tam úplně chybělo. Takže to tam doplňoval v Senátu,“ popisuje senátor.
Narazit může i Lex Ukrajina VII. Podle senátora Zdeňka Nytry nejsou v ODS jednotní a mají k novele výhrady. Předseda lidoveckého klubu Josef Klement se vyjadřuje podobně: „Neprojde ve znění postaveném Poslaneckou sněmovnou, bude tam minimálně jeden pozměňovací návrh.“
Ačkoli je lednová schůze Senátu neobvyklá, protože na ní musí řešit řadu rozsáhlých novel, nesystémové přílepky nejsou nijak neobvyklé. Tvrdí to senátorka Marvanová: „Legislativa nám vytipovává nevhodné doplňky ze Sněmovny. Nachází je zhruba v každém třetím zákonu. Jsou to nedomyšlené věci, které narazí v praxi.“
„Skoro nás prosí“
Podle vládních senátorů a senátorek je na vině nedobrý vztah mezi vládou a opozicí, opoziční obstrukce i neochota poslanců změnit zastaralý jednací řád Sněmovny.
„Sněmovna strávila pekelný týden plný obstrukcí, nocování, procedurálních schválností. Kolegové nás skoro prosí, abychom je tomu nevystavili znova, že jsou na pokraji fyzických i psychických sil. Je to velká spousta okolností, které jsou zapříčiněné i neochotou části koalice si změnit jednací řád. Kvůli tomu nás pak staví do hrozně nekomfortní situace,“ říká senátor David Smoljak (STAN).
„Je to pravda,“ odpovídá na výtku k opozičním obstrukcím ve Sněmovně místopředseda senátního klubu ANO Ladislav Václavec, „ale jenom si přiznejme, že obstrukce jsou jediným možným nástrojem opozice, aby pozdržela věci, s kterými nesouhlasí. Ale nemá to nic společného s přílepky.“
Opoziční senátor naopak viní vládu za to, že se zákony přichází na poslední chvíli. „Přílepky jsou častější. Dělají vše na poslední chvíli a nedají nám ani zákonný prostor na to, abychom to podrobně probrali. Tím, že má v Senátu nynější vládnoucí koalice většinu, tak jim jdou na ruku,“ říká senátor Václavec.
Ač se v důvodech vláda i opozice rozchází, výsledkem je, že se do Senátu řada zákonů dostává až těsně před účinností. Na horní komoru to vytváří tlak zákony schválit, i když jsou nedokonalé. Tím se ale dostává pod logickou opoziční kritiku, že vládě bez okolků schválí cokoli.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nechce hodnotit práci dolní komory, jednání Sněmovny ale označuje jako hektické a nepředvídatelné. S kolegy se shodne v tom, že by prospěla změna jednacího řádu.
„Teprve až všichni, opozice i koalice, pochopí, že to brání samotné kvalitě práce, tak může dojít ke zlepšení situace. Nejsou dnes v této situaci proto, že by nechtěli pracovat. Ale paradoxně proto, že opozice chce co nejvíce uplatnit nástroje, které má, a to samé koalice,“ řekl Vystrčil.
Takové dilema hraje roli i při rozhodování o Lex Ukrajina VII. Jeho schválení Sněmovnou se protáhlo i kvůli tomu, že zákon řešila dolní komora ve třetím čtení hned čtyřikrát. Vrácení tak může ohrozit ochranu uprchlíků. Na druhou stranu je vůči přílepkům silná a věcná kritika.
„Ne že bychom chtěli vychovávat Sněmovnu. Obávám se, že v tomto složení jsou nepřevychovatelní. Troufám si tvrdit, že se budeme bavit o věcnosti, to znamená, jestli opravdu je zapotřebí taková změna trestního zákoníku, jestli není úplně špatně napsané to ustanovení o občanství a jestli potřebujeme kvůli Praze řešit zápisy ukrajinských dětí až ve druhém kole,“ říká Nytra.
