V Rusku vydělává i řetězec s miliardáři z Česka. Odchod neovlivníme, říkají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Navzdory Putinově válce na Ukrajině setrvávají v Rusku tři významné západoevropské obchodní řetězce s potravinářským zbožím. Kromě francouzského Auchan vede ke zbývajícím dvěma významná česká linka.

Řetězec Globus, jak Seznam Zprávy už uvedly, řídí nyní svoji ruskou filiálku z Prahy, u další německé skupiny Metro, známé v Česku samoobslužnými velkoobchody Makro, by pak do setrvání na ruském trhu mohli promluvit i dva domácí miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.

Jejich firma EP Global Commerce má podle aktuálních údajů v Metro AG už téměř 46 procent akcií. Nikdo jiný v tomto obchodním gigantu, který má po celém světě tři desítky filiálek a 93 tisíc zaměstnanců, nedrží více. Rodiny původních německých zakladatelů mají dle oficiálních údajů jen 24 procent, 30 procent akcií je na volném trhu.

Odpověď na to, zda se oba miliardáři z pozice většinových majitelů zasazují o to, aby Metro z Ruska odešlo, je vyhýbavá.

Seznam Zprávy se sice pokoušely dotázat přímo Křetínského s Tkáčem, avšak snaha o telefonní spojení skončila v obou případech bez jakékoliv reakce. Vyjádření poskytl mluvčí Křetínského podnikatelské skupiny Daniel Častvaj a plyne z něho, že miliardáři se necítí být kompetentní k tomu, aby do takovéhoto rozhodování – kde podnikat a kde ne – zasahovali manažerům sedícím v představenstvu Metra. I proto, že přes relativně vysoký podíl ve firmě nemají stále většinu, přičemž akcie německé společnosti jsou obchodovány i na burze.

„Rozhodnutí, zda v Rusku setrvat, či nikoliv, je plně na managementu společnosti Metro AG, která je veřejně obchodovatelná v Německu. Společnost EP Global Commerce, jejímž prostřednictvím drží pánové Křetínský a Tkáč minoritní podíl v Metro AG, se na tomto rozhodování jako akcionář nepodílela a nepodílí,“ uvedl Daniel Častvaj.

Ještě ale zdůraznil, že politický názor jeho šéfa je zcela jasný. „Daniel Křetínský ruskou agresi na Ukrajině opakovaně kategoricky odsoudil,“ doplnil mluvčí Častvaj.

Nakolik jsou možnosti akcionářů v podobných situacích skutečně omezené, či nikoliv, Seznam Zprávy konzultovaly s několika domácími ekonomy,

Vesměs se shodují na tom, že Křetínský s Tkáčem by při dobré vůli měli nemalé možnosti, jak výrazně promluvit do podnikání v Rusku. Nikoliv bezprostředně, ale skrze dozorčí radu (kde mají nyní tři své zástupce) a také skrze valnou hromadu Metro AG.

O tom, že oba domácí byznysmeni bezzubí nejsou, je přesvědčen bývalý viceguvernér ČNB a nyní europoslanec Luděk Niedermayer.

„Pokud mají v dozorčí radě své lidi, mohou určitě opakovaně nastolovat otázku vůči managementu, zda je pro budoucnost firmy kvůli reputačním i finančním rizikům udržitelné v Rusku zůstávat. A stejně tak mohou toto téma nastolovat na valné hromadě,“ vypichuje Niedermayer. „A mohou přijít jistě i s návrhem, že se ona ruská filiálka odprodá, nebo s něčím podobným.“

Europoslanec připomíná, že z Ruska odešlo mnoho jiných evropských a světových firem a vždy šlo i o strategické rozhodnutí majitelů.

V podobném duchu se vyjádřil bývalý vicepremiér Pavel Mertlík, nyní rektor mladoboleslavské Škoda Auto Vysoké školy. „Nevím, jaká jsou přesně interní pravidla ve společnosti Metro, ale obecně platí, že akcionáři jsou vždycky těmi konečnými hybateli. Samozřejmě musí na svou stranu získat většinu (akcionářů),“ podotýká.

„Je to takové protivně alibistické, sympatické mi to není, ale nejsem soudce,“ říká ekonom v penzi Jan Žůrek, který byl dlouholetým ředitelem pražské filiálky nadnárodní poradenské společnosti KPMG.

Zároveň má ale Žůrek pro vyhýbavý postoj dvojice miliardářů i jisté porozumění. Usuzuje, že ve veřejně obchodovatelné firmě nemohou i takto velcí akcionáři příliš „tlačit na pilu“, aby nevyvolali případné žaloby ze strany minoritních vlastníků. Ti mohou mít pocit, že odchodem z ruského trhu – pokud by nebyl ničím podložen a žádným úřadem nařízen – by byla protiprávně poškozena jejich investice.

Německá skupina Metro už dříve některé země opustila. Na konci loňského roku se například vedení rozhodlo odejít po 19 letech z Indie. Tamní filiálku s 31 distribučními centry a 3500 zaměstnanci Metro prodalo za 344 milionů dolarů místnímu indickému byznysmenovi. O rok dříve německá firma ohlásila odchod z Japonska a Myanmaru.

A proč firma stále zůstává v Rusku, když jiní se z Putinovy říše už dávno stáhli? Na webových stránkách Metro AG je k tomu poslední vyjádření z loňského 11. března, kde se píše o tom, jak je firma Metro AG „hluboce šokována ruským útokem na Ukrajinu“.

Představenstvo se však podle prohlášení po nesnadném zvažování nakonec rozhodlo v činnosti ruské dceřiné společnosti pokračovat. A bylo to odůvodněno tím, že firma má také zodpovědnost za 10 tisíc tamních kolegů (zaměstnanců ruských velkoobchodů), stejně tak za nakupující ruské zákazníky.

Fakticky tak vedení Metra použilo úplně stejné argumenty jako majitelé německého řetězce Globus. Ten měl ale situaci snazší v tom, že nejde o veřejně obchodovatelnou akciovou společnost, nýbrž o rodinný podnik. Dynastie Bruchových na jiné majitele ohled brát nemusí.

V případě českého miliardáře Daniela Křetínského lze v souvislosti s jeho vyhýbavým postojem k podnikání Metro AG v Rusku poukázat i na jednu zajímavou okolnost. Křetínským spoluvlastněné francouzské noviny Le Monde v posledních týdnech tvrdě kritizují, že francouzský řetězec Auchan (a s ním propojený řetězec pro kutily Leroy Merlin vlastněné rodinou Mulliezových) spolupracuje s Putinovým Ruskem.

Le Monde v kooperaci s investigativními skupinami Bellingcat a The Insider přinesl v únoru rozsáhle citovanou kauzu o tom, jak některé zboží prodávané zmíněnými řetězci v Rusku bylo v rámci humanitárních sbírek posíláno zdarma na frontu ruským vojákům.

Nešlo jen o trvanlivé potraviny, ale i třeba i plynové bomby, sekyrky či hřebíky, tedy materiál, který je možné použít i pro ryze vojenské účely.

Například ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na zjištění novinářů z listu Le Monde označil v polovině února francouzský obchodní řetězec Auchan za „plnohodnotnou zbraň ruské agrese“.