Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Snížit počet státních zaměstnanců je domácím úkolem každé vlády, přesto jejich počet roste tempem 5–10 tisíc ročně. V éře Fialovy vlády se to má změnit, ale že to nebude snadné, ukazuje historický příklad jedné z institucí – Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Jeho výroční zprávy i státní závěrečné účty ukazují, že v minulém desetiletí počet pracovníků lékového ústavu narostl z 330 na 530. A do konce letošního roku by mohlo přibýt dalších padesát lidí.
Rychlostí, s jakou personál SÚKL přibývá, se mohou rovnat jenom nedávno založené instituce typu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Porovnání v konkrétních číslech přinášíme v tabulce níže v textu.
Podle vedení ústavu však není možné stavy snižovat.
„SÚKL se řídí při své činnosti přibližně 44 zákony a u nich došlo v období od roku 2014 do května 2017 k asi 160 novelizacím, jež znamenaly zásadní rozšíření kompetencí,“ vysvětluje mluvčí ústavu Klára Brunclíková. Bylo podle ní třeba nabrat nové pracovníky do nově zřízeného úseku zdravotnických prostředků, víc práce prý odvádějí inspektoři, zároveň „došlo ke zprovoznění systému eRecept“.
Podle čísel z výročních zpráv začal SÚKL skutečně podrobněji sledovat, jak pacientům prospívají zdravotnické prostředky typu protéz nebo implantátů (tzv. vigilance). Ve své hlavní agendě však aktivity omezil.
V roce 2020 registroval podle výroční zprávy necelých 500 léků, přitom v roce 2010 jich bylo 1 200. Obdobný pokles byl u zrušení registrací a snížil se i počet cenových rozhodnutí. Počet inspekcí se proti roku 2010 nezvýšil. Nejde přehlédnout ani to, že se elektronické recepty začaly používat už v roce 2008.
Obavy ze zbytečných nákladů za mzdy odmítá mluvčí lékového ústavu především argumentem, že to daňoví poplatníci ani nepocítí. „SÚKL čerpá finanční prostředky přímo ze státního rozpočtu jen na 307 svých zaměstnanců,“ vysvětluje Klára Brunclíková.
Zbytek lidí platí Státní ústav pro kontrolu léčiv z poplatků, které odvádějí farmaceutické firmy za povolení svých preparátů.
To je také argument, který přesvědčil i experty Ministerstva financí. „Státní ústav pro kontrolu léčiv měl v roce 2010 rozpočtováno 307 zaměstnanců a stejný počet je rozpočtován i pro rok 2022,“ uznává mluvčí resortu Nikola Morava, že nové pracovníky platí SÚKL ze svých zdrojů.
Tím však nevylučuje, že se hospodářské výsledky ústavu dramaticky zhoršily. Podle výročních zpráv utratil SÚKL v roce 2020 za mzdy a provoz 650 milionů korun, dvakrát víc než deset let předtím. Zároveň investice poklesly takřka na nulu. Farmaceuti odvedli v roce 2020 podle zákona poplatky za 580 milionů, v roce 2010 ovšem byly výnosy o 10 milionů vyšší.
Namísto dřívějších přebytků tak ústav produkuje deficit, který musí Ministerstvo financí pokrýt. Podle Monitoru státní pokladny dosáhl schodek loni sta milionů.
Státní ústav pro kontrolu léčiv patří k velkým úřadům, v džungli státních institucí se však snadno ztratí. Klíčovou roli hraje čtrnáct ministerstev, vlastní rozpočtovou kapitolu má také dalších třiadvacet institucí v čele s Úřadem vlády ČR. Na nižší úrovni se najde dalších čtyřicet základních organizačních složek státu (OSS), mezi které patří SÚKL, ale také armáda a policie. Na stovky se už počítají vedlejší organizační složky a příspěvkové organizace, mezi které patří speciální agentury typu Czechinvestu, ale především regionální školy.
Prosekat se takovým houštím dokázal jen do určité míry i tak energický ministr jako Miroslav Kalousek. Jeho plán snížit počet zaměstnanců státu o desetinu se v letech 2010–2013 podařilo prosadit jen v některých resortech, jinde ministři dokázali své pracovníky skrýt v podřízených organizacích. Počet státních zaměstnanců se tehdy snížil o čtyři procenta, do roku 2020 jich však přibylo třikrát víc.
