Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hned dva stranické orgány lidovců ke konci týdne řešily, co stojí za neúspěchem v evropských volbách a jak ho nezopakovat v nadcházejících volbách do Senátu a krajů.
Výrazné změny ve vedení se ale – zatím – čekat nedají. Lidovci vyčkávají na říjnový sjezd, kde bude šéf Marian Jurečka čelit pokusu o výměnu. Jako jeden z možných nástupců bývá zmiňován ministr zemědělství Marek Výborný. Ten kandidaturu nevylučuje, zatím ale k rozhodnutí nedošel.
Co podle něj stojí za neúspěchem lidovců? „Myslím si, že nás do určité míry sráží i to, že nám poslední dobou trošku schází nějaká disciplína, pořádek, schopnost mluvit skutečně jednotným hlasem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Kdybyste to měl popsat svými slovy, v jakém stavu je teď KDU-ČSL?
Máme za sebou evropské volby, které nelze považovat za úspěch. My jsme opravdu chtěli obhájit dva mandáty. Je na místě udělat si analýzu našeho výsledku v jednotlivých krajích, ale to neuděláme za týden. Já jsem měl radost, že se ukázaly nové mladé lidovecké tváře. To je i odpověď na to, v jaké kondici je naše strana i přes naše problémy. To je velmi pozitivní zjištění.
Potřebuje podle vás KDU-ČSL nového předsedu?
Věci týkající se budoucnosti musí v demokratické straně řešit sjezd. My se teď musíme soustředit na krajské volby.
Vy jste jako strana říkali – pojďme počkat na evropské, teď zase na krajské volby. Přijde mi, že KDU-ČSL pořád na něco čeká. Neměli byste konat?
Tak to není, že na něco čekáme. Máme termín sjezdu od jara. Už tehdy probíhala čilá debata, i před sjezdem budou další vnitrostranické debaty a sjezd demokraticky rozhodne. Nedává mi smysl měnit vedení v okamžiku, kdy nesete vládní odpovědnost a kdy jsou tady důležité volby, které musíte připravovat.
Bude mít vlastně případný nový předseda dost času udělat nějaké změny do sněmovních voleb?
Určitě. To se dá stihnout.
Nepomohlo by situaci ve straně, kdyby Marian Jurečka předem řekl, zda bude, nebo nebude obhajovat mandát?
To je otázka na Mariana Jurečku.
Ani ne. Já se ptám, jestli by nepomohlo straně, kdyby věděla, na čem je. Já totiž slýchám takovou obavu, že Marian Jurečka tím drží v šachu lidi, kteří by o kandidatuře uvažovali a v této situaci se bojí vystoupit.
Já opravdu nebudu nikomu z členů předsednictva vzkazovat nebo něco doporučovat. Tady sedí ministr zemědělství, člen celostátního výboru do toho širšího vedení strany, ale nikoliv předseda.
Vystřídá Mariana Jurečka za pár měsíců Marek Výborný?
Tak se zeptám jinak, o vás se mluví jako o jednom z možných nástupců Mariana Jurečky. Uvažujete o tom?
Já si jsem vědom spoluodpovědnosti, jsem bývalý předseda. Vše další se odvine od toho, jakým způsobem bude probíhat vnitrostranická debata. A jaké budou jasné postoje současného vedení.
Kandidoval byste pouze v případě, že Marian Jurečka už obhajovat nebude?
Věci týkající se voleb nového vedení opravdu nechci komunikovat v médiích, to je na vnitřní debatu.
Jaká je nálada ve straně? Dlouhodobě jsou tam dvě křídla – jedno chce návrat ke kořenům, druhé modernější stranu. Musí si už lidovci na podzim vybrat, kterým směrem se dát? Nebo je nějaká třetí cesta?
Není to Losna, nebo Mažňák. Ta volba by měla být o jednotě v rozmanitosti a vzájemném respektu.
No jestli právě té rozmanitosti není na voliče takto malé strany moc. Že nerozumí tomu, co vlastně prosazujete.
Já si myslím, že to je o tom, jakým způsobem my sami prezentujeme sebe i náš program, naše témata navenek.
Nervozita u lidovců
Lidovci celý letošní rok řeší, zda má skončit šéf partaje Marian Jurečka. Ve skutečnosti je ale čeká ještě vážnější rozhodnutí. Pokud se chce strana zvednout ze dna, potřebuje hlubší změny, píše se v naší analýze:
Upřímně, takovou debatu se členy KDU vedu za poslední rok či dva pořád stejnou. Všichni stále říkáte, musíme být srozumitelnější, musíme to změnit…
Tak je to o nějaké míře respektu rozhodnutí většiny, třeba v poslaneckém klubu, rozhodnutí předsednictva. Když už se na něčem dohodneme, že by to mělo platit. Myslím si, že nás do určité míry sráží i to, že nám poslední dobou trošku schází nějaká disciplína, pořádek, schopnost mluvit skutečně jednotným hlasem.
A co s tím? Jak zavést tu větší stranickou disciplínu?
To je role vedení jak strany, tak poslaneckého klubu. A já tady nechci nikoho kritizovat, protože sám jsem v obou dvou funkcích byl a vím, že to není jednoduché. Ale je to taky o jednotlivých politicích.
Vy říkáte: nechci tady nikoho kritizovat. Ale zkuste to formulovat. Co tedy přesně děláte špatně?
Nechci zlehčovat celostátní preference, ty opravdu nejsou žádný šlágr. Ale podívejte se na pozice, které se nám daří držet v regionální politice. I proto se musíme soustředit na krajské volby. Před dvěma lety jsme do Senátu obhajovali sedm mandátů, všichni nám říkali, že tři budou skvělý výsledek. Měli jsme jich sedm. Ale je pravda, že neseme odpovědnost za komplikované resorty a někdy si sami dáváme vlastní góly.
Když mluvíte o těch komplikovaných resortech, je pořád většina lidovců spokojená s působením ve vládě a v koalici Spolu?
Že bychom odešli z vlády, je mimo jakoukoli diskuzi. Podle mě je jasně vidět, jak se náš program otiskuje do rozhodnutí vlády. Kdybychom tam nebyli, penzijní reforma by vypadala jinak, stejně jako podpora rodin. A tuhle práci musíme příští rok obhájit. A náš program dál naplňovat v rámci koalice Spolu.
Co by pro vás byl úspěch na podzim?
Jednoznačně posílení senátorského klubu. Obhajujeme pouze dva mandáty, budeme mít šest kandidátů, takže jediným úspěchem je posílení. A v krajích musíme obhájit, co máme dnes.
