V Kataru hnízdí vedení Hamásu, o plyn z emirátu Češi nadále stojí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco v Pásmu Gazy izraelská armáda útočí na jeho domovskou základnu, lídr palestinského teroristického hnutí Hamás Ismaíl Haníja dlí v luxusních palácích v Kataru.

Mimo jiné kvůli „přístřeší“ pro čelné představitele Hamásu se tento bohatý stát v Perském zálivu stal terčem kritiky ze strany spojenců Izraele, mezi něž se řadí i Česká republika.

Je to přitom teprve rok, co se vláda Petra Fialy (ODS) zaměřila na Katar obchodně i strategicky, a to poté, co Česko kvůli válce na Ukrajině přestalo odebírat plyn z Ruska.

Češi o spolupráci stáli natolik, že loni v květnu se do hlavního města Kataru vydali hned tři ministři. Nejsou však - v kontextu války na Blízkém východě - obchodně-politické sbližování mezi Prahou a Dauhá a potenciální dodávky katarského plynu v ohrožení?

Ze zjištění Seznam Zpráv vyplývá, že ve finální fázi se nachází příprava důležitého dokumentu, kterým Katařané loni podmiňovali vzájemnou obchodní spolupráci. Jde o takzvanou dohodu o ochraně a podpoře investic, jejíž parametry nyní po připomínkách ze strany Evropské komise ladí Ministerstvo financí s katarskými úřady.

V politické rovině Fialův kabinet ve vyjednávání s Katarem pokračuje, minimálně prozatím.

„Jsme spojenci Izraele, nikdy jsme to neskrývali. Pokud by došlo k další eskalaci a zapojení dalších zemí do konfliktu, ať už přímo či nepřímo, pak bude potřeba přehodnotit i naši národní pozici,“ řekl Seznam Zprávám ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Na mezinárodním poli nyní Kataru může hrát do karet to, že se snaží sehrávat roli prostředníka při vyjednávání o vydání izraelských rukojmích držených Hamásem v Pásmu Gazy.

Loni Česko s Katarem podepsalo smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, podle ministra Síkely není důvod od dohody ustupovat.

„Myslím si, že cílem teroristického útoku Hamásu na Izrael bylo rozkolísání mezinárodní situace. Vyvolat protiizraelské nálady u muslimských menšin v západních státech. Tu velmi tvrdou reakci Izraele podporuji, v tuto chvíli ale nevidím důvod od uzavřených dohod s Katarem odcházet,“ dodal ministr.

Spolupráci s Katarem by nerušil ani exministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM), který stál u začátku jejího prohlubování. Dodal však, že západní spojenci by si měli ujasnit, kde leží hranice tolerování chování nedemokratických režimů.

„Evropa se včetně Česka při takových otázkách často chová pokrytecky. Že nemáme jasně řečeno, že ekonomická spolupráce s nedemokratickými režimy už je netoleratovatelná. Pro mě je takovým ukazatelem to, když Rusko napadlo Ukrajinu a porušilo mezinárodní právo. Obchod s Ruskem nemůže pokračovat,“ řekl Petříček Seznam Zprávám.

Ministr Síkela začátkem listopadu neodletěl do Rijádu. Úřady to zdůvodňovaly bezpečnostními okolnostmi dění na Blízkém východě, zdroje z diplomacie však Seznam Zprávám řekly, že roli sehrály i kroky českých politiků.

Obchodní spolupráce na trase Praha-Katar se zažehla loni po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. V červnu 2022 ministři Zbyněk Stanjura, Martin Kupka (oba ODS) a Jozef Síkela (STAN) jednali v Dauhá s katarskými politiky o obchodní spolupráci zaměřené především na možnost odebírat v budoucnu katarský zkapalněný plyn (LNG).

Loni v říjnu pak katarský emír Tamim bin Hamad Sání se svou delegací zavítal do Prahy, návštěvu však předčasně ukončil. Seznam Zprávy letos v únoru zveřejnily nahrávku, která naznačovala, že Vratislav Mynář, dnes už bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Miloše Zemana, nesledoval při jednáních s katarskými mocnáři jen národní zájmy, ale myslel i na vlastní projekty.

Dohodu o ochraně investic se dosud nepodařilo dotáhnout do konce. V polovině loňského roku se dokončila expertní jednání a následně se text zaslal Evropské komisi, která posuzovala soulad investičních dohod s unijním právem. Komise letos vypracovala připomínky, které se mají do textu smlouvy zakomponovat.

„Připravovaná dohoda bude čistě technickou smlouvou a neobsahuje žádné politické deklarace. Jejím smyslem je ochránit zájmy nejen potenciálních katarských investorů v ČR, ale i projekty českých firem na velmi atraktivním katarském trhu. Podpora ekonomické a investiční spolupráce je i jedním z hlavních úkolů nedávno zřízených rezidentních ambasád Česka a Kataru v Dauhá a v Praze,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Připomínky Evropské komise nyní čeští a katarští politici a úředníci projednávají. „Upravený text smlouvy bude opět posuzovat Evropská komise, proto z těchto důvodů v dohledné době nelze předpokládat podpis smlouvy, bez ohledu na aktuální dění na Blízkém východě,“ dodal Filip Běhal z oddělení komunikace Ministerstva financí.

Na paradoxní diplomatickou situaci upozorňuje i Černínský palác. Na jedné straně v Kataru sídlí vedení Hamásu, které Dauhá dlouhodobě podporuje. Na straně druhé mají v emirátu největší vojenskou základnu v regionu Spojené státy, které jsou klíčovým spojencem Izraele.

„Katarské vedení tradičně uplatňuje politiku multipolární diplomacie, což zemi umožňuje angažovat se ve zprostředkování i značně citlivých jednání. Katarská mediace byla zásadní například v roce 2021 při organizaci evakuací z Afghánistánu. V poslední době pak Katar třeba zprostředkoval americko-íránská jednání vedoucí k propuštění amerických občanů zadržovaných íránským režimem, angažuje se také v repatriacích dětí zavlečených z Ukrajiny do Ruska zpět k jejich rodinám,“ popisuje mluvčí rezortu zahraničí Drake.