V Česku začala velká inventura ruského majetku

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

V Česku se po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozběhla inventura ruského majetku. Zapojeno je do ní několik resortů, přičemž na akci vládní úřady spolupracují i s některými soukromými firmami, které státu nabídly pomoc při analýze dat.

Není dán termín, kdy má být inventura ukončena, cílem je zmapovat majetek, movitý i nemovitý, který by měl být předmětem dalších sankcí.

Vláda neskrývá, že cílem je odříznout ruské (a také běloruské) firmy od peněz z veřejných rozpočtů, ale ve hře je i možné zmrazení či zabavování části majetku.

Kterého majetku se jaké sankce budou týkat, není také v tuto chvíli jasné. Je to věcí dalšího rozhodnutí vlády.

„Všechny mezinárodní sankce zajištuje podle zákona Finanční analytický úřad. Vláda nad jejich rámec chystá vlastní (sankce) vůči firmám s ruskými majiteli. Vzhledem k citlivosti tématu nemůžeme dát žádné informace dopředu, jsme ale připraveni kvůli nim měnit i zákony,“ řekl Seznam Zprávám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Některá ministerstva (vnitra, zahraničí či dopravy) mají podle informací Seznam Zpráv už nyní k dispozici soupisku, na které figuruje 12 565 firem, jež mají minimálně jednoho skutečného majitele v Rusku.

Do jaké míry budou firmy „postiženy“, je teď otázkou jednání ve vládní koalici. Nelze opomenout ani skutečnost, že česká evidence skutečných majitelů, která má být při hledání ruských vlastníků bernou mincí, se nejeví vždy jako věrohodná. U některých firem jsou jako skuteční majitelé uvedeny osoby, které faktickými majiteli evidentně nejsou.

Lze to třeba ilustrovat na příkladu firmy Vemex, která na českém trhu prodává plyn a elektřinu, přičemž ji řadu let ovládá ruský plynárenský gigant Gazprom. Nicméně v evidenci skutečných majitelů je jako přímý skutečný majitel uveden Rus Vjačeslav Salychov s bydlištěm v Německu.

Inventura by měla vládě případně pomoci k tomu, aby odřízla od veřejných peněz všechny firmy s ruskými (ale i běloruskými) spolumajiteli. Znamenalo by to, že tyto firmy by nemohly pobírat žádné dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. A to s výjimkou těch, které výslovně odsoudí ruskou agresi a válečné zločiny na Ukrajině.

Existují totiž i případy, že z peněz českých daňových poplatníků jsou dotovány firmy bohatých ruských oligarchů. Seznam Zprávy v minulých dnech například poukázaly na firmu čečenské rodiny Bažajevových – dlouhodobě napojené na prezidenta Putina – která má mimo jiné v západních Čechách lovecký zámeček, přičemž na něj dostala dotace z Ministerstva kultury.

Návrhů, proti jakému majetku zasáhnout, je vícero. Aktivní v tomto směru je třeba pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, stejně tak další pirátští politici v čele s předsedou a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem.

Analýzu majetku zpracovává i Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s Jozefem Síkelou (STAN). Nicméně i toto ministerstvo počítá s tím, že konkrétní opatření vzejdou až ze Stanjurova Ministerstva financí.

Fialův kabinet se zatím zaměřuje na majetkové podíly ve strategických podnicích či účast České republiky v mezinárodních finančních institucích.

Už v minulém týdnu česká vláda podepsala návrh na vystoupení ze dvou postsovětských bank, ve kterých naše země působí od 60. a 70. let minulého století.

Vystoupením z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční banky (MIB) přiměli Češi k obdobnému kroku i další členské státy EU a NATO, což činnost obou postsovětských finančních ústavů značně rozkolísává. V případě MBHS se hovoří i o možnosti, že banka ukončí svou činnost.

Ministři se zabývají i majetkovou strukturou strategicky a bezpečnostně důležitých společností, ve kterých mají ruské firmy majetkovou účast.

Příkladem je Ústav jaderného výzkumu Řež. V němž sice 52 procent vlastní tuzemská energetická jednička ČEZ, menšinový podíl ve výši 17,39 však drží plzeňská strojírna Škoda JS ve vlastnictví ruské Gazprombank. Ta je vedena na sankčním seznamu USA.

Ministři Fialovy vlády podle zjištění Seznam Zpráv nyní analyzují, jakým způsobem výše popsanou situaci řešit – například s ohledem na veřejné zakázky.

Při probíhajícím mapování ruského majetku jsou klíčovou oblastí nemovitosti. Patrně nejjednodušší by mělo být najít domy, byty a další majetek těch Rusů, kteří jsou na evropském, případně americkém sankčním seznamu.

Finanční analytický úřad (FAÚ) už v minulých dnech začal toto mapovat ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Seznam Zprávám to řekl poslanec Michal Zuna (TOP 09), který je předsedou stálé parlamentní komise pro kontrolu FAÚ.

Informace o prověrce zazněla na jednání komise minulý týden, které se zúčastnil i ředitel FAÚ Libor Kazda.

Výsledkem této analytické práce by podle poslance Zuny mělo být i to, že vysoce postavení ruští činovníci a oligarchové budou mít v českém katastru na listu vlastnictví u svého majetku uvedenu poznámku, že vlastník se nachází na sankčním seznamu.

Otázkou podle Zuny je, kam až se zmrazováním či případně i zabavováním nemovitého majetku zajít. Jak poslanec upozorňuje, vedle relativně úzkého okruhu sankcionovaných osob mají v Česku nemovitosti ještě další dva okruhy Rusů. Jednak osoby, u nichž lze taktéž vystopovat napojení na Putinův režim, přičemž ale na sankčním seznamu zatím nejsou.

A potom třetí skupina, kde jde často o obyčejné Rusy, kteří si v Česku koupili třeba jeden byt a bezpečnostním rizikem nejsou. „Nejtěžší určitě bude najít tu hranici, když nechceme uplatňovat princip kolektivní viny a nechceme rozhodně všechny vyvlastňovat,“ vidí hlavní problém Zuna.

Jedním z výstupů jednání komise pro kontrolou FAÚ byla i výzva, aby finanční analytici daleko více kontrolovali finanční a realitní transakce ruských a běloruských subjektů. Sám FAÚ v minulých dnech na sociálních sítích informoval o snaze Rusů přesunout do Česka kapitál.

FAÚ by měl podle poslanců také více dbát na to, aby všichni podnikatelé, kterých se to týká, dodržovali zákon proti praní špinavých peněz a nahlašovali všechny podezřelé transakce. Kritika míří hlavně na realitní kanceláře, z nichž některé podle poslanců svou povinnost zanedbávaly a počet nahlášených transakcí je z jejich strany minimální.

Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR, připouští, že realitky v tomto směru nebyly v minulých letech nijak aktivní. Až po několika pokutách od FAÚ se prý situace částečně zlepšila.

„Otázkou ale stále je, jak má realitní makléř poznat, že jde o podezřelou osobu a podezřelou transakci. Podle barvy vlasů nebo podle čeho? Klienti se cítí i dotčeni, když se ptáme, kde na to vzali. Nejsme policisté a nemáme ani takové možnosti, jaké mají banky či pojišťovny,“ vysvětluje Borůvka pro Seznam Zprávy, proč je hlášení tak málo.

Nicméně Asociace realitních kanceláří už na tento čtvrtek chystá zdarma online seminář, kde by chtěla realitní makléře v otázkách dodržování zákona o praní špinavých peněz proškolit. A to právě s důrazem na ruskou a běloruskou klientelu. „Zájem je vysoký,“ uvádí Borůvka.