V Babišově čapí oáze je v zimě prázdno. A po covidu přijde problém s hlukem

Přestože restaurace na vrcholu pandemie zůstávají otevřené, v té na farmě Čapí hnízdo nedaleko středočeských Olbramovic to s návštěvností vypadá jak v nejtvrdším lockdownu.

V době pondělního oběda jsou reportéři Seznam Zpráv jediní, kdo do gastronomického provozu uvnitř rekreačního a kongresového areálu zavítal.

„O víkendu bývá lidí více. A podstatně více v létě, kdy je otevřeno sousední ekocentrum a jezdí sem rodiny s dětmi,“ říká číšník.

Těžko odhadnout, nakolik slabý zájem souvisí s pandemií covidu-19 či zimním obdobím a nakolik třeba se zdejšími cenami.

Nejlevnější hlavní chod v denní nabídce je těsně pod 300 korunami a čísla se dále zvedají až do 500 Kč. Reportéry objednané špikované hovězí pečeni na smetaně však nebylo co vytknout.

I v další části velkoryse řešeného komplexu, jehož konečným majitelem je skrze firmy Imoba a SynBiol bývalý český premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, je k vidění pouze personál. Během téměř dvou hodin pobytu novinářská návštěva nepotkala dalšího hosta.

Minimálně večer by nějací přijít měli, v přilehlém wellness centru je totiž naplánován speciální program se saunovými ceremoniály. Pára valící se z komína naznačuje, že provoz už je nachystán.

„Během týdne je to tady volnější, ale na víkend je dobré se předem objednat, protože míváme plno,“ hlásí recepční u relaxačního objektu s kapacitou 16 míst.

Procházka po areálu, kde kdysi býval lihovar, po němž tu zbyl „ikonický“ tovární komín s hnízdní plošinou pro čápy, vyvolává otázky, jak se vůbec může tohle podnikání majiteli vyplatit. Jak uživit alespoň zaměstnance, kterých v roce 2020 bylo dle oficiálních informací přes stovku a dnes jich je podle samotného personálu kolem osmdesáti?

Místní říkají, že hlavním zdrojem příjmů jsou školení a další akce, které zde za běžného provozu pořádají hlavně firmy z Babišem ovládané skupiny Agrofert.

Blíže prozkoumat ekonomiku Čapího hnízda z oficiálních zdrojů dost dobře nelze, jelikož areál je spolu s dalšími Babišovými restauracemi a ubytovacími zařízeními (Sokolovna Průhonice, Paloma Průhonice, Columna Praha-Chodov) součástí firmy Imoba. A ta dává čísla jen za celek.

Z poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2020 lze vyčíst, že celkový obrat Imoby za prodej zboží a služeb dosáhl první covidový rok částky 423,6 milionu Kč. Ve srovnání s rokem 2019 to byl nárůst o 26,2 milionu. Toto zvýšení, jak je ve zprávě také uvedeno, je především důsledkem prodeje nemovitostí z developerského projektu Park Resort Průhonice.

Dosažený hospodářský výsledek před zdaněním byl ale záporný – minus 184 milionu korun. K celkové ztrátě Imoby, která uvádí kolem 200 zaměstnanců, měla přispět i tvorba opravné položky k dceřiným společnostem ve Francii.

Seznam Zprávy chtěly od vedení firmy Imoba vědět, nakolik covidové období z hlediska tržeb a zisku (ztráty) dopadlo právě na Čapí hnízdo.

„Detaily hospodaření rekreačního areálu zveřejňovat nebudeme. Je teprve začátek roku, sezóna Čapího hnízda je zejména v létě a nevíme ani, jak bude rozvolnění vypadat. Nyní je příliš brzo hodnotit ekonomiku areálu,“ reagoval však mluvčí Imoby Pavel Heřmanský.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, firma Imoba přijala v minulých dvou letech finanční pomoc od státu. Jako kompenzace za uzavřené či omezené provozovny. V součtu za všechny programy od tří ministerstev (průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí) šlo o dotace ve výši téměř 44 milionů korun.

To vše se odehrálo za situace, kdy byl Andrej Babiš premiérem a jeho vláda zmíněné programy schvalovala. Nejvíce – bezmála 30 milionů – šlo z programu na podporu zaměstnanosti Antivirus.

Zástupci protikorupční organizace Transparency International jsou toho názoru, že by zmíněná ministerstva měla poskytnuté dotace zpětně prověřit, zda nedošlo k porušení zákona o střetu zájmů.

Pro Andreje Babiše je dnes Čapí hnízdo jednou z nejproblematičtějších životních investic. A to hned z vícero důvodů. Nikoliv jen proto, že je kvůli financování výstavby komplexu několik let trestně stíhán za dotační podvod, o čemž je ve veřejném prostoru neustále řeč. Celý „čapí“ příběh má od samého začátku i silný ekonomický podtext.

Areál je v provozu už od roku 2010. Jak sama firma Imoba uvádí, do vybudování a jeho rozšíření bylo během let investována už více než miliarda korun. Až po zprovoznění postupně přibylo ekocentrum s výběhy pro zvířata, golfová akademie, později i devítijamkové golfové hřiště, bowling, venkovní jízdárna, wellness centrum, lanový park či venkovní bazén.

Návratnost vložených investic a udržování provozuschopnosti jsou tématem nejen pro novináře.

Už v prvních letech, kdy to ještě bylo skryté, byl areál nepřímo dotován z peněz dalších Babišových firem ze skupiny Agrofert, které si zde objednávaly „reklamu“. Firmy z koncernu v úvodní etapě fungování zaplatily touto cestou více než 270 milionů korun. Farma Čapí hnízdo fakticky jiné významné zdroje příjmů neměla.

Policejní vyšetřovatelé stále zkoumají podezření, zda nešlo o podvodné jednání a zda cena reklamy nebyla uměle nadhodnocena s cílem krácení daně. Jde o další ze dvou kauz, které bývalého českého premiéra již několik let sužují a poznamenávají jeho politickou kariéru, přičemž definitivní rozuzlení stále nepřichází.

Stejně tak je totiž stále nedořešen případ s přijetím 50milionové evropské dotace určené pro malé a střední podnikatele. Farma ji získala v roce 2008, kdy velkopodnikatel Andrej Babiš prohlašoval, že mu areál nepatří, ačkoliv řada důkazů zpětně mluví proti němu.

Sám například v roce 2015 ve filmu Matrix AB uvedl: „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem čekal s dětmi ve frontě v zoo.“

I dnes Andrej Babiš tvrdí, že s Agrofertem, firmou Imoba a potažmo i Čapím hnízdem fakticky nemá nic společného, jelikož po schválení zákona o střetu zájmů se od dřívějšího majetku odstřihl převodem do dvou svěřenských fondů.

Nicméně i na Čapím hnízdě je vliv nynějšího poslance a šéfa hnutí ANO stále dobře patrný. Knihy s Babišem na obálce jsou nabízeny už u vstupu ve vrátnici, stejně tak jsou návštěvníkům zdarma k dispozici v recepci před restaurací.

„Jezdí sem, ale teď jen sporadicky,“ říká na Babišovu adresu jeden ze zaměstnanců.

I v případě, že definitivně odezní covid-19 a zákazníci se začnou opět vracet, má do budoucna „Babišovo“ Čapí hnízdo problém. Atraktivitě tohoto místa může už na konci letošního září ublížit blízký obchvat obce Olbramovice, jehož dokončení je právě na tento termín naplánováno.

Jak připouští i starosta Ivan Novák, větší části obyvatel Olbramovic přinese sice dílo úlevu od tranzitní dopravy, avšak k těm, kteří na tom naopak nevydělají, bude patřit i Čapí hnízdo.

Obchvat, jak je vidět přímo ze stavby, totiž přivede kamionovou dopravu až těsně k areálu. Zvláště u rekreačního rybníka Slavníč, který je součástí komplexu, bude vzdálenost od silnice minimální. Přitom auta budou jezdit po výše položeném náspu, což je ideální způsob pro šíření hluku.

Je tak docela pochopitelné, že firma Imoba nijak zvlášť o urychlení výstavby neusilovala. A stále si dělá naděje, že negativní dopady by případně mohla snížit dodatečně vybudovaná protihluková stěna.

„Společnost Imoba odmítá, že by cokoli zdržovala. Jediné, o co žádá, je to, aby po dokončení stavby bylo provedeno měření hluku. A pokud bude hluk překračovat hygienické normy, aby byly provedeny nezbytné stavební úpravy tak, aby hladina hluku odpovídala hygienickým předpisům,“ stojí v tiskové zprávě firmy z července 2019.

Avšak s žádnou takovou stěnou investor, kterým je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nepočítá. Na dotaz Seznam Zpráv to uvedl šéf ŘSD Radek Mátl.

„V projektu stavby protihluková stěna na ochranu sídla Čapí hnízdo není. Objekt byl posuzován jako ubytovací zařízení, které se z hlediska zákona nechrání,“ sdělil Mátl.

Znamená to, že hluk z kamionů a dalších aut bude Čapí hnízdo trápit minimálně do roku 2030. To je totiž optimistický odhad termínu, kdy má být dokončena středočeská část dálnice D3, vedoucí od Prahy do Českých Budějovic.

„Teprve dálnice může problém s dopravou definitivně vyřešit,“ podotýká olbramovický starosta Ivan Novák. Trasa plánované autostrády je od obce i Čapího hnízda výrazně vzdálena.

Firma Imoba zatím vytváří zdání, že Čapí hnízdo zůstává oázou klidu v moři zeleně. „Uprostřed panenské přírody najdete místo pro aktivní odpočinek, ale i klid na práci,“ píše se na firemním webu o Čapím hnízdě.