Už žádné urážky. Ve Sněmovně vznikají mantinely proti vulgaritám za pultíkem

Mělo by jít o jakýsi manuál pro mandátový a imunitní výbor, který řeší prohřešky svých kolegů poslanců.

Naposledy dali pokutu již bývalému poslanci Lubomíru Volnému (Volný blok, zvolen za SPD) za jeho už legendární „flákanec“, kdy vyvolal fyzickou potyčku s několika kolegy poslanci. Za řečnickým pultíkem se však v tomto volebním období děje i řada jiných věcí, které na Sněmovnu nevrhají dobré světlo, ale zákonodárný sbor v jejich řešení tápe.

„Jde o doporučení etického chování poslanců, o pracovní podklady pro výbor, aby měl mantinely, ve kterých se zhruba pohybujeme,“ vysvětluje jeden z předkladatelů návrhu, místopředseda mandátového a imunitního výboru Pavel Staněk (ODS). Dodává, že pokud by později byla ambice přetvořit dokument v oficiální kodex poslance, určitě by se nebránil.

Co se týká jím zmíněných mantinelů, jde především o osobní urážky, vulgarity a obecné hrubnutí zákonodárného sboru. Třeba když loni v září předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš označil ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) za parazita a nulu a doporučil mu, aby „zalezl do díry“.

Na hraně dobrých mravů pak byla i situace z loňského března, kdy při projednávání důchodové reformy odmítl opustit řečniště, v čemž mu pak dopomáhal i shluk opozičních poslanců, kteří ho vyrazili „bránit“, což v tu chvíli znemožňovalo hladký průběh jednání.

Před mandátovým a imunitním výborem pak o rok dříve skončil předseda opoziční SPD Tomio Okamura, který se při diskuzi ve Sněmovně nevybíravě pustil do předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), kdy nepřístojně hodnotil její bezdětnost a spekuloval o důvodech, což některé poslankyně tehdy rozlítilo a výboru daly podnět. Okamura však potrestán nebyl.

Dokument ve Sněmovně vzniká ve spolupráci všech politických stran, v pracovní skupině má svého zástupce všech šest seskupení. „Moji podporu v tuto chvíli návrh má. Znění, jak je v tuto chvíli připraveno, je v pořádku, a podíleli se na něm všichni napříč politickým spektrem,“ potvrdila členka výboru, opoziční poslankyně Taťána Malá (ANO).

Dodala však, že k tomu, aby se člověk choval slušně, nepotřebuje žádný zákon. „Jako poslanci bychom měli vědět, jak se k sobě máme chovat. Že je Sněmovna zablokovaná, víme všichni, nějakou úpravu to proto snese,“ dodala.

Seznam Zprávy oslovily i dalšího opozičníka z výboru, poslance SPD Radka Rozvorala, ten však telefon nezvedal.

Podle člena výboru a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleše Dufka by nyní vypracovaný dokument měl být pro poslance spíš jakýmsi zdviženým prstem. „Je to krok správným směrem v tom smyslu, že úroveň politické diskuze je nyní taková hrubá,“ uvedl.

Konkrétní návrh, k jehož projednání se výbor dostane ve středu, Staněk prozatím nechce dát z ruky. „V podstatě jde o to, zakotvit mantinely chování. Je tam hodně prohlášení a proklamací, jak by poslanec měl k mandátu přistupovat, čeho by se neměl dopouštět,“ popsal spoluautor návrhu.

Podle člena výboru Vladimíra Balaše (STAN) půjde mnohdy spíš o jakýsi apel na vhodné a etické chování. On sám se prý snažil do dokumentu zakomponovat prvky, které obsahuje podobný dokument v parlamentu na Islandu.

„Rozšířili jsme to nejenom na chování ve Sněmovně vůči poslancům, ale ten islandský model to rozšiřuje i ve vztahu k návštěvám či zaměstnancům. To si myslím, že je správně. Samozřejmě se to také dotýká chování mimo Sněmovnu,“ popsal Balaš, který je mimo jiné i profesorem mezinárodního práva.

Inspiraci v zahraničí a určitý zahraniční tlak připustil i Staněk, podle nějž se členové výboru inspirovali částečně i v německém Bundestagu nebo u svých kolegů v Portugalsku.

„V podstatě jsme reagovali i na různá doporučení mezinárodních organizací, které nám jako České republice trochu vytýkají, že tady nemáme vůbec nic, takže jsme tomu šli naproti,“ dodal Staněk.

Je nutné říct, že nejde o první pokus o to, jak poslaneckou diskuzi zkultivovat a snažit se umírnit slovník některých politiků. Sněmovna obdržela návrh etického kodexu poslance třeba v roce 2013 od tehdejší Rady vlády pro organizaci boje s korupcí. Sněmovna tehdy návrh ani neprojednala.

Návrh tenkrát počítal i se zřízením etické komise.

Součástí návrhu byl i kodex využívání veřejných prostředků, kde se měli poslanci v článku 5 zavazovat k tomu, že veřejné prostředky budou k výkonu mandátu využívat hospodárně a nebudou pobírat odměny za činnost v dozorčích radách či představenstvech. Kodex omezoval také hodnoty darů a požitků, které mohou poslanci ze své funkce využívat.

Návrh počítal také s tím, že se zavážou nezneužívat svého postavení, pravomocí nebo informací získaných při výkonu mandátu.

Přímo chování, které řeší i současné složení Sněmovny, se věnoval odstavec, v němž se zákonodárci měli zavazovat k tomu, že „chování poslanců je založeno na vzájemné úctě a nesmí snižovat důstojnost Poslanecké sněmovny nebo ohrozit řádný chod parlamentní činnosti ani narušovat klidné prostředí v prostorách Poslanecké sněmovny“.