„Už mohl být ministrem.“ Půta bude znovu kandidovat „jen“ na hejtmana

Jsou to právě tři roky, kdy po vyhraných krajských volbách prohlásil liberecký hejtman Martin Půta (SLK), že tentokrát kandidoval do čela hejtmanství naposledy.

V té chvíli byl po šesti letech volný, v květnu 2020 ho po dlouhém čekání na verdikt krajský soud osvobodil v korupční kauze, ve které ho žalobci vinili, že přijal úplatek. A také se rozjížděly přípravy na sněmovní volby, kde STAN se svým oblíbeným hejtmanem počítal.

Zhruba za měsíc ale bylo vše jinak. V listopadu osvobozující rozsudek Vrchní soud v Praze zrušil a Martin Půta se vrátil do kolonky „obžalovaný“. Dle aktuálního průběhu soudu není pravděpodobné, že by se z ní do voleb v roce 2024 vymanil.

Nyní rozeslal obyvatelům Libereckého kraje dopis, že by se rád znovu ucházel o jejich hlasy - opět „jen“ jako kandidát na hejtmana. Jako důvod uvádí, že chce dodělat projekty, které v kraji započal, a že situace v Česku, potažmo kraji je těžší díky válce na Ukrajině. Do čela libereckého hejtmanství tak bude kandidovat už popáté, tři období stál v jeho čele.

Faktem ale je, že kauza, která vypukla 18. listopadu 2014, ho v Libereckém kraji uvěznila a zabrzdila jeho rozjíždějící se politickou kariéru. Aktuálně již na devět let, hejtmanem je pak Půta od roku 2012.

„Díky této kauze jsem spokojený hejtman,“ říká dnes Martin Půta. Pozice hejtmana mu prý umožňuje držet si od věcí rozumný odstup a zároveň vidět výsledek své práce.

I on sám ale přiznává, že kdyby nebylo nekonečného soudu, jen na libereckém hejtmanství by asi nezůstal. „Uplatňoval bych své přirozené ambice v celostátní politice,“ připouští. „A možná bych z ní už byl venku,“ přidává alternativní konec ke své politické kariéře.

Na začátku volebního období si prý ale myslel, že rozsudek během aktuálního volebního období je reálný.

„Asi by už byl vytažen do vlády, na ministra schopnosti jednoznačně má. Je homo politicus, cítí nálady společnosti, věnuje tomu čas,“ mluví obdobně spoluzakladatel starostenského hnutí na Liberecku a současný místopředseda Starostů Jan Farský.

„Je to skvělý celostátní politik, který už dávno přesáhl hranice svého kraje. Byl by z něj skvělý ministr,“ souhlasí i poslanec STAN Petr Gazdík, který mu před lety starostenské hnutí předával, aby po pár měsících musel opět stanout v jeho čele.

Ale zpět do roku 2014. Starostové nabírali sebevědomí, měli čtyři poslance, byť tehdy již v opozici, a začalo se mluvit o tom, že by mohla skončit spolupráce s TOP 09. Ostatně Půta se netajil tím, že je toho zastáncem.

Naposledy ho pak korupční aféra uvěznila v Liberci právě po volbách v roce 2021. Půta byl i přes protesty části Pirátů navržený mezi kandidáty na ministry, konkrétně na dopravu. Zároveň byl uvažovaná „dvojka“ pro průmysl a obchod, což se koneckonců projevilo i v tom, že se po volbách objevil i mezi kandidáty do dozorčí rady polostátní energetické společnosti ČEZ. Nic z toho nevyšlo.

„Dali jsme si podmínku, že kandidátem na ministra je pouze v případě, že bude pravomocně očištěn,“ říká tehdejší architekt koalice Pirátů a Starostů Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „Postavili jsme kampaň i na tom, že Babiš chodí k soudu. Asi by to opravdu nešlo,“ říká k tomu jeden z vyjednavačů vládní koalice za STAN.

A tak kariéra Martina Půty dál zůstává uzavřená na třech tisících kilometrech čtverečních Libereckého kraje.

Jeho odsouzení nebo očištění se nijak neblíží, na tento rok není ani nařízené soudní jednání. „Ve věci zatím nelze rozhodnout, protože soud čeká na právní moc rozhodnutí v jiných řízeních, k nimž u některých z obžalovaných připadá v úvahu ukládání souhrnného trestu,“ říká Karolina Francová, mluvčí liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, která Půtův proces rozhoduje.

Podle ní řízení nezdržují ani procesní úkony, ani obstrukce žádného z obžalovaných. „Jde o obecný problém skupinových věcí v případech, kdy probíhají i další oddělená trestní stíhání některých obžalovaných a připadá v úvahu ukládání souhrnných trestů,“ dodává. Soud pak musí předchozí - již rozhodnuté věci - zahrnout. Jenže předání spisu leckdy trvá a čeká se například i na vyhotovení písemných rozsudků.

Půta se svým obhájcem už čtyřikrát požádali soud, aby jej z procesu o celkem 12 osobách a čtyřech firmách vyjmul do samostatného případu.

„Vyloučení věci kteréhokoliv z obžalovaných by z důvodu provázanosti stíhaných skutků, rolí jednotlivých obžalovaných a provedených důkazů znamenalo vytvářet kopii spisu, který v současné době obsahuje více než 25 tisíc listů,“ kontruje mluvčí soudu. „Samostatné rozhodování ohledně jednotlivých obžalovaných bylo právě pro propojenost jejich rolí obtížně oddělitelné tak, aby formulace skutku se zahrnutím popisu jednání dalších osob nezakládala porušení zásady presumpce neviny,“ dodává.

Státní zástupce Půtovi v roce 2020 navrhl pět let vězení. „O návrhu trestu nyní není vhodné spekulovat,“ říká náměstkyně krajské státní žalobkyně Kateřina Doušová. Muž, který žalobu podával a celá léta před soudem vedl, je nyní okresním žalobcem v Jablonci nad Nisou. Případ bude moci i tak dovést do konce, ale také nemusí. Půta od začátku říká, že je nevinný.

„Byl už vlastně odsouzen mimosoudně,“ komentoval zablokovanou situaci svého přítele Jan Farský. Přiznává, že právě on patřil v počátcích příběhu k těm, kdo Půtu přesvědčovali, aby rezignoval. „Dnes už si to nemyslím. I kdyby ho pak soud očistil, vždy by byl politik, který měl problém a neštěkl by po něm pes. Takhle měl šanci se ukázat, věci odpracovat,“ uvedl.

Podle něj případ Půty nabourává důvěru v justici. „Pokládám si otázky, jak moc jde v tomto případě mluvit o nalézání spravedlnosti, když se proces vede tolik let a stále nebylo rozhodnuto ani v první instanci,“ dodal.

Nic na tom ovšem nemění, že se Půtovi daří obstát i se svým škraloupem před místními voliči. Již jako obviněný například kandidoval v roce 2017 z posledního místa do Sněmovny. Poslancem být nechtěl, cílem bylo kandidátku jen podpořit. Voliči však Půtu vykroužkovali.

V posledních krajských volbách v roce 2020 Půtou reprezentovaní Starostové pro Liberecký kraj svou konkurenci drtivě porazili se ziskem 38,6 procenta. Ve sněmovních volbách, kdy společně s kandidáty do Sněmovny objížděl mítinky, aby si místní voliči ztotožnili liberecké Starosty s pirátsko-starostenskou kandidátkou, získal PirStan 21,37 procenta hlasů, tedy se umístil druhý za hnutím ANO.

Ostatně - Piráti jej zejména kvůli této kampani mají ještě méně v lásce než jen jako muže se škraloupem. Ve chvíli, kdy začaly preference společné kandidátky klesat, nasadil své ozkoušené metody z krajských kampaní a dle Pirátů tím vyzval ke kroužkování, které si STAN a Piráti zakázali.

Přesto s ním jejich liberecká odnož spolu s ODS v současnosti vládne. „V Praze ho znají jen přes tu kauzu a přes ni si na něj udělali názor,“ vysvětluje rozpor mezi postojem pirátské centrály a regionu jejich lídr pro krajské volby Zbyněk Miklík. Za něj je třeba pohlížet na Půtu jako nevinného. „A to jsem říkal i před tím, než jsme s ním šli do koalice,“ dodal.

Podle někdejších Půtových koaličních partnerů - hnutí ANO - totiž bez hlasů Starostů nejde složit krajskou vládu. „Nám to nevadilo minulé volební období a teď to koaličním partnerům asi taky nevadí,“ říká předseda zastupitelského klubu ANO Michal Kříž. Nyní je v opozici, před čtyřmi lety byl Půtův radní. Připomíná přitom presumpci neviny.

Jestli by s obviněným Půtou šel znovu do koalice, odpovědět odmítl, prý záleží na tom, jak rozhodnou voliči. „Podle mě ale většina voličů už ani vůbec neví, že nějaká takováhle kauza existuje,“ uvedl. „Všechny by nás potěšilo, kdyby soudy normálně fungovaly rychleji a ta kauza už byla vyřešená. Ať že je vinný, nebo nevinný,“ dodal.