Článek
Senát dnes znovu zvolil do Rady ústavu iniciátora jeho vzniku a někdejšího místopředsedu horní komory za ODS Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu, který byl poslancem a místopředsedou KDU-ČSL.
Třetí obsazované místo v radě získala až ve druhém volebním kole bývalá diplomatka a někdejší studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh Pajerová. Senátoři jí dali přednost před historikem Petrem Blažkem a místopředsedou České archivní společnosti Davidem Valůškem.
Liška dostal v prvním kole tajných voleb 45 ze 69 hlasů senátorů, Mihola 40 hlasů, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Pro MacDonagh Pajerovou hlasovalo v prvním kole 32 senátorů, pro Blažka 29 členů horní parlamentní komory. Ve druhém kole obdržel Blažek jen 18 hlasů a jeho soupeřka 43 hlasů. Valůšek vypadl v prvním kole, když obdržel pouze 21 hlasů.
Liška v kandidátské řeči mimo jiné připomenul, že komunističtí a sociálnědemokratičtí poslanci se snažili zabránit vzniku ústavu, který v uplynulých letech procházel krizí a přišel o své sídlo. Činnost ústavu byla podle Lišky poznamenána plíživým relativizováním komunistické minulosti, což chce bývalý senátor změnit. Požádal kolegy také o pomoc se získáním nového sídla.
Ústav se před pěti lety musel vystěhovat z budovy v Praze 3, jejíž nepovedená rekonstrukce a zakonzervování stály kolem 60 milionů korun. Podle předsedy své rady Eduarda Stehlíka by se rád nastěhoval například do Petschkova paláce, kde byla za druhé světové války mučírna gestapa, tedy nacistické tajné policie. Budovu v ulici Politických vězňů v centru Prahy nyní využívá Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Na pokusy relativizovat nedávnou historii poukázal také Mihola, který je nyní vedoucím katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Chtěl by proto posílit osvětovou a vzdělávací činnost ústavu.
Podobný záměr má i MacDonagh Pajerová, někdejší mluvčí Ministerstva zahraničí a kulturní atašé v Paříži, která nyní vyučuje v pražském centru New York University. Chtěla by rozšířit povědomí o novodobé historii v regionech.
Blažek, který pracuje v ÚSTR na částečný úvazek, ale působí především v Muzeu paměti XX. století a Senátem byl opakovaně zvolen do komise pro ocenění účastníků protikomunistického režimu, by chtěl by přispět k tomu, aby ústav získal renomé a odpovídající sídlo. Uvedl také, že by se v případě zvolení do rady vzdal pracovního úvazku v ÚSTR.
ÚSTR vznikl v roce 2008 s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Zaměřuje se na protidemokratickou činnost někdejších bezpečnostních složek státu i na okolnosti změny demokratického režimu v autoritářský. Kromě badatelské činnosti se věnuje také zpřístupňování dokumentů.
Rada ústavu má celkem sedm členů. Čtyři jsou nominováni občanskými sdruženími, dva členy Senát volí na návrh Sněmovny a jednoho na návrh prezidenta republiky.
