Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dohady o reformě daně z přidané hodnoty způsobily politickou roztržku. Nejenže s návrhy, které se dostaly na veřejnost, nesouhlasí opozice, shodu by v tuto chvíli nenašly ani vládní strany a hnutí mezi sebou.
Seznam Zprávy proto zjišťovaly, v jaké fázi se nyní nachází vyjednávání o takzvaném konsolidačním balíčku, jehož cílem je najít pro rozpočet příštího roku úspory ve výši 70 miliard korun.
Ucelený návrh konsolidačního balíčku zatím neexistuje. Na Ministerstvu financí se podle zdrojů Seznam Zpráv blízkých vedení vlády před Velikonocemi vytvořila „plachta“ se zhruba 50 návrhy, se kterými v uplynulých týdnech přišli ekonomičtí experti koaličních stran.
A teprve nyní se začne o konkrétní podobě konsolidačního balíčku ve vládě vyjednávat, půjde o citlivý politický handl.
Už nyní je pro některé strany těžko skousnutelné progresivní zdanění příjmů (ODS), pro jiné zase změny sazeb DPH (Piráti). Ožehavým tématem je i návrat superhrubé mzdy.
První jednání se uskuteční dnes, probíhat bude na platformě ministrů coby pravidelná porada členů vlády. V dalších dnech se jednání zpomalí, protože premiér Petr Fiala vyráží do Asie na zahraniční cestu.
Ke konci dubna se vládní vyjednavači potkají znovu, tentokrát na širším půdorysu K15 - předsedové stran a hnutí si přivedou další dva zástupce, půjde především o odborníky s ekonomickou erudicí. Úkolem, podle stávajícího harmonogramu, bude najít koaliční konsenzus do 2. května, který se následně přepíše do legislativní podoby. Na začátku června by pak takový návrh zamířil do Poslanecké sněmovny.
„V uplynulých týdnech Ministerstvo financí dokončilo souhrn výstupů z dosavadních jednání ekonomických expertů koaličních stran a členů NERV, ve kterém jsou zahrnuty i podklady z některých ministerstev. Bylo nutné přepočítat rozpočtový dopad několika desítek návrhů na výdajové i příjmové straně rozpočtu. Tento souhrnný materiál bude sloužit jako podklad pro nadcházející jednání vedení koaličních stran tak, aby výsledný balíček konsolidačních opatření mohla schválit vláda a dostal se před sněmovními prázdninami do rukou poslancům k prvnímu čtení,“ řekl Seznam Zprávám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vysvětlíme to
Prostor na dohadování kompromisů nyní vyhlíží i ministr vnitra Vít Rakušan.
„Tak to je. Termín je během jara, tak to ministr financí říká od začátku,“ řekl Seznam Zprávám předseda STAN. „O konkrétních opatřeních s konkrétními parametry budeme v příštích týdnech jednat. Samozřejmě, že budeme mít podkladové materiály, které budou vycházet z jednání, která doposud proběhla. Nepochybuji o tom, že ke koaliční shodě dojde v řádu týdnů,“ uvedl šéf poslaneckého klubu a ekonomický vyjednavač TOP 09 Jan Jakob.
Ministr Stanjura se brání kritice, která se na něho snesla poté, co Česká televize přinesla informaci o plánované reformě daně z přidané hodnoty - místo současných tří sazeb zavedení jen dvou sazeb.
„Nejde o můj návrh, ale skutečně o expertní výpočty, co by znamenalo to či ono opatření. A jaký by byl dopad mnoha desítek konkrétních opatření do státního rozpočtu. Je to skutečně pouze podklad pro samotná jednání a rozhodování v koalici. Mimochodem v tom samotném analytickém materiálu je i v úvodu napsáno, že nejde o návrh Stanjury či ODS,“ uvedl Stanjura.
Dodal, že až se koalice na úsporách shodne, pustí se do jejich veřejného vysvětlování. „Budu připraven každé jednotlivé opatření veřejně vysvětlovat a obhajovat. Nyní je to ale předčasné, protože zásadní jednání nás opravdu teprve čekají v následujících dnech a týdnech,“ sdělil 1. místopředseda ODS.
Recepty od NERV
Jak Seznam Zprávy na začátku března uvedly, v uplynulých týdnech na podobě konsolidačního balíčku pracovala zejména úzká vyjednávací skupina politiků-expertů, kam každá z vládních stran vyslala jednoho svého zástupce.
Vycházela z materiálu Návrhy NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v ČR, který Národní ekonomická rady vlády (NERV) vypracovala loni v listopadu.
Z hlediska zvýšení příjmů veřejných rozpočtů členové NERV navrhli mimo jiné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, zpoplatnění vysokých škol, zvýšit daň z nemovitých věcí, reforma korporátní daně, snížení počtu osob v exekuci, zrušení školkovného či rozšíření dostupnosti předškolních zařízení.
Z dosavadních postojů koaličních vyjednavačů se dá vyčíst, že zejména ODS odmítá návrat superhrubé mzdy, čímž by se schodek rozpočtu snížil podle expertů z NERVu o 90 až 100 miliard.
Předpokládá se, že lidovci zase nebudou chtít škrtat v oblasti prorodinných opatření - jako je například zrušení daňové slevy na manžela či manželku.
Ministr financí Stanjura potvrdil, že ODS bude v jednáních proti zvyšování daní z příjmů fyzických osob. „Jsme proti tomu, ani v programovém prohlášení se nepíše nic o zvyšování přímých daní. Někteří naši koaliční partneři mají jiný názor, také dlouhodobě. Takže za ODS budeme dál tuto pozici při vyjednávání držet, což je logické,“ dodal Stanjura.
