Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když před dvěma lety vtrhla Putinova armáda na Ukrajinu, byl Zdeněk Zbytek jedním z mála „zasvěcených“ lidí s vojenským vzděláním, kdo masivní invazi odmítl veřejně komentovat.
„Nic o tom nevím a sám sobě si pokládám klasickou otázku ‚cui bono‘. Koho to oslabí a kdo na tom vydělá? To ukáže pouze čas,“ reagoval plukovník ve výslužbě 24. února 2022 na dotaz Seznam Zpráv.
Přitom málokdo má takové informace o dění v postsovětském prostoru jako právě tento bývalý důstojník armády komunistického Československa. Jeho firmy celé polistopadové období vydělávaly hlavně na obchodu s Ruskem a dalšími zeměmi v regionu. A Zdeněk Zbytek létal na Východ i po boku svého přítele prezidenta Miloše Zemana, zná se s řadou ruských politiků, v Rusku získal před osmi lety ocenění Člověk roku.
Zbytek si svůj názor nechává pro sebe, nicméně v praxi se ukazuje, že se s Putinovým režimem nerozešel. Jak zjistily Seznam Zprávy v pražském Bubenči, jeho firmy do dnešních dnů řídí své obchody z budovy, která patří Ruské federaci.
Bývalý voják svůj byznys ze jmenované pražské čtvrti nikam nepřestěhoval ani poté, co Fialova vláda loni v listopadu rozhodla, že několik desítek ruských objektů spadajících pod federální podnik „Goszagransobstvennost“ bude zmrazeno, aby výtěžky z nich nemohly sloužit k financování války.
Zdeněk Zbytek není z českých podnikatelů sám, kdo si v těchto ruských nemovitostech ponechal sídlo firmy.
Česká enkláva „v malé Moskvě“
„Pan Zbytek tady někdy bývá, ale dnes není. S novináři se ale stejně asi nebude chtít bavit nebude,“ uvedla žena, která v době návštěvy reportéra pomáhala do vily s orientačním číslem 9 v ulici Na Zátorce stěhovat právě dovezené kancelářské potřeby, které přivezla dodávka. Že tam Zdeněk Zbytek stále chodí, potvrdili i další pracovníci.
Jména Zbytkových firem jsou vyvěšena u vchodu do této budovy, kterou bývalý důstojník a polistopadový podnikatel získal už dávno před válkou za neupřesněných podmínek od Rusů do nájmu. A měl v ní i některé české podnájemníky. Třeba před sněmovními volbami v roce 2017 se „k němu“ nastěhovalo vedení nacionalistického hnutí Řád národa. Podobné vztahy nájemníka a podnájemníků dle dostupných informací panovaly i v některých dalších vilách v této lokalitě.
Pražskému Bubenči se pro velkou koncentraci objektů vlastněných ruským státem někdy přezdívá „malá Moskva“. Do tohoto miniměstečka patří i bytové domy v blízkosti ruské ambasády nebo dnes už nefunkční ruská škola či pravoslavný chrám.
Ale Zdeněk Zbytek si v ruských majetcích vytvořil vlastní enklávu. Jeho stopy jsou stále vidět minimálně ve čtyřech zmrazených bubenečských vilách, byť dvě z nich jsou momentálně uzavřené.
Bližší informace k jednotlivým objektům jsou v této mapce:
V jedné z vil dříve úřadoval bývalý bankéř Jan Struž. Jde o muže, který před listopadem 1989 působil v londýnské pobočce Živnobanky a StB jej registrovala jako ideového spolupracovníka rozvědky s krycím jménem Stuja.
Až do roku 2016 v ulici Na Zátorce sídlila Stružova firma Czech Top 100 sestavující žebříčky nejvýznamnějších českých firem. „My jsme měli smlouvu s panem Zbytkem, nikoliv s Rusy. Byli jsme tam jako podnájemníci,“ zavzpomínal na dotaz Seznam Zpráv Jan Struž, který měl se Zdeňkem Zbytkem i mnohé společné aktivity.
Oba se už před patnácti lety ocitli i v hledáčku tajných služeb s podezřením, že napomáhají Rusům. Bezpečnostní informační služba tehdy nepřímo varovala české politiky, aby se kontaktů se Zbytkem a Stružem zdrželi.
„Právě tito dva podnikatelé (spojovaní mimo jiné s prestižní anketou Czech Top 100) pořádají či spolupořádají večírky, na nichž se mluví převážně rusky a ochutnává se moldavské víno,“ popsal tehdy s odvoláním na BIS server Aktuálně.cz dění v ulici Na Zátorce, kam pravidelně dojížděli další lidé z okruhu Miloše Zemana.
To je nějaký pohrobek
Přestože se Jan Struž v roce 2016 z ruské vily odstěhoval, až do dnešních dnů zůstává na nefunkčním zvonku vizitka jeho firmy (společně s úřadem, který na této adrese měl soudní exekutor Igor Ivanko).
A na původní adrese má nadále registrované sídlo Národní fond expertů, v jehož vedení je Jan Struž uveden. „To je nějaký pohrobek naší někdejší činnosti, ale s tím barákem už opravdu nemáme nic společného,“ dušuje se Struž.
Památka na dobu, kdy v ruské vile pobýval Jan Struž a soudní exekutor Igor Ivanko. Jedna ze Stružových firem tam má stále sídlo.
Podobně zareagoval i bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, další z přátel exprezidenta Miloše Zemana. Ten je ve zmrazené ruské vile do dnešních dnů veden (společně se Zdeňkem Zbytkem) jako spolumajitel firmy TTL EU.
„Tahle firma ale v podstatě neexistuje. My jsme ji sice před lety založili na žádost některých našich zahraničních kolegů z oblasti Perského zálivu, kteří tu měli zájem podnikat, ovšem nakonec se nic z toho neuskutečnilo,“ uvedl pro Seznam Zprávy Kavan. A proč tedy firma stále zůstává v rejstříku a formálně nadále obývá zmrazenou ruskou nemovitost? „Já to panu inženýru Zbytkovi připomenu, že to musíme zrušit,“ uvedl Kavan. Odmítá, že by to mělo cokoliv společného s politikou.
V ruské lokalitě spojené se Zbytkem má dodnes své sídlo i spolek Ermitáž. Byl založen v roce 2016 na podporu slovanských tradic a kultury. V jeho vedení můžeme najít bývalého elitního policistu z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Luďka Žákovce. Jako lovec mafiánů dávno skončil, mezitím se však spojil s jedním z českých miliardářů, kterého původně kvůli podvodům sám vyšetřoval - Tomášem Pitrem. A loni Žákovec založil společnou firmu s bývalým brněnským primátorem za hnutí ANO Petrem Vokřálem.
Ruské budovy pod sankcemi
- Když Fialova vláda loni v listopadu informovala o tom, že zmrazila majetek, který v Česku patří pod ruský podnik Goszagransobstvennost, objevila se informace, že jde o 70 nemovitostí.
- Faktické číslo je ale o dost nižší, protože Ruská federace v Česku vlastní jen 42 budov (s číslem popisným nebo evidenčním).
- Jak uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake, vyšší číslo patrně vzniklo započtením garáží či staveb technického vybavení.
- Zmrazení se ale netýká objektů v majetku Ruské federace, které souvisí přímo s diplomatickou misí, jako je ambasáda nebo rezidence velvyslance. Ministerstvo uvedlo, že 12 ruských objektů je před zmrazením chráněno Vídeňskou úmluvou jakožto „místnosti mise“ a další čtyři nemovitosti chrání platná mezinárodní smlouva.
- Většina zmrazených budov se nachází právě v pražském Bubenči. Seznam Zprávy napočítaly téměř dvě desítky budov s číslem popisným a k tomu některé „vedlejší“ nemovitosti. Podstatnou část z toho tvoří ale obytné domy v bytovém komplexu ve Schwaigerově ulici.
Ruský obytný komplex ve Schwaigerově ulici.
Na pomoc Ukrajincům
Na příkladu expolicisty Luďka Žákovce si lze názorně ukázat, jak dvojznačné postoje čeští podnikatelé nastěhovaní do ruských majetků zastávají.
Když totiž začala válka na Ukrajině, ukázal se Žákovec na veřejnosti jako jeden z těch, co se rozhodli spontánně pomoci ukrajinským válečným uprchlíkům.Vyrazil v březnu 2022 ke slovensko-ukrajinským hranicím s humanitární pomocí po boku již zmíněného soudního exekutora Igora Ivanka.
Proč navzdory těmto zkušenostem zůstává jeho spolek Ermitáž v budově patřící Ruské federaci, bývalý policista redakci neodpověděl.
Bývalý policista Luděk Žákovec (uprostřed v zelené bundě) a soudní exekutor Igor Ivanko (vpravo) po začátku ruské invaze přivezli na slovensko-ukrajinskou hranici pomoc běžencům. Sami ale využívali domy v majetku Ruské federace.
Nebyl však z nájemníků ruských vil sám, kdo se minimálně v počátku války rozhodl Ukrajincům pomoci. Týká se to i samotného Zdeňka Zbytka.
„Ubytovávám u sebe především matky s dětmi. To je nyní moje hlavní poslání. Ostatní musí jít stranou. A nepotřebuji se tím nikde chlubit, to nechám na populisty a ty, co zneužívají neštěstí těch milionů nevinných Ukrajinců,“ napsal bývalý důstojník 9. března 2022 v SMS redaktorovi Seznam Zpráv.
Ale bylo to naposledy, co se k záležitostem kolem války alespoň částečně vyjádřil. Jaký má na průběh krvavého konfliktu náhled nyní a proč ruské nemovitosti stále využívá ke svému podnikání, ani po opakovaných urgencích nesdělil.
Seznam Zprávy se obdobně ptaly na válku i jeho bývalého „spolubydlícího“ Jana Struže. „Radši to nechtějte vědět. To je čistě politická záležitost a já se do toho nebudu míchat,“ reagoval Struž.
