Článek
Ve světě sílí snaha obnovit či posílit diplomatické a obchodní vztahy s Čínou.
Nestor americké diplomacie Henry Kissinger se v Číně potkal s tamními špičkami v létě. Německý kancléř Olaf Scholz zavítal do Pekingu na začátku listopadu. Před několika dny se ve Spojených státech potkali prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, s nímž si potřásl rukou i nejbohatší muž planety Elon Musk.
A podle zjištění Seznam Zpráv se do této „party“ v těchto dnech poměrně nečekaně přidal i bývalý ministr obrany a prezident Smíšené česko čínské komory vzájemné spolupráce (dále také jako Komora) Jaroslav Tvrdík, který se ve čtvrtek v Pekingu (je tam o sedm hodin více) setkal s čínským premiérem Li Čchiangem.
„Na osobním setkání jsme měli možnost probrat i některá témata česko-čínské spolupráce a aktuální dění ve světě. V minulosti jsme jako česko-čínská komora napomáhali navázání přímých leteckých spojení, proto jsem požádal pana premiéra o možnost jejich obnovení,“ řekl Tvrdík Seznam Zprávám.
Čínský premiér Tvrdíka pozval soukromě, ti dva se znají historicky z doby, kdy Li Čchiang působil ve funkci guvernéra (v letech 2012 až 2016) provincie Če-ťiang. Navzdory tomu, že jde o privátní schůzku, z Tvrdíkovy cesty má neformálně těžit i česká diplomacie. I proto Tvrdík české úřady dopředu informoval o setkání s čínským premiérem.
„Přestože se jedná o setkání osobního charakteru, z pozice prezidenta česko-čínské komory jsem o jejím konání dopředu informoval. Nabídl jsem možnost využití tohoto vztahu pro případné budoucí zájmy české diplomacie a před setkáním jsem také navštívil český zastupitelský úřad v Pekingu,“ uvedl Tvrdík.
Ministerstvo zahraničních věcí potvrdilo, že o jednání Tvrdíka s čínským předsedou vlády vědělo. Až se Tvrdík vrátí do Prahy, jeví úřad zájem o podrobnosti z cesty.
„O cestě pana Tvrdíka víme, nicméně nebyla s ministerstvem konzultována nebo koordinována. Pokud pan Tvrdík z pozice předsedy smíšené obchodní komory projeví zájem nás o svém jednání informovat, jsme na podobné jednání připraveni, podobně jako v případě jiných podnikatelských sdružení a komor,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.
Obdobně se pro Seznam Zprávy vyjádřil i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar: „Relevantní české úřady a instituce mají z definice zájem se o podrobnostech takových jednání dozvědět a jejich zástupci si je tedy rádi vyslechnou.“
Mírnější rétorika
Čeští politici a diplomaté se v poslední době snaží navázat konstruktivnější vztah s čínským režimem, který s koncem dlouhodobě pročínského prezidenta Miloše Zemana prošel ochlazením.
Když v lednu Petr Pavel vyhrál prezidentské volby, ihned telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. V posledních měsících však Hrad i Úřad vlády rétoriku vůči Číně mírní. Nemá jít ani tak o obrat v oblasti hodnot, nýbrž o pokus nastavit pragmatickou linku mezi Prahou a Pekingem. Důvodem je i mezinárodní dění, kdy Čína se sblížila s válečným Ruskem, a vliv má rovněž dění na Blízkém východě, kde propukla válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Několik dnů před nynější Tvrdíkovou cestou jednal v Číně i již zmíněný poradce pro národní bezpečnost a náměstek ministra pro evropské záležitosti Tomáš Pojar, který patří ke klíčovým hráčům vlády Petra Fialy.
Podle Pojara je třeba jednat s Čínou otevřeně. „Mějme komunikační kanály, vyměňujme si stanoviska, je to důležité pro nás i pro ně,“ uvedl v minulém týdnu Pojar na konferenci Aspen Institute Central Europe.
„Vůči Číně máme vyváženou politiku, která vychází z našich zájmů a je hodnotová a pragmatická,“ dodal mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.
Muž s kontakty
Jaroslav Tvrdík, někdejší sociálnědemokratický ministr obrany ve vládách Miloše Zemana a Vladimíra Špidly, se o Čínu zajímá dlouhodobě. Už v roce 2013, kdy zemi vládl úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, vystupoval Tvrdík v roli „honorárního poradce předsedy vlády pro Čínskou lidovou republiku“.
Jeho kontakty v Říši středu postupně sílily, stal se důležitým lobbistou česko-čínských obchodních vazeb, byť – jak se postupně ukázalo – nijak úspěšných.
V roce 2015 koupili fotbalový klub SK Slavia Praha čínští finančníci ze skupiny CEFC a Tvrdík se stal šéfem klubu. O rok později tehdejší prezident Zeman veřejnosti sliboval, jak čínští obchodníci v Česku nainvestují 95 miliard korun. Byly to však jen velkolepé plány, z čínských investic zůstala v Česku vidět takřka jediná – „Tvrdíkova“ Slavia. I ta později změnila majitele, když klub získala čínským státem ovládaná společnost CITIC Group.
Hlavním tuzemským promotérem vazeb s komunistickou Čínou byl exprezident Zeman, který v roce 2016 při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze na znamení přátelství zasadil se svým protějškem strom. Od té doby ale vzájemné vztahy uvadaly, až spadly k bodu mrazu.
V Česku se k moci postupně dostali politici, kteří naopak prosazovali posilování vazeb s Tchaj-wanem, který Čína považuje za svou provincii. V roce 2020 navštívil Tchaj-wan předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), letos tam zavítala i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Do toho již zmiňovaný telefonát prezidenta Pavla s tchajwanskou prezidentkou.
Jak se ale ukazuje, Fialova vláda nyní i v kontextu světového dění usiluje o konstruktivnější vztah s Pekingem. Poradce pro národní bezpečnost Pojar se podle ČTK při svém nedávném jednání v Pekingu věnoval bilaterálním vztahům včetně možnosti zvýšení českého exportu do Číny nebo obnovení přímého leteckého spojení.
Pojar se setkal s nejvýše postaveným čínským diplomatem Wangem, který podle státní tiskové agentury Nová Čína uvedl, že Peking je připravený posílit „vzájemně prospěšnou“ spolupráci s Českou republikou. A to je moment, který po letech opět může zesílit roli muže s čínskými kontakty – fotbalového bosse Tvrdíka.
