Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vládu čeká poslední jednání, na kterém bude možnost neformálně bez dohledu kamer probrat státní rozpočet na příští rok. V sobotu totiž Ministerstvo financí rozešle oficiální návrh a rozpoutá se veřejná přestřelka mezi jednotlivými stranami.
Podle zdrojů z vlády zůstává z předchozích jednání vícero sporných bodů, tři jsou ale hlavní. Jde o spor o prostředky pro Ministerstvo školství, o výši platů ve veřejné sféře a o celkovou výši schodku.
V minulosti už touto dobou byly návrhy rozpočtových kapitol známé, letos se ale koalice shodla vyjednávat bez veřejnosti. Ministerstvo financí návrhy zveřejní v nejzazší možný termín, vláda se pak musí shodnout do konce září.
1) Miliardy navíc pro školství
Největší bitva se zatím – stejně jako loni – svádí o rozpočet Ministerstva školství. Ten letos bude zhruba ve výši 273 miliard korun. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ovšem požaduje až 24 miliard korun navíc.
Peníze mají jít na zvýšení platů učitelů i nepedagogických pracovníků, do vědy a výzkumu a výstavbu dalších škol. STAN argumentuje především tím, že školství je programovou prioritou vlády, která se zavázala zvýšit výdaje alespoň na úroveň zemí OECD, což se zatím nedaří.
Tak vysoké požadavky ale odmítá ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) Seznam Zprávám řekl, že požadavkům ministra školství rozumí. „Vnímám, že ten tlak na prostředky je v řadě případu oprávněný. Ale to, že je to oprávněné, ještě neznamená, že na to máme,“ uvedl premiér.
Fiala říká, že na školství rozhodně půjde víc peněz než letos, je ale „potřeba najít rovnováhu“. Podle informací Seznam Zpráv má zmíněná rovnováha spočívat v navýšení rozpočtu Ministerstva školství zhruba o 10 miliard.
Zda to bude Starostům stačit, není jasné. Bek v minulosti podmínil zvyšováním rozpočtu svoje setrvání ve funkci. „Veřejně budu komentovat až návrh Ministerstva financí, který bude předložen do konce měsíce,“ říká k tomu dnes.
A upozorňuje, že jeho podmínka přesně zněla „nechtěl bych být u rozpočtu, který by věrohodnými kroky nenaplňoval vládní programové prohlášení“. Jaké konkrétní částky tím myslí, už ale nezodpověděl.
Začíná být jasné, že Starostové maxima svých požadavků nedosáhnou. A sami vidí místa, kde jde ustoupit – například že v regionálním školství by se mohly více zapojit obce a kraje, které na tom nejsou v porovnání se státním rozpočtem zdaleka tak špatně.
Nepřekročitelné je ale podle nich dodržet závazek platů učitelům a investovat do vědy a výzkumu. Tam najdou spojence především v TOP 09, která má rezort na starosti.
„Já bych byl nerad, abychom si nějak vyhrožovali. Na mě to neplatí, na nikoho jiného to neplatí a jsem přesvědčen, že pan ministr to tak ani nemyslí,“ říká k tomu Fiala.
2) Platy ve veřejné sféře
Klíčový pro podobu rozpočtu na příští rok bude i výsledek debaty o výši platů ve veřejné sféře. Požadavky na zvýšení mají jak odbory, tak některá ministerstva. Podle premiéra Fialy je na růstu platů jako takovém shoda.
„Určitě zvýšíme objem mzdových prostředků pro státní zaměstnance od 1. ledna 2025. Na tom je shoda. Jak moc, to uvidíme, musíme se podívat na to, jak budou vycházet čísla státního rozpočtu na rok 2025,“ uvedl v neděli Fiala.
Aktuálně vláda debatuje s odbory o tom, jestli a jak platy zvýšit už od letošního září. Na stole je více variant – zvýšení o sedm, nebo deset procent. Ve hře je ale i nula – podle premiéra je ovšem vyčerpaná rozpočtová rezerva a přidávat by se mělo až v lednu.
Zástupci vlády jednali s odbory během úterý, ale bez výsledku. Pokračovat se má ještě ve středu, před jednáním vlády. „Rozhodně je pro nás neakceptovatelná nula,“ řekl k tomu v úterý šéf odborů Josef Středula.
3) Jak velký má být schodek?
Jasno zatím není ani v základní věci – jak velký vlastně má být naplánovaný schodek na příští rok. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury má být schodek 231 miliard. Vláda původně odhadovala schodek ve výši 235 miliard – pro srovnání, letos má jít o 252 miliard.
Odhad se ale ještě může hýbat jak vyšším, tak nižším směrem. Ten vyšší je jasný – kromě již zmíněných požadavků chtějí ministerstva v předvolebním roce přidat i jinde - ať už na dopravní stavby, energetickou infrastrukturu či vybavení policie a hasičů.
TOP 09 pro změnu volá po tom, aby byl schodek naopak nižší. Slibovaných 231 miliard jí přijde málo ambiciózních a chtěla by částku srazit pod 200 miliard. Ostatní koaliční strany si ale stěžují, že není zcela jasné, kde tak obří částku škrtnout.
