Článek
Mocenské zápolení mezi Hradem a budoucím kabinetem Petra Fialy spěje do prvního rozuzlení. Na začátku příštího týdne se mají Miloš Zeman a Petr Fiala setkat kvůli jmenování nové vlády.
Hlava státu má problém se jmenováním jednoho ze členů vlády. Je jím kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti), ačkoli členové pětikoalice to nechtějí oficiální potvrdit.
Podle několika zdrojů blízkých vedení rýsující se vlády existují v zásadě tři možné varianty dalšího vývoje v zemi. Ani v jednom nechtějí lídři pěti koaličních stran prezidentovi ustoupit.
Varianta 1: Prezident ctí Ústavu
Článek 68 Ústavy týkající se sestavování vlády říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ O tom, že by prezident mohl vetovat návrh premiéra, zde není ani slovo.
Tudíž by dle Ústavy měl prezident po víkendu na jednání s premiérem Petrem Fialou souhlasit s vládní sestavou, kterou šéf ODS Miloši Zemanovi představil. A to včetně kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského.
Jde o ideální scénář, se kterým však vyjednavači pětikoalice podle informací Seznam Zpráv příliš nepočítají. A to na základě dosavadních zkušeností s postupem Hradu. Až dosud totiž prezident Zeman ve sporech o ministry téměř nikdy neustoupil.
Pár příkladů: V červnu 2013 obešel parlament a premiérem jmenoval Jiřího Rusnoka. V éře premiéra Andreje Babiše si Zeman prosadil, že ministrem zahraničí se v roce 2018 nestal Miroslav Poche (ČSSD). O rok později prezident zablokoval jmenování Michala Šmardy (ČSSD) ministrem kultury.
Stáhnout Lipavského však koalice neplánuje. „Kolega Jan Lipavský bude skvělým ministrem zahraničí, bude hájit české zájmy, naše občany a demokracii ve světě a nedopustí, aby Česko zradilo své hodnoty pod tlakem totalitních států. Podle mých informací Jan Lipavský vyjasnil všechny otázky pana prezidenta,“ řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Varianta 2: Válka o Lipavského
Ostatní scénáře aktuální politického vývoje počítají s tím, že Zeman bude Fialovi jmenovací proces na základě odmítnutí Lipavského komplikovat. Nabízejí se dvě možnosti, jak se situace může vyvíjet.
Zeman se s Fialou domluví, že vládu jmenuje s výjimkou Ministerstva zahraničí, které bude dočasně řídit premiér. Jan Lipavský by v takovém případě podle plánů pětikoalice dočasně zamířil do Černínského paláce v roli politického náměstka. Tam by čekal na své pozdější jmenování.
Vznik vlády by dal premiérovi čas s prezidentem dále vyjednávat a pokusit se ho „obměkčit“. Fiala by se v takovém případě mohl inspirovat příběhem expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), kterému Zeman po volbách v roce 2013 odmítal jmenovat do funkce ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.
Sobotka ale tehdy necouvl a rozhodl se jít do střetu s prezidentem. U Zemana si po bezmála dvou měsících prosadil svou a Zaorálek se nakonec ministrem stal. Fiala by mohl prezidentovi například pohrozit podáním kompetenční žaloby.
„Ústava nezná situaci, že prezident může premiérovi vetovat jeho návrh na ministra. Prezident může vetovat pouze zákon. Nevidím důvod, proč bychom měli couvat, Česká Republika je parlamentní demokracií, koaliční strany by neměly ustupovat,“ řekl Seznam Zprávám kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN).
3. varianta: Válka o celou vládu
V krajní variantě se Miloš Zeman rozhodne nejmenovat kvůli sporu o Lipavského celou vládu. Ve funkci by tak nadále pokračovala vláda v demisi Andreje Babiše (ANO), která v Poslanecké sněmovně nemá většinu hlasů.
V takové chvíli by už koalice přestala váhat a rovnou by přistoupila k podání kompetenční žaloby. „Pokud by nominace pan prezident nerespektoval, budeme muset konat. A jediným logickým krokem je podání kompetenční žaloby. S panem premiérem jsme se bavili o tom, že to je jediný možný krok, který by musel následovat. Finální rozhodnutí je na něm,“ řekl šéf lidovců Marian Jurečka České televizi.
Na vyřízení u Ústavního soudu by se muselo čekat několik týdnů. Hrozilo by tak rozpočtové provizorium, politický zmatek by neprospěl ani řešení covidové pandemie.
Představitelé budoucí vládní koalice se proto snaží takový vývoj odvrátit. I to je důvod, proč na žádost prezidenta absolvují čtrnáctidenní kolečko pohovorů. „Snažíme se o co nejdřívější jmenování nové vlády a tyto schůzky vidím jako nejrychlejší možnou cestu,“ řekla po schůzce v Lánech budoucí ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09).
Aspirant na ministra spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), kterého s prezidentem a hradními představiteli pojí spíše konstruktivní vztah, nabádá k intenzivnímu jednání. „Teď je potřeba jednat, jednat a znovu jednat,“ řekl Seznam Zprávám Blažek.
Návod na žalobu
Podle experta na ústavní právo Jana Kysely sice není příliš zkušeností s kompetenčními spory, podle něho by však bylo škodlivé, kdyby politici v přetahované se Zemanem couvli.
„Vzdát se možnosti právního sporu znamená, že zkrátka předáte klíče od ústavního systému prezidentu republiky, což mi nepřipadá, že je něco, co si ústavodárce v roce 1992 přál. A není to ani co, co si ústavodárce přál ve chvíli, kdy zaváděl přímou volbu prezidenta,“ řekl Seznam Zprávám Kysela.
Kompetenční spor se vede mezi vícero státními orgány nebo mezi státními orgány a územní samosprávou, které se nedokážou shodnout, komu přísluší některé z kompetencí. Některé z těchto sporů může podle ústavního experta Aleše Gerlocha řešit Ústavní soud.
„Podstatou tohoto kompetičního sporu je tvrzení buď dvou státních orgánů, že mají oba kompetence rozhodovat v určité věci, anebo naopak tvrzení obou, že ani jeden z nich tuto kompetenci nemá. To znamená, že Ústavní soud potom rozhodne, který orgán je příslušný k rozhodnutí. Pokud už tento orgán vydal rozhodnutí a není příslušný, potom ho zruší,“ řekl Seznam Zprávám bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
