Článek
Dálnice D3 se řidičům otevřela teprve v roce 2019, kvůli stavbě železničního tunelu ale část čeká demolice.
Důvodem je plánovaná stavba Chotýčanského tunelu. Ten je součástí IV. železničního koridoru, který bude křižovat dálnici.
Když se stavba rychlostní silnice chystala, tunel v projektu byl, později z něj ale vypadl.
Miloslava Pošvářová, bývalá ředitelka Úseku kontroly kvality staveb Ředitelství silnic a dálnic, považuje za hlavního viníka Ministerstvo dopravy, které podle ní dostatečně nezkoordinovalo práce.
„Je to nadřízená organizace, která řídí jak Správu železnic (dříve SŽDC, pozn. red.), tak Ředitelství silnic a dálnic. Není možné, aby vydali někomu stavební povolení s tím, že se vypustí nějaká část stavby, a potom vydali stavební povolení někomu dalšímu a ta předchozí stavba se musela bourat,“ kritizuje stavební inženýrka Pošvářová, která je soudní znalkyní v oboru dopravních staveb.
Připomíná, že se situací už nejde nic dělat: pokud je vše natrasované a stavba má začít, je jasné, že dálnice v křížení vadí.
„Samozřejmě to bude mít obrovské dopady na životnost stavby v této části, protože když tu část rozbijete a potom ji znovu budete stavět, narušíte tím kompaktnost stavebních úprav pod dálnicí,“ je přesvědčena. „Je to neuvěřitelná záležitost. Nepamatuji si, že by se během mé kariéry něco takového stalo. Z hlediska daňových poplatníků je to tristní situace, kterou zaplatí,“ míní.
Najít konkrétního viníka a potrestat ho ovšem bude těžké. „Nevím, jestli jmenovitě vzít nějakého úředníka a snížit mu plat, to není řešení. Je potřeba zjistit, kde je chyba, a systémově udělat opatření, aby se to neopakovalo, protože to není možné.“
Že je v tomto případě hlavním viníkem resort dopravy, si myslí i redaktor Jan Šindelář z webu Zdopravy.cz, který na vše upozornil jako první.
„Právě Ministerstvo dopravy by mělo koordinovat stavby nebo přípravu staveb mezi Správou železnic a Ředitelstvím silnic dálnic. Zrovna v tomto případě Ministerstvo dopravy velmi zpozdilo přípravu IV. železničního koridoru. Nakonec se muselo upustit od původně bohulibého plánu, že pod dálnicí D3 se podstaví zárodek železničního tunelu,“ přibližuje Šindelář.
Rozhodnutí z roku 2011
Jak se k celé situaci staví stát? Nikdo za nic nemůže, podoba stavby železničního koridoru tehdy nebyla jasná, a proto nikdo nechtěl podstoupit riziko, že se na místě udělá příprava pro železnici.
„Primární rozhodnutí nastalo v roce 2011, kdy Správa železnic neměla jasno v tom, kudy povede trasa modernizovaného koridoru směrem na České Budějovice. Pokládám za chybu, že tehdy nebylo jasno v tom, jak povede modernizovaná část, a tím pádem se od předstihových objektů ustoupilo,“ řekl pro Seznam Zprávy ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle něj nebudou téměř žádné dopady na řidiče, až se na jihu Čech bude stavět tunel. „Nejprve se bude budovat tunel v jednom směru dálnice pod dvěma pruhy, poté pod druhými dvěma pruhy. Šířka dálnice umožní ve zúženém profilu dva a dva pruhy,“ popisuje, jak bude v místě vypadat doprava.
Vizualizace křížení s dálnicí D3
Vizualizace křížení s dálnicí D3.
Kupka uznává, že bourání nové dálnice nevypadá pro veřejnost dobře. „Ano, jsem si vědom toho, že to je blbě. Do historie roku 2011 ale opravdu sáhnout nemůžu. Tam, kde jsem to mohl ovlivnit, tak jsem přiměl investory, aby práce zkoordinovali.“
Nebyly informace o trase
Správa železnic odmítá, že je současný stav důsledkem opomenutí. Hájí se tím, že by zahrnutí tunelu do stavby dálnice bylo tehdy rizikové, protože nebylo jasno o trase.
„Tzv. hluchý dálniční most nebyl do stavby dálnice D3 mezi Ševětínem a Borkem zahrnutý především proto, že nebyla stabilizována výška a směr vedení železničního tunelu. Z tohoto důvodu by bylo zahrnutí výstavby takové infrastruktury do projektu riskantní,“ reaguje na dotaz Seznam Zpráv mluvčí organizace Jan Nevola.
Také mluvčí ŘSD Jan Rýdl zmiňuje, že rozhodnutí o nezařazení předstihového objektu do stavby se odehrálo v září 2011, a to „společně tehdejším vedením SŽDC, ŘSD a MD“.
Dopravu v té době řídil Pavel Dobeš, který se do čela resortu postavil v červenci 2011, a to jako třetí ministr během jediného roku - po Vítu Bártovi a Radku Šmerdovi. Jejich reakci Seznam Zprávy zjišťují.
„Tehdejší SŽDC skutečně neměla podstatné informace o trase. Nebyla ani podána žádost o územní rozhodnutí, to jsme získali až v závěru roku 2019,“ podotýká mluvčí Nevola.
Právě v prosinci 2019 Ředitelství silnic a dálnic otevřelo část dálnice D3 Ševětín-Borek dlouhou 10,7 kilometru. Stavba přišla na 1,6 miliardy korun.
Kuba: Není to nic fatálního
Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) si nemyslí, že někdo konkrétně pochybil, protože nebylo jasné, kudy trasa povede. Považoval by za chybu, kdyby se tehdy dálnice kvůli tomu nepostavila.
„Pokud by někdo měl říct, že dokud nebude jasno o železničním koridoru, tak do té doby nestavět dálnici D3, tak to by Jihočechy odsoudili k tomu, že by se po dálnici ještě dnes nejezdilo. To bych považoval za hloupé rozhodnutí. Po dálnici se jezdí už pár let a koridor dodnes nestojí. Jsem přesvědčen, že to není nic fatálního,“ říká.
Podrobné vyjádření Ředitelství silnic a dálnic
- Ve fázi zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí modernizace úseku Nemanice-Ševětín (v letech 2009–2011) bylo řešeno křížení novostavby trati s připravovanou stavbou ŘSD – výstavba dálnice D3 Ševětín–Borek.
- Obě připravované stavby byly tehdy vzájemně koordinovány a počítalo se s tím, že stavba dálnice D3, která měla být realizována jako první, v sobě bude zahrnovat předstihový objekt tzv. „hluchého“ dálničního mostu, který měl následně zajistit možnost výstavby Chotýčanského tunelu bez přerušení provozu na dálnici.
- V září 2011 bylo společně tehdejším vedením SŽDC, ŘSD a MD rozhodnuto o nezařazení předstihového mostního objektu do připravované stavby dálnice D3. Důvodem byla skutečnost, že novostavba trati nebyla tehdy definitivně ukotvená. Přípravu novostavby trati komplikovaly v té době rovněž relativně vysoké náklady a ne úplně příznivě vycházející ekonomické hodnocení.
- Nebyla jistota, že se nová trať vůbec bude stavět. Zároveň by výstavba předstihového objektu znamenala výrazný stavební zásah do stávající silnice I/3, která byla v tomto úseku v provozu jako polovina budoucí dálnice.
- Územní rozhodnutí na stavbu trati Nemanice–Ševětín se dostalo nakonec do právní moci až v říjnu 2019, po velmi složitých procesech v rámci územního řízení. V té době byla dálnice D3 dávno stavebně povolena a ve výstavbě.
- Křížení připravované železniční trati s dálnicí D3 musí být realizováno formou hloubeného tunelu, vždy pod jedním jízdním pásem dálnice a převedením dopravy do pásu druhého.
- Požádali jsme projektanty, aby připravili stavbu organizačně tak, aby omezení na dálnici D3 bylo co nejkratší a co nejméně omezilo provoz. Dálnice D3 je postavena v šířkovém uspořádání umožňující vedení provozu v režimu 2+2 jízdní pruhy na jednom jízdním pásu. Dopad stavby na silniční provoz tak může být i s ohledem na stávající dopravní intenzity minimální.
Zdroj: Mluvčí ŘSD Jan Rýdl pro Seznam Zprávy
Zatím není jasné, na kolik stavební úpravy na dálnici D3 přijdou. „Ceny se tak změnily, že samozřejmě v cenách, za které se dálnice stavěla, se to ani nezbourá, ani nepostaví znovu,“ soudí Pošvářová.
„Vůbec nedokážu odhadnout, kolik to bude stát, a navíc je otázkou, kdo to bude dělat. Jestli se na to vytvoří další soutěž, jestli na to vůbec zhotovitel dá záruku. Teď mluvím o dálnici – jestli zhotovitel v rámci té stavby, když se do ní zasáhne, na ni dá záruku,“ upozorňuje Pošvářová.
Na stavbu trati Nemanice–Ševětín se v současnosti zpracovává dokumentace pro stavební povolení a připravuje se k realizaci od roku 2026. Financování se předpokládá formou PPP projektu.
Správa železnic dokončila dokumentaci pro stavební povolení Chotýčanského tunelu dlouhého 4,7 kilometru. Chce o něj požádat ještě letos. Úsek IV. železničního koridoru Nemanice-Ševětín dlouhý asi 17 kilometrů bude stát podle starších odhadů 20 miliard korun. V trase bude i další tunel, Hosínský, dlouhý 3120 metrů.
