To je něco jiného než Nerudová s Tulejou, hájí v ANO Havlíčkovy publikace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podezření, že si Karel Havlíček vylepšoval akademické výsledky pomocí pochybných časopisů, nechává hnutí ANO chladným.

Když přitom média v minulých dnech odhalila publikování v predátorských časopisech u politické konkurence - Pavla Tuleji a Danuše Nerudové, neváhalo je ANO kritizovat. Podle špiček strany ale nejde o srovnatelné případy.

Jak upozornily Seznam Zprávy, z dvacítky textů v cizojazyčných médiích Havlíček osm z nich publikoval v řeckém časopisu European Research Studies Journal (ERSJ). V jeho redakční radě přitom sám roky seděl.

Časopis byl v roce 2018 vyřazen z uznávané databáze periodik Scopus kvůli pochybnostem o publikačních standardech. Za zpracování článků časopis také vybírá peníze. A podle profesora Marka Petřivalského z Univerzity Palackého v Olomouci se časopis jeví jako predátorský.

S tím ovšem nesouhlasí vedení ANO - hájí se tím, že časopis se přímo nenachází na seznamu predátorských periodik. „Paní Nerudová a pan Tuleja podváděli tím, že vydávali své vědecké práce v predátorských časopisech, takže jste to teď museli zkusit i na Karla Havlíčka. Nevyšlo to. V žádném časopise z toho seznamu na rozdíl od nich nikdy nic nevydal,“ uvedl šéf strany Andrej Babiš.

„Pokud já vím, tak narozdíl od paní Nerudové a pana Tuleji nepublikoval v žádném predátorském časopise. Spíše by mě tedy zajímalo, nakolik ty predátorské publikace pomohly paní Nerudové k získání profesorského titulu,“ uvedla šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová.

Babiš pak tvrdí, že časopis nebyl v době Havlíčkových publikací problematický. „Zpochybňovat dnes kvality časopisů, které v době, kdy tam publikoval, byly v prestižní databázi, je minimálně hodně zvláštní,“ dodal Babiš.

Žádný oficiální seznam predátorských periodik ovšem neexistuje. Politici ANO se nejspíše odvolávají na výčet, který v minulosti sestavil expert University of Colorado Jeffrey Beall ve svém volném čase. Ten je ale léta neaktualizovaný a zdaleka si nekladl za cíl obsáhnout veškeré podezřelé či predátorské tituly.

I některé české vysoké školy - například Univerzita Karlova - tak na svých webech akademikům radí, že predátorské časopisy musejí sami poznat podle některých projevů - například dle toho, že zveřejní téměř cokoliv bez odpovídajícího recenzního řízení, nechávají si za to zaplatit, či že sami agresivně oslovují potenciální autory s nabídkou, že jejich texty publikují.

Zmíněný řecký časopis European Research Studies Journal přitom například neměl problém v jednom ze speciálních čísel Havlíčkovi zveřejnit dokonce hned pět odborných článků najednou. Bylo to v roce 2013. V roce 2014 pak Havlíček získal titul docent na Vysoké škole ekonomické, jehož podmínkou je i vykázání dostatečné publikační činnosti.

Na jinak zcela nevídané tempo, v jakém časopis Havlíčkovi zveřejňoval publikace, poukázal například Jaroslav Borovička, vědec působící na americké New York University, nebo ekonom z Univerzity Karlovy a člen poradního ekonomického orgánu vlády Libor Dušek.

Jak popsaly Seznam Zprávy, Havlíčkovy texty v řeckém časopise vycházely v letech 2011 až 2018. V letech 2016 až 2017 prudce narostl počet článků a citací v tomto periodiku - což je jedna z varovných metrik, kterou databáze Scopus hlídá. Následovalo vyřazení časopisu v roce 2018.

Seznam Zprávy také popsaly několik případů, kdy Havlíček publikoval v ruských časopisech. Schillerová označila za špatný vtip, že by ho za to měl někdo kritizovat.

„Je směšné komukoliv vyčítat, že v roce 2013 publikoval odborný článek v Rusku. V době, kdy si tehdejší premiér Nečas notoval s Putinem,“ hájí svého 1. místopředsedu Babiš.

Sám Havlíček, který o Pavlu Tulejovi mluvil jako o „vědecky nepřijatelném“, je přesvědčený, že se žádného prohřešku proti vědecké etice nedopustil. Spolupráci s řeckým časopisem má za zajímavou. „Stojím si za každým článkem a knížkou, obhájím si tam každé slovo. Vše je originál,“ hájí se Havlíček.