Tísňové tlačítko i detektory pohybu. Nemocnice po střelbě posílila ochranu

Během všedního mrazivého rána jdou spolu manželé v důchodu do Fakultní nemocnice v Ostravě. Na střelbu z roku 2019 si po otázce reportéra Seznam Zpráv hned vzpomenou a začnou popisovat, že důsledky to pro ně má dodnes.

„Člověk jde ve strachu se tady posadit někam, kde je více lidí. Mělo by tu být víc kontrol. Sedíme v čekárně a nevíte, kdo přijde, že? Manželka tam byla týden před tím,“ vzpomíná senior, který celý život pracoval ve Vítkovických železárnách.

Do diskuze se přidává také jeho manželka Lucie. „Týden předtím jsem tam byla, než se to stalo. A když jsem teď slyšela o střelbě na filozofické fakultě v Praze, tak teď chodíme s manželem ve strachu. Zůstalo to v nás a těšíme se, až vypadneme. Dvacet let jsem dělala v lese a chodila jsem sama. Na rozdíl ode dneška jsem ale strach neměla,“ říká paní Lucie.

Když reportér Seznam Zpráv seniorům sdělí, že nemocnice má několik bezpečnostních opatření, jsou velmi rádi. „To je perfektní,“ reaguje paní Lucie.

Od střelby nemocnice navýšila například počet pracovníků ostrahy a nechybí ani technické vymoženosti.

„Jde například o zvýšení vybavenosti členů ostrahy pomůckami pro běžnou činnost a nad rámec i balistickou ochranou. Na vybraných pracovištích jsou nainstalována tísňová tlačítka,“ popisuje ředitel Fakultní nemocnice Ostrava Jiří Havrlant.

A přidává popis kamer. „Došlo k navýšení počtu kamer a k výměně za technicky vyspělejší a k implementování analytické kamerové nástavby. Tím došlo k významnému rozšíření a účinnějšímu nastavení celého systému tak, aby byl maximálně efektivní.“

Fakultní nemocnice v Ostravě se také připravuje využít detektor zvuku a pohybu ve vytipovaných místech areálu nemocnice. Vybudovaný je také integrovaný dispečink.

„Jde o integraci technické, bezpečnostní a zdravotnické složky řízení, kde jsou soustřeďovány mimo jiné bezpečnostní technologie – kamerový systém, elektronická zabezpečovací signalizace, evakuační rozhlasy, tísňová tlačítka, elektrická požární signalizace,“ vysvětluje ředitel ostravské nemocnice.

Po tragické události před čtyřmi roky se nemocnice také zaměřila na oblast vzdělání svých zaměstnanců.

„Máme typové karty činností, bezpečnostní plán, edukační video s modelovými situacemi a instruktážní video ‚aktivní střelec‘, která jsou k dispozici všem zaměstnancům,“ dodává Havrlant.

V nemocnici probíhají také opakovaná cvičení, přednášky na téma ochrana měkkého cíle, cvičení ve spolupráci s policií. Bezpečnost v nemocnici zajišťuje odbor vnitřní bezpečnosti a krizového řízení, pod který spadá i úsek vnitřní bezpečnosti – ostraha.

Co by se tedy dělo, pokud by došlo opět ke střelbě? „Aktivoval by se Krizový plán a současně by byl svolán Krizový štáb. V Krizovém plánu jsou jasně vymezené role a popsané činnosti a úkoly, které mají v takovém případě určené osoby plnit,“ vysvětluje šéf nemocnice.

Střelba v budově polikliniky ostravské fakultní nemocnice z roku 2019 byla podle výsledků vyšetřování policie rozšířenou sebevraždou. Dvaačtyřicetiletý střelec útočil s představou, že je nevyléčitelně nemocný a lékaři mu nechtějí pomoci. Policie v roce 2020 případ odložila, protože pachatel je mrtvý.

Myšlenka na rozšířenou sebevraždu v útočníkovi podle státního zástupce i policie uzrávala delší dobu. Na čin se připravoval několik dnů až týdnů. Podle ředitele moravskoslezské policie Tomáše Kužela si muž pořídil a upravil model zbraně, který používají masoví vrazi ve školách a právě po úpravách může být funkční. Tyto dodatečně úpravy způsobily to, že se zbraň při střelbě zasekávala. To podle Kužela několika lidem umožnilo z čekárny utéct a zachránit si život.

Pistole se zasekla celkem třikrát. Technické problémy způsobily i to, že se vrah nezastřelil na místě činu, jak měl původně v úmyslu. Nemocnici opustil a odjel na místo, které znal a zastřelil se tam. Podle policie si střelec polikliniku fakultní nemocnice vybral spíše náhodou. Prostředí znal, protože tam chodil na některá vyšetření.