Článek
Politici Evropské unie v posledních týdnech s nebývalou intenzitou řeší, jak se popasovat s vysokými cenami za energie vyšponovanými ruskou válkou na Ukrajině.
Jednání evropských špiček se účastní i zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška z ministerstva zahraničí. Energetickou krizi se podle něho daří evropským státům řešit mimo jiné díky rekordní výstavbě nových terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména v Německu a dalších zemích.
Česká republika by si podle Bartušky měla vzít toto evropské tempo za vzor, chce-li tuzemská energetika obstát v nových časech.
„Pokud chceme energetiku, která bude schopná fungovat v evropském kontextu, musíme udělat to co Němci a Nizozemci – to jest usnadnit schvalovací řízení ve stavebnictví. Pokud tak mohou učinit země na západ od nás, můžeme to udělat taktéž,“ uvedl v rozhovoru.
Před několika dny se v Bruselu odehrálo důležité jednání ministrů pro energetiku, na kterém došlo k politické shodě na řešení vysokých cen energií v Evropě. Vy jste se jednání účastnil, jaký jste z toho měl dojem?
Bylo naprosto zřejmé, že většina států považuje energetickou situaci za krizovou nebo přinejmenším za mimořádně vážnou. Tudíž státy hledají rychlé řešení na evropské úrovni. V mnoha ohledech je to největší test EU za poslední roky, podobně jako udržení eura před 10 lety.
Takže lze to hodnotit tak, že politici EU si uvědomují, že Unie běží svým způsobem o život?
Ano, je to krize, která může Unii zničit.
V jaké atmosféře jednání probíhají?
Velmi pracovně a kolegiálně, jsme v tom všichni společně. Pokud nenajdeme evropské řešení, je možné, že se na Radě za rok potkají už úplně jiné vlády s úplně jiným vztahem k EU. To si všichni uvědomují.
Co byl ten moment, kdy si politici napříč kontinentem uvědomili, že astronomické účty za energie mohou zvrátit politické síly a destabilizovat vlády?
Ceny elektřiny na burze v Lipsku se v druhé polovině srpna dostaly na ještě před nedávnem nemyslitelnou hranici přes 1 000 eur za MWh. Bylo jasné, že takové ceny neunesou evropské domácnosti a evropský průmysl a podniky, upřímně ani 400 eur za MWh neunesou. Čili potřeba najít řešení byla u všech.
Zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška z ministerstva zahraničí.
Rusko bez chuti
Mají politici vůli řešit obchodování s elektřinou na burze, jejíž cenové výkyvy zažehly celou tu nervozitu? Máte informace o tom, že cenu nad 1 000 eur pomohli vyhnat obchodníci jednající v zájmu Ruska?
Nepochybně do věci zasáhli spekulanti, kteří obchodovali velmi malé objemy v jednotkách megawatthodin. Spekulantů máme v Evropě dost i bez Ruska. Každopádně evropští politici si uvědomují rizika, která přináší ruská válka na Ukrajině, a jaké nebezpečí to znamená pro Evropu. Uvědomují si to už i země, které byly Rusku dlouhodobě přátelsky nakloněné.
Minulý týden se účastnila jednání evropských politiků v čele se šéfkou Komise i manželka ukrajinského prezidenta. Šlo o potvrzení, že Evropa myslí podporu Ukrajiny nadále vážně navzdory obavám z nadcházející topné sezóny?
Je samozřejmě dobře, že na ceremonii byla pozvána manželka ukrajinského prezidenta. Naše občany ale zajímá, co EU udělá pro ně. Občané potřebují mít důvěru v to, že se o ně Unie postará a pomůže jim. Bez této důvěry by se mohlo stát, že za chvíli už tu žádnou Evropskou unii nebudeme mít.
Jak je v evropských diplomatických kruzích vnímán vývoj války a úspěchy ukrajinské armády na východní frontě?
Během léta jsem často slýchal názor, že Ukrajina by se měla vzdát části svého území výměnou za mír. To už se nyní neozývá. Vědomí většiny evropských vlád je takové, že potřebujeme, aby Ukrajina vydržela a Rusko ztratilo chuť k dalším výbojům. Pokud by Ukrajina padla, Rusko by šlo po dalších zemích – včetně těch, co jsou v EU.
Jaké máte zprávy o výstavbě evropských terminálů LNG, které mají pomoci Evropě postupně se odstřihnout od závislosti na ruském plynu?
V Německu se obrovsky pohnula výstavba LNG terminálů. Ale nejen tam, práce postupují i v Nizozemsku, Belgii, Francii a Itálii. Je pozoruhodné, jak v některých evropských zemích výstavba terminálů pokračuje. Možná bychom si i my měli trochu projít naši domácí stavební legislativu.
Co přesně máte na mysli?
Pan premiér Fiala nedávno otevíral LNG terminál v Nizozemsku. Rozhodnutí o výstavbě přitom padlo v březnu, výstavba začala v dubnu, otevřen byl 8. září. Nizozemci, Němci a další pozastavili platnost různých zákonů, které by zdržovaly výstavbu. Vše zjednodušili a zajistili maximální možnou flexibilitu úřadů.
Kdyby se terminál stavěl u nás při současných pravidlech, za osm let bychom teprve možná kopli do země. Máme obrovský problém s jakoukoliv klíčovou infrastrukturou. Pokud chceme mít energetiku podobnou jako dálnice, nechme vše tak, jak je nyní nastaveno. Pokud chceme energetiku, která bude schopná fungovat v evropském kontextu, musíme udělat to co Němci a Nizozemci – to jest usnadnit schvalovací řízení ve stavebnictví. Pokud tak mohou učinit země na západ od nás, můžeme to udělat taktéž.
Důležité pro Evropu bude umět LNG terminály naplnit. Jak důležitá v tomto ohledu bude návštěva katarského emíra v Česku na začátku října?
Klíčovým faktorem všech jednání je diverzifikace – to jest mít různé dodavatele. Nelze nahradit dosavadního výsostného dodavatele Rusko jiným takovým dodavatelem, byla by to chyba. Úspěšnou snahou EU je maximálně diverzifikovat dodavatele plynu, Katar může být jedním z nich. Přípravy návštěvy katarského emíra nemohu komentovat, omlouvám se. Jsme rádi, že katarský emír přijede do Prahy, ale jak už jsem řekl, hledáme širší portfolio dodavatelů plynu.
Pokud se politicky a ekonomicky podaří nahradit ruský plyn a úspěšně přežít nadcházející zimu, vidíte šanci, že další zimy už by mohly být klidnější a cenově přívětivější?
Nemyslím si, že to skončí jednou zimou. Stále opakuji, že nás čekají tři složité zimy. Ale zvládneme to, samozřejmě, že to zvládneme. Nárůst počtu nových terminálů na LNG v Evropě je ohromující. Evropa se ukázala být mnohem akčnější, než si její nepřátelé uměli představit. A upřímně mnohem akčnější, než jsme i my v Česku doufali.
