Tendr na Dukovany bobtná. Ať vítěz staví vše, radí ministerstvo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco probíhá tendr na nový blok v Dukovanech, vláda uvažuje o variantě mnohem větší dostavby tuzemských jaderných elektráren.

Seznam Zprávy získaly interní materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), který kabinetu Petra Fialy představil možný harmonogram výstavby hned čtyř jaderných bloků.

Ty mají podle květnového propočtu Ministerstva financí, jak minulý týden informovaly Seznam Zprávy, stát zhruba 1,75 bilionu korun. Šlo by o historicky největší investici České republiky.

Klíčovým sdělením materiálu MPO je, že stavět by se mělo takzvaně dvoublokově: nejdříve dva bloky v Dukovanech, posléze dva v Temelíně. Dodavatelem všech reaktorů by se dle materiálu MPO mohla stát firma, která letos na podzim vyhraje dukovanskou soutěž. Stát by pro tento obří kontrakt využil opce ve smlouvě.

„Využití výhod postupné výstavby bloků v obou lokalitách, využití opce z výběrového řízení a využití veškerých synergií vyplývajících z volby jednotného dodavatelského modelu předpokládá využití shodné technologie jaderné elektrárny a shodného dodavatele pro lokality Dukovany a Temelín,“ píše se v interním materiálu MPO, který mají Seznam Zprávy k dispozici.

Ač se nahlas hovoří o stavbě pouze jednoho bloku, stát se třemi zájemci - kterými jsou francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse - vyjednává o možnosti mnohem větší zakázky.

„Můžeme potvrdit, že záměr využít opce na další bloky je dlouhodobě komunikován s uchazeči o dostavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech ze strany státu i investora, tedy Skupiny ČEZ,“ řekl Seznam Zprávám vedoucí tiskového oddělení MPO Marek Vošahlík. Zájemci o výstavbu to podle něj kvitují.

MPO počítá s tím, že finální rozhodnutí vlády o výstavbě nových jaderných zdrojů bude zarámováno do aktualizace Státní energetické koncepce. Tu má Fialův kabinet projednat do konce roku. Ministerstvo financí ani ČEZ, který probíhající tendr organizuje, se k dotazům Seznam Zpráv nevyjádřily a odkázaly na MPO.

Dvoublokové řešení výstavby nových reaktorů podle MPO projekt zlevní, úspory má přinést společné projekční řešení, synergie při obchodním zajištění dodávek, licencování a vůbec samotná výstavba. Díky tomu by se měly čtyři bloky dostavět rychleji - materiál hovoří o plánu na dokončení čtvrtého bloku v roce 2041.

MPO nyní pracuje na dokončení dalších potřebných materiálů pro vládu, na jejichž základě budou ministři o budoucí výstavbě jaderných reaktorů v Česku rozhodovat. Pozornost by se měla zaměřit i na menší modulární reaktory, které jsou zatím ve vývoji. Oproti velkým blokům by však měly být cenově dostupnější a časově snadněji realizovatelné.

„Práce na analýzách pokračují, proto nebudeme komentovat informace týkající se interních dokumentů ve stadiu zpracování. Materiály týkající se rozhodnutí o dalších blocích budou předloženy vládě. Předpokládáme, že v režimu utajení, proto nyní nebudeme konkrétní obsah a doporučení komentovat,“ dodal Vošahlík z tiskového oddělení MPO.

Ministerstvo ve zmiňované analýze už na začátku letošního roku upozornilo, že stát musí s uchazeči v dukovanském tendru o záměru postavit více bloků včas komunikovat.

„Záměr využít opcí na další bloky musí být s nabízejícími včas komunikován, aby se předešlo následným námitkám neúspěšných nabízejících,“ varovalo MPO v odkazované interní analýze.

Ta vládě doporučila, aby výstavbu nových jaderných zdrojů zajistila státem plně vlastněná společnost. Tou zatím investor ČEZ není, stát v něm vlastní necelých 70 procent akcií.

„S ohledem na zajištění bezpečnostních zájmů státu, energetické bezpečnosti České republiky a s ohledem na snížení rizik spojených s výstavbou nových jaderných zdrojů je preferovaným investorským modelem výstavba akciovou společností se 100% vlastnictvím státu,“ konstatoval materiál MPO.

MPO na začátku letošního roku konstatovalo, že v horizontu dvou let má dojít k transformaci ČEZ. Jejím výsledkem má být rozdělení tuzemské energetické jedničky na dvě části, z nichž jedna bude 100% vlastněna státem. Právě do této transformované společnosti se mají vložit nejen stávající elektrárny, ale i aktivity související s přípravou nových jaderných bloků (včetně společností Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II).

Výhodou takového řešení je podle MPO to, že stát má celý proces od přípravy po realizaci pod kontrolou. Jednodušší by byla i komunikace mezi státem a investorem (ČEZ), financování by mělo být transparentnější, nebylo by zapotřebí ladit zájmy státu a minoritních akcionářů.

Slabou stránkou by naopak podle materiálu byl silný politický vliv na fungování investora (riziko politického ovlivňování v rozporu se zájmy projektu), veškerá rizika spojená s výstavbou nových jaderných zdrojů by nesl stát, jako hrozba se zmiňuje střídání politických reprezentací a možná ztráta podpory projektu.

Výstavba čtyř bloků by však přinesla i několik komplikací. Dvoublokové uspořádání lze bez problému využít v Temelíně, v elektrárně v Dukovanech je však situace komplikovanější - kvůli technickým omezením daných vlastnostmi a infrastrukturou lokality.

Jde především o omezení vyplývající ze schopnosti přenosové sítě absorbovat dodatečnou energii vyrobenou v Dukovanech, o limitované množství chladící vody, ve hře jsou i dopady na kvalitu vypouštěné vody a pominout nelze ani limity uvolňování radioaktivního tritia do řeky a vlivu na zdroje pitné vody.

„Výše uvedená omezení lze řešit (odstranit nebo výrazně omezit) za pomoci realizace vybraných technických opatření jak na straně investora (například realizace suchého nebo mokro/suchého chlazení), tak na straně třetích stran (posílení přenosové soustavy – ČEPS). Realizace těchto dodatečných opatření by vyvolala dodatečné investiční, respektive provozní náklady,“ píše se v materiálu MPO.

Dalším limitem dvoublokové výstavby může být posouzení vlivů záměrů na životní prostředí (proces EIA). „Realizace dvoubloku může vyvolat nový proces EIA, který by posoudil souběžný provoz dvou nových bloků a čtyř současných bloků,“ upozorňuje materiál MPO na možné komplikace jaderného megaplánu.