Poplatky stagnují, náklady rostou. Televize a rozhlas hledají úspory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Změny v poplatcích mají podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) vést ke stabilizaci médií veřejné služby a zajistit dlouhodobou udržitelnost jejich fungování. Opozice, která s jejich zvyšováním nesouhlasí, kritizuje mimo jiné to, že by se měl rozšířit okruh poplatníků.

Už v úterý Sněmovna o navrhovaných změnách jednala přes 11 hodin.

Ředitelé obou veřejnoprávních médií varují, že pokud poplatky zůstanou ve stejné výši, bude třeba rušit celé pořady nebo stanice. Seznam Zprávy zmapovaly, jak si obě instituce finančně stojí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a porovnaly jejich náklady a výkony v současnosti s rokem, kdy se jim poplatky naposledy zvedaly.

Což je v případě České televize 16 let, u Českého rozhlasu ještě o tři roky déle.

Za tu dobu oběma institucím vzrostly v podstatě všechny náklady –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvíce stoupaly mzdy, ale i ceny energií a dalších služeb. Kumulovaná inflace byla od roku 2008 66 procent, od roku 2005 dokonce 86 procent.

„Právě vysoká inflace je hlavním faktorem, který se na hospodaření obou veřejnoprávních médií odrazil,“ myslí si Filip Rožánek, novinář a mediální analytik, který se veřejnoprávním médiím dlouhodobě věnuje.

Spolu s tím v Česku rostly zmiňované mzdy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a přidávat musela i obě veřejnoprávní média, aby dokázala na trhu konkurovat. Průměrná měsíční hrubá mzda v Česku se v předmětné době zvedla z 23 tisíc měsíčně na 45 tisíc. ČT ale nepřidávala zdaleka tolik, jako rostly mzdy v soukromém sektoru. Za stejné období průměrná mzda v ČT rostla o 68 procent.

Jak růst mezd při „zmrazených“ poplatcích obě média zatěžoval, je jasné z pohledu do výročních zpráv. V roce 2008 měla ČT 2880 zaměstnanců, loni v podstatě srovnatelný počet 2930. (Připomeňme, že v mezidobí například přibyl kanál Déčko a byla spuštěna nová platforma iVysílání.) Přes srovnatelný počet zaměstnanců televizi vzrostly náklady na mzdy z 1,5 miliardy na 2,6 miliard korun.

„ČT zpočátku měla značnou rezervu a vydržela s ní dokonce déle, než původně sama očekávala. Pokud jde o výraznější úspory, tak k těm se muselo přistoupit až v posledních letech,“ vysvětluje Rožánek.

Podobný obrázek ohledně mezd ukazují i data z Českého rozhlasu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ačkoli se v minulosti propouštělo a zaměstnanců je dnes méně než v roce 2005, médium na mzdy vydá dvojnásobek. Letos půjde o 1,1 miliardy.

„Snažili jsme se šetřit už v minulosti. V roce 2018 jsme snížili počet pracovních míst o 160. Teď vím, že musíme sáhnout do celku, to se týká počtu stanic. Máme řadu digitálních stanic, speciálních žánrových, jako je například Radiožurnál Sport nebo Český rozhlas Pohoda,“ uvedl ředitel ČRo René Zavoral.

Zatímco rozhlas zatím sahal hlavně do personálií, ČT začala i s omezováním obsahu. „Pro diváky asi nejviditelnější změnou bylo zrušení kanálu ČT3. Dále se redukuje původní výroba,“ říká Rožánek.

Veřejnoprávní televize se také od posledního zvyšování poplatků snažila výrazně šetřit na provozních a režijních nákladech. Tam spadají především energie, materiály, opravy a udržování areálů, ale také náklady na lidi pracující na dohodu nebo cestovné.

Zatímco v roce 2008 byly tyto náklady ve výši 2,6 miliardy, letos to má být 1,9 miliard. Například loni se podle výroční zprávy nejvíce šetřilo na energiích, podpoře IT systémů nebo právních službách.

Že se televize snaží provoz zefektivnit, dokládá i na přepočtu, kolik hodin původního vysílání se vyrobilo „na hlavu“, tedy na jednoho zaměstnance. Zatímco v roce 2008 to bylo 5,3 hodin, loni udávala už více než sedm hodin.

Ředitel ČT Jan Souček tvrdí, že už nemá kde dál „drobně“ škrtat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a že po kanálu ČT3 přijde bez zvýšení poplatků na řadu i rušení dalších. „Zůstaly by ČT1, ČT2 a ČT24,“ říká Souček s tím, že by zanikl i kanál ČT Sport. Ten ale kvůli smlouvám na vysílací práva postupně.

Médiím přitom v posledních letech také částečně vypomohla novela zákona o DPH platná od roku 2017, díky které ušetřily stovky milionů na odpočtu daně z přidané hodnoty. Výjimka měla platit jen do konce tohoto roku. Na podzim ovšem ve Sněmovně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bez většího povšimnutí v rámci transpozice DPH –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prošlo její prodloužení na několik příštích let.