Tajemství „íránských schůzek“ Turka, Konečné i Klause. Může dojít až na soud

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Se zástupci íránského režimu se politici z řad komunistů a Motoristů sešli v minulých letech několikrát, jak popsal magazín Neovlivní.cz, kterému také všichni zmiňovaní schůzky potvrdili.

Nedlouho po zveřejnění těchto informací vznikla elektronická petice, ve které občané vyzývají vládu a prezidenta, aby zveřejnili obsah schůzek, které údajně sledovaly i zpravodajské služby.

Petice konkrétně žádá o „zpřístupnění informací týkajících se protestních aktivit Institutu Václava Klause, politických stran SPD a KSČM a osob Václava Klause st., Filipa Turka, Kateřiny Konečné, Jana Kavana a Zdeňka Zbytka, včetně jejich kontaktů a spolupráce s nepřátelskými mocnostmi, zejména Íránskou islámskou republikou a Ruskou federací“.

Podle zjištění Seznam Zpráv se nyní někteří z politiků a jiných aktérů chystají vše řešit s právníky. Nelíbí se jim, že je někdo, jak říkají, soudí bez důkazů.

„Ke lžím, které se v souvislosti s údajnými schůzkami s představiteli Íránu bez jediného důkazu objevují v médiích a v ústech dezinformátorů z řad politiků, se vyjádřím po konzultaci s advokáty a odborníky na bezpečnostní otázky,“ sdělila Seznam Zprávám Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně Komunistické strany Čech a Moravy.

Pro Neovlivní.cz Konečná již dříve dodala, že si obsah schůzky s íránským ambasadorem Seyedem Majidem Ghafelehem Bashim, která měla proběhnout v roce 2022, nepamatuje.

Co mělo být na schůzkách tak skandálního, že Konečná zvažuje právní kroky? Objevily se různé informace a spekulace, sociálními sítěmi kolují rozmanité teorie, žádnou však nelze v tuto chvíli nezávisle ověřit.

Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha Seznam Zprávám napsal, že o petici ani o údajných dokumentech ze schůzek kontrarozvědka neví. „Nemohu tedy potvrdit ani vyvrátit, zda jsou informace šířené ve veřejném prostoru pravdivé,“ doplnil Šticha.

Pravost informací, které rotují sociálními sítěmi, zjevně není možné nezávisle ověřit, což je také důvod, proč petice požaduje oficiální odtajnění relevantních materiálů. K dnešnímu dni petici podepsalo přes 7500 lidí.

Úřad vlády se do vydání článku k petici nevyjádřil. Prezident se podle Víta Koláře, ředitele odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky, bude zabývat každou peticí, která mu bude oficiálně dodána. Zatím však podle Koláře o této konkrétní výzvě nemá žádné informace.

Turek „internetová“ nařčení odmítá, své schůzky obhajuje mandátem europoslance – podle svých slov by se měl formálně setkat se všemi představiteli zemí, které spadají do jeho portfolia, což Írán splňuje. Setkání s íránským velvyslancem má zaznamenané na parlamentním profilu, schůzka podle Turka proběhla v rámci obvyklých diplomatických protokolů.

„Diskutovali jsme o aktuálních geopolitických otázkách, bilaterálních vztazích, dosavadní spolupráci s Evropskou unií a perspektivách pro nadcházející pětileté období v kontextu příslušné delegace. Spekulace o jakýchkoliv nestandardních jednáních postrádají faktický základ. Diplomacie vyžaduje dialog jak s vládními představiteli, tak se zástupci opozice – to je základní princip mezinárodních vztahů, nikoli předmět konspiračních teorií,“ uvedl pro redakci Seznam Zpráv Turek.

Žádnou schůzku s představiteli íránské opozice nicméně Turek ve svých záznamech neuvádí. Europoslanec a čestný prezident Motoristů doplnil, že e-petice se podle něj zakládá na zcela mylných předpokladech.

„Pro úplnost uvádím, že téma uskupení BRICS (viz infobox níže, pozn. red.) bylo zmíněno pouze okrajově v kontextu odborné diskuze o rozmanitosti vztahů jeho členských zemí se Spojenými státy. Shodli jsme se na pozorování, že i přes různou povahu těchto vztahů pravděpodobně nedojde k zásadním změnám v globálním uspořádání. Jakékoliv spojování České republiky s potenciálním členstvím v tomto uskupení je nejen mimo realitu, ale i mimo geopolitickou logiku – jako země pevně zakotvená v euroatlantických strukturách patříme k zásadně odlišnému geopolitickému prostoru než většina členů BRICS,“ tvrdí Turek.

Schůzky s íránským velvyslancem nicméně někteří politici komunistům a Motoristům vyčítají. Podle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) jsou jednání Konečné a Turka ukázkou, že cílem jejich politických uskupení je naprostý obrat v zahraniční politice České republiky.

„Komunisté a Motoristé hledají partnery nepokrytě mimo demokratický svět a nemají problém se paktovat s režimy, které otevřeně a na všech frontách bojují proti demokratickému Západu a myšlence lidské svobody,“ píše Vrecionová v komentáři pro Forum 24.

Proti schůzkám se ozvala také europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), kolegyně Turka z Delegace pro vztahy s Íránem. Podle ní by se měli politici zaměřit spíše na potlačování lidských práv a nesvobodné „pětiminutové procesy“, kterými je Írán známý.

Politických setkání měl v Praze íránský velvyslanec víc. Několik týdnů před Turkem se s ambasadorem setkal také bývalý prezident Václav Klaus. Schůzka se podle Neovlivní.cz uskutečnila 10. října 2024 v Institutu Václava Klause (IVK) na pražské Hanspaulce.

„Je obvyklou tradicí, že cizí velvyslanci po svém nástupu ze své iniciativy absolvují i zdvořilostní návštěvu u bývalého prezidenta republiky. Václava Klause takto v IVK navštívily desítky zahraničních ambasadorů. Stejně po svém nástupu do diplomatické funkce postupoval i velvyslanec Íránské islámské republiky a jeho návštěva měla standardní zdvořilostní obsah,“ uvedl Jiří Weigl, výkonný ředitel IVK.

Mluvčí institutu a předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka Seznam Zprávám sdělil, že žádné další schůzky s íránskými představiteli Klaus ani Turek neabsolvovali. Nikoho z nich také nekontaktovala žádná zpravodajská služba.

„Zřejmě k tomu neviděly důvod,“ míní Macinka.

Skutečný obsah schůzek s íránským velvyslancem tak zůstává utajen. Podle Jana Kavana, bývalého diplomata a místopředsedy vlády Miloše Zemana za ČSSD v 90. letech, jsou „íránské schůzky“ popsány na sociálních sítích lživě a absurdně.

„Účastnil jsem se jen jedné v roce 2022 a nebyla tam žádná řeč ani o obilí, ani o NATO. Zcela vymyšlené. Asi kvůli volbám,“ napsal Seznam Zprávám bez dalších podrobností Kavan.

Redakci se podařilo zjistit také reakci Zdeňka Zbytka, někdejšího armádního plukovníka a přítele Miloše Zemana. Ten měl údajně podle materiálů, které jsou ovšem, jak bylo výše uvedeno, momentálně neověřitelné, spolu s Nikolajem Brjakinem, prvním tajemníkem ruské ambasády v Praze, stát za návštěvou íránského velvyslance u Václava Klause. Kontakty s českými politiky měli Zbytek a Kavan Íránu zajišťovat přes Česko-Slovensko-Íránskou obchodní komoru, založenou v roce 2015.

„Není na tom nic pravdy. Tohle všechno je lež a proti takovým nehorázným lžím se budu bránit právním cestou,“ řekl Seznam Zprávám Zbytek.

Jako zakladatel petice k Íránu je uvedený podnikatel Jiří Klobása z Prahy, ten je ale podle serveru Neovlivní.cz pouze prostředníkem, skutečnou autorkou je Katie Koch. Češka žijící v zahraničí, která mimo jiné pořádala loni v červenci demonstraci proti Rusku.

„Žiji sice poslední roky v Británii, ale není mi jedno, co se doma děje. Demokracie se musí bránit. Mojí motivací bylo poukázat na to, že takové kontakty nejsou v pořádku,“ vysvětlila.

Nikdo z účastníků schůzek s íránskými vyslanci v Evropě každopádně aktuálně není ochoten předložit detailní záznam z jejich průběhu.