Tabákový car a král severu Řecka. To je ruský oligarcha s fabrikou ve Slaném

Kdo se vydá po stopách prokremelských oligarchů, sotva by čekal, že je najde i v nevelkém průmyslovém podniku na okraji středočeského města Slaný. Zrezivělá brána před vjezdem do areálu nijak nenasvědčuje tomu, že by za zdejší firmou Atlantis-Pak Service stál člověk, kterého zahraniční média líčí jako Putinova důvěrníka a také jako zprostředkovatele zájmů ruského prezidenta v Egejském moři.

Řeč je o Ivanu Savvidisovi, ruském multimiliardáři s řeckými kořeny a dlouholetou podnikatelskou základnou v ruském Rostově na Donu.

Ve fotbalovém světě je posledních deset let znám i jako majitel předního řeckého klubu PAOK Soluň, se kterým by se za jistých okolností mohla v evropských pohárech brzy utkat i pražská Slavia.

V Řecku, které je teď pro Savvidise druhou domovinou, se už po vypuknutí války na Ukrajině začalo spekulovat, zda jeho jméno nebude právě kvůli vazbám na Putina dopsáno na sankční seznam.

O setrvalých prokremelských postojích může svědčit fakt, že Savvidisovu osobnímu ruskému webu stále dominuje fotka s Putinem, pod kterou je oligarcha citován: „Jsem hrdý na to, že jsem Rus, a vždy budu se ctí hájit zájmy své země.“

Slánská firma Atlantis-Pak Service má v české evidenci skutečných majitelů zapsáno jméno Kyriaki Savvidi, což je miliardářova manželka. V Česku tato skutečnost dosud nebyla nikdy zveřejněna, Seznam Zprávy na informaci narazily po upozornění jednoho z ruských finančníků, který do České republiky před několika lety utekl kvůli nesouhlasu s obsazením Krymu ruskými vojsky.

Zmíněná slánská pobočka patří pod Savvidisovu firmu Atlantis - Pak Service se sídlem v Rostově na Donu, která se zabývá hlavně výrobou plastových obalů pro výrobky masného a mlékárenského průmyslu. Ta je součástí miliardářova velkého agropotravinářského a maloobchodního holdingu nazvaného Agrocom, založeného v roce 2004. Zahrnuje čtyři desítky firem s 15 tisíci zaměstnanci.

Také ve Slaném je obdobná výroba jako v mateřském závodě v Rostově na Donu, podílejí se na ní ale jen asi tři desítky zaměstnanců.

Ačkoliv rostovská obalářská firma o sobě na webu tvrdí, že je ve své branži největší na světě, jediný výrobní závod mimo Rusko je právě ten ve Slaném. Zprovozněn byl v roce 2015.

Seznam Zprávy se snažily spojit s vedením slánské pobočky, ale marně. Na žádost o setkání a rozhovor s manželkou oligarchy, která je uvedena jako majitelka, sekretariát firmy nereagoval.

Redaktoři neuspěli ani přímo na místě. Muž ve vrátnici uvedl, že kontakty na vedení podniku nemá k dispozici, majitele nezná. „Patří to nějakým Rusákům, ale komu, přesně nevím,“ uvedl doslova. O rusko-řeckém miliardáři nikdy neslyšel.

Zavzpomínal ale, jak někteří zaměstnanci jezdili ze Slaného na školení do Rostova na Donu nebo také jak jednou přijeli jistí muži z Ruska v „bavorácích s tmavými skly“. Tehdy se prý docela vylekal, zda ale v osádce byl i majitel, netuší.

Pohovořil alespoň o zdejší výrobě. „Dělají se tady na dvou linkách plastové obaly na salámy a rozvážejí to kamiony různě po Evropě,“ uvedl vrátný ze slánského závodu.

Ivan Ignaťjevič Savvidis je dnes řazen mezi významné oligarchy nejen v Rusku, ale také v Řecku, odkud pocházejí jeho předci. Lze o něm říct, že patří k úzkému okruhu nejbohatších lidí světa, dolarových miliardářů. Časopis Forbes odhaduje jeho současný majetek na 1,6 miliardy dolarů.

Cesta k úspěchu byla ale dlouhá a nebyla by asi tak úspěšná, kdyby Saviddis nebyl tak zarputilý a nepadl si do oka s Vladimirem Putinem.

Narodil se v roce 1959 jako osmé dítě do chudé dělnické rodiny pontských Řeků, která žila v jihogruzínské vesnici Santa. Ještě jako malý se s rodinou přestěhoval do Ruska, k Rostovu na Donu, ale dlouho nic nenasvědčovalo tomu, že by mohl udělal závratnou kariéru.

Poté, co si odkroutil vojnu v sovětské armádě, nastoupil v roce 1980 jako obyčejný dělník do rostovské státní továrny na zpracování tabáku. Začal stoupat v hierarchii, dodělal si i vysokou školu a v roce 1993 se stal generálním ředitelem čerstvě zprivatizované tabákové firmy s novým názvem Donskoy Tabak.

Už v té době byl jejím majoritním akcionářem, později s manželkou Kyriaki získali 100 procent. Právě obchod s tabákem byl základ Savvidisova úspěchu. V Rusku byl později nazýván tabákovým králem či carem.

Výnosný tabákový byznys, celosvětově ale zatížený stále tvrdší regulací, nakonec v roce 2018 opustil. Donskoy Tabak prodal za 1,6 miliardy dolaru japonské firmě Japan Tobacco. Mezitím už ale peníze vydělané na nikotinu dávno investoval do dalších oborů, včetně potravinářství, zmíněné výroby obalů či cestovního ruchu.

Svůj ruský byznys ale Savvidis také umně propojil s politikou, daleko dříve než trend „obojživelníků“ zachvátil západní Evropu včetně Česka.

Už od roku 1998 začal podnikatel Savvidis dělat politiku na regionální úrovni, v Rostovské oblasti. Vyššího „levelu“ dosáhl v roce 2003, kdy se poprvé stal poslancem ruské Státní dumy. Byl i místopředsedou rozpočtového výboru. Mandát obhájil v roce 2007 a jako poslanec potom pokračoval až do roku 2011. Působil mimo jiné jako člen výboru pro mezinárodní záležitosti.

Přestože dnes už členem dolní komory ruského parlamentu není, přátelský vztah s Putinem zjevně přetrval.

Svědčí o tom fakt, že od roku 2012 až do dneška sedí Savvidis v Radě pro mezietnické vztahy, poradním orgánu ruské hlavy státu, kde je veden jako zástupce řecké menšiny. V březnu 2020 přebral Savvidis od prezidenta Putina i vysoké ruské státní vyznamenání – Řád Alexandra Něvského.

Tak jak sílil kapitál i vliv Ivana Savvidise, začal se tento muž stále častěji angažovat i v pravlasti svých předků. Však má dnes už dvojí občanství. V Helénské republice je neméně známou postavou jako v Rusku. Svůj byznys tam podobně jako někteří jiní oligarchové rozvinul po řecké dluhové krizi, kdy zemi v roce 2010 reálně hrozil státní bankrot a investoři využili možnosti relativně levného nákupu řeckého majetku.

Savvidis koupil například řeckého zpracovatele tabáku, firmu SEKAP. Podnik ale později prodal Japoncům společně se svou „původní“ ruskou firmou Donskoy Tabak.

Opředen mnohými spory je Savvidisův vstup do přístavu v Soluni, který má strategický význam pro celý Balkán.

Vliv a popularitu – zvláště na severu země, v oblasti řecké Makedonie – si ale získal, když před deseti lety majetkově ovládl už zmíněný fotbalový klub PAOK Soluň.

PAOK čtyři roky řídil bývalý mezinárodní rozhodčí a slovenský exposlanec Ľuboš Micheľ. Jak dnes vzpomíná na svého bosse?

„Mohu říci, že to byl korektní chlap, náročný vůči zaměstnancům. Pracoval od rána do noci, míval klidně i 30 schůzek za den. Styl jeho fungování byl velmi vyčerpávající. Řekl bych, že byl příkladem selfmademana,“ uvádí pro Seznam Zprávy Micheľ, který z pozice sportovního ředitele vedl soluňský klub v letech 2015 až 2019. 

Na dokreslení naturelu svého bývalého šéfa Micheľ opět připomíná, jak Ivan Savvidis začínal ve fabrice na tabák coby obyčejný dělník, který to dotáhl až na generálního ředitele a majitele.

Fotbal je podle Ľuboše Micheľa pro ruského oligarchu řecké národnosti očividně srdeční záležitostí. Věnoval se mu ostatně už v Rostově na Donu. „Jeho přesun do PAOK Soluň měl i politicko-historické pozadí, bral to jako osobní záležitost. Než přišel, klub byl před krachem, on poskytl desítky milionů eur na vyrovnání dluhů, aby PAOK nespadl do třetí ligy. Klub s ním pak vyhrál několik pohárů, dal mu úplně nový život,“ řekl Seznam Zprávám někdejší mezinárodní rozhodčí.

Savvidis je podle něho vlivný zejména v severní části země, i on jej označuje za byznysového krále oblasti kolem Soluně. „Většina velkých fabrik a investic v tomto regionu patří jemu. Mají ho tam rádi, zejména směrem k sousední Severní Makedonii,“ popsal Micheľ.

S fotbalem je ale spojen případ, který Savvidise nechvalně proslavil po celém světě. A to když v březnu 2018 při zápase řecké Superligy mezi PAOK Soluň a AEK Atény vtrhl v doprovodu svých bodyguardů na hřiště s pistolí za opaskem, aby „domluvil“ rozhodčímu, který těsně před koncem zápasu neuznal gól kvůli ofsajdu.

Ivan Savvidis v Řecku v minulých letech mohutně investoval i do cestovního ruchu. Na poloostrově Chalkidiki, přilehlém k Soluni, koupil luxusní hotelový komplex Porto Carras.

Právě tam se sice hned po ruské invazi na Ukrajinu rozhodl ubytovat ukrajinské uprchlíky, ale stále to nevypadá, že by se rozhodl mentálně odříznout od Vladimira Putina.

I řečtí novináři si všimli, že jeho postoje zůstali nejednoznačné. Savvidisem vlastněný televizní kanál Open TV předkládá dnes „vyvážený“ pohled na válku, který vyhovuje zájmům Ruska.

I ruská ambasáda v Řecku obyvatelům země přímo doporučila, aby v čase války sledovali právě Open TV. Jen tam prý naleznou „objektivní“ informace, bez protiruské propagandy.

Bývalý český velvyslanec v Řecku Jan Bondy působil v Aténách v letech 2015 až 2019. I jemu utkvělo v paměti, jak se Savvidis na jihu Evropy angažoval politicky – a to v prokremelském směru.

„Považoval jsem za závažné, že svými penězi podporoval opoziční hnutí v Severní Makedonii ve snaze zabránit podpisu takzvané Prespanské dohody, kterou se tehdejší řecká a makedonská vláda snažila najít kompromisní řešení ve vztahu k severnímu sousedovi. Opozice chtěla zabránit, aby se Severní Makedonie pohnula z místa a mohla se v budoucnu ucházet o členství v NATO či EU,“ řekl Bondy Seznam Zprávám.

Mimochodem, severomakedonští představitelé v roce 2018 oznámili, že mají v ruce důkazy o tom, kterak bývalý ruský politik Ivan Savvidis rozdal odmítačům vstupu do NATO více než 350 tisíc dolarů, aby podpořil jejich protesty. Miliardář tyto zprávy v dané době označil za lživé a pomlouvačné.

Důležitá byla podle exvelvyslance Bondyho i Savvidisova aktivita v rámci řecké politiky, kde se miliardář otevřeně spojil s koalicí radikální levice Syriza expremiéra Alexise Tsiprase (svého času Savvidis přirovnal Tsiprase v pozitivním duchu k Vladimiru Putinovi).

„Levicové vlády v Řecku vždy vcelku rády naslouchaly hlasu z Moskvy. Naposledy to byla právě vláda Syrizy, když její čelní představitelé v době hluboké hospodářské krize, kterou země prožívala, koketovali s hospodářskou pomocí z Ruska. Nakonec podmínky stanovené Putinem byly horší, než nabídli věřitelé z eurozóny. K užšímu propojení tak nedošlo,“ popisuje exposlanec dění v Řecku, které nese Savvidisovy stopy.