Švédské obrněnce ano, gripeny ne. Nejde o diplomatický tah, říká Černochová

Vláda Petra Fialy minulý týden rozhodla o záměru obrněnce CV90 ze Švédska, a to ve stejný den, kdy avizovala zájem koupit 24 amerických stíhaček F-35.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ale odmítá, že by nákup bojových vozidel pěchoty ze Skandinávie byl diplomatickým tahem za to, že Česko nechce dá používat švédské gripeny. „Vojenské doporučení (k nákupu letounů) tady bylo ke konci roku, takže tady nikdo nemohl vědět, jak se vyvine situace kolem bojových vozidel pěchoty,“ říká v druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Naráží tak na to, že podmínky vypsaného tendru její resort změnil, protože ani jedna podaná nabídka nesplnila požadavky armády (viz box níže).

Rozhovoru se kromě ministryně zúčastnil také nový náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Vláda chce koupit švédské obrněnce CV90. Proč padla volba právě na Švédsko?

Jana Černochová (JČ): Museli jsme zrušit výběrové řízení, protože dvě ze třech firem, které byly ve výběrovém řízení neakceptovaly podmínky ministerstva obrany. Pouze jedna ze třech firem to splnila. To byl důvod, proč musíme výběrové řízení zrušit na doporučení právníků, abychom tedy poté mohli udělat nějaký následující krok a nevystavovali se rozporu s legislativou.

Tohle se stalo. Vláda zrušila výběrové řízení vypsané mými předchůdci, kde jsem to bohužel přebírala v situaci, kdy byly vyřazené nabídky, ale nebyli vyřazení uchazeči, takže jsem měla velmi malý manévrovací prostor pro to, co můžeme udělat. Logicky jsem potřebovala znát stanovisko právníků, jaký postup je možný a co nejvíce bezpečný.

Doporučení právníků bylo jasné: když tři neakceptují, zrušte to a začínejte znovu od nuly. Teď jsme ve fázi, kdy začínáme od nuly. Když jsme se porozhlédli v našem regionu, kdo co užívá nebo užívat bude, tak nás samozřejmě první napadla vláda Švédského království, a to z toho důvodu, že se slovenská vláda rozhodla o uzavření kontraktu a vidíme v tom obrovskou příležitost pro obě naše země vyjednávat třeba o ceně společně tak, abychom z toho měli profit, že cena bude nižší.

V čem jsou podle vás dobrá bojová vozidla pěchoty ze Švédska?

JČ: Jedná se o vozidlo, které je prověřené bojem, které je i zavedené v celé řadě armád. Jako členka vlády jsem hlasovala pro to, abychom jednali na prvním místě se švédskou stranou, protože i tam předpokládáme, že by dodávka mohla být co nejrychlejší a že by jsme rychlou dodávkou splnili to, co máme v našich povinnostech v rámci těžké brigády do roku 2026. 

Při vyjednávání budu klást obrovský důraz na to, abychom zapojili až do výše 40 procent náš český průmysl a teď neříkám, jestli to bude privátní, nebo jestli třeba v tom bude hrát roli i nějakou nějakou roli naše náš státní podnik VOP.

Karel Řehka (KŘ): Vozidlo je pro nás vyhovující, zapadá do našeho konceptu použití ozbrojených sil. Základní požadavky, k čemu potřebujeme BVP a co by měla splňovat, tak to splňuje. Chceme ve všech zbraňových systémech a v čemkoliv, co pořizujeme, aby tam byla nějaká garance, že už to je ověřené, někde to bylo nasazené, což je velký bonus.

Je výběr švédských obrněnců diplomatický tah za to, že už nechcete v budoucnu využívat švédské gripeny a chcete koupit americké stíhačky?

JČ: Ne, v žádném případě jsme k tomu takto nepřistupovali. Vojenské doporučení tady bylo ke konci roku, takže tady nikdo nemohl vědět, jak se vyvine situace kolem bojových vozidel pěchoty.

Jak vnímáte jako nový náčelník generálního štábu, že necelý měsíc po vašem nástupu do funkce vláda oznámila záměr uskutečnit dva obrovské nákupy, tedy pořídit stíhačky z USA a obrněnce ze Švédska?

KŘ: Jsem rád, že to hýbe. Myslím si, že to je potřeba. Tady opravdu není jednoduchá bezpečnostní situace. Nikdo neví, kde ta situace skončí, nechci strašit, ale je potřeba si tyto věci připomínat neustále. Lidé mají tendenci, že v televizi je už ohrané, už tam vidí stále válku.

Chystat se na krizi v době krize je pozdě. V obraně to platí dvojnásob a teď to vidíme. Pořizovat zbraně nebo munici za války je to nejhorší. Nejsou, čeká se na ně, jsou nejdražší. Pojďme se z toho už poučit. Je to společenské, politické rozhodnutí, jsou to veřejné peníze. Jsem strašně rád, že to dnes veřejnost vnímá.

Jsem strašně rád, že má armáda takovou podporu, jakou má, díky mým předchůdcům, díky vojákům. Dneska to není tak, že chodím škemrat, aby mi dali peníze. Dneska naopak cítím tlak od politiků, abych peníze utrácel. To je super, to tady nikdy nebylo.

JČ: Samozřejmě není o tom, že bychom tady za každou cenu chtěli dosahovat dvou, tří procent. Armáda je dlouhodobě podfinancovaná, takže můžeme tahat dlouhé seznamy věcí, které se musí nakoupit pro naší obranyschopnost a teď z toho vybíráme ty největší projekty, o kterých se mluví, ale mimo tyto velké projekty tady probíhá ještě 500 malých projektů, drobných, některé se čerpají na základě rámcových smluv, a to všechno resort ministerstva obrany procesuje.

Investic do armády je tedy potřeba hodně a těmito dvěma velkými nákupy ať už stíhaček nebo obrněnců nic nekončí?

KŘ: Ve všech bojových funkcích máme rezervy. Kdybyste nám dali 3 procenta HDP, tak je za co to utratit.

JČ: Armáda si to zaslouží a konečně je tady politická dohoda napříč politickým spektrem alespoň na úrovni vlády, kde je pět stran koalice a trošku jsem doufala, že hnutí ANO, které 8 let vedlo tenhle ten resort, tak na to bude mít stejný názor, protože mimochodem ta konjunktura byla za nich, kdy oni mohli investovat do armády, ale nedělali to.

Očekávala jsem, že teď budu mít podporu z tohoto hnutí, že konečně armáda bude modernizovaná, a to opravdu v těch reálných potřebách, které má. Tanky, bojová vozidla pěchoty, nadzvukové letouny, musíme řešit vrtulníky, protože ani těch vrtulníků, které dostaneme teď z americké strany, tak nebude dostatek. Budeme muset řešit nějaký víceúčelový letoun, protože také potřebujeme, aby vojáci mohli chodit na výcviky.