Střet dvou pirátských světů. Bartoš má soupeřku, které se nezdá vláda

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Piráti si po roce plném vnitrostranických sporů volí vedení. Nové rozložení sil napoví, jestli dovládnou jako součást Fialova kabinetu a z jakých pozic vstoupí do příštích sněmovních voleb.

Silněji než kdy dřív se na brněnském sjezdu, který začal v sobotu ráno minutou ticha za oběti střelby na Filosofické fakultě UK, střetnou dva pirátské světy. Ten, který chce zachovat status quo, s tím, který volá po návratu k pirátským kořenům.

První z nich reprezentuje současný předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, druhý jeho vyzyvatelka Markéta Gregorová. Výrazná europoslankyně dlouhodobě kritizuje vládní angažmá a nyní naznačuje, že chce mít minimálně připravený ústup z pětikoaličního kabinetu.

„Je úplně smrtelné, že tyto strategie ještě nemáme,“ řekla v předvečer sjezdu Gregorová.

Ovšem ani současný předseda netvrdí, že jeho prioritou je dovládnout za každou cenu do konce. „Může samozřejmě nastat závažný střet, kdy bychom do opozice odešli. Nikdy ale tento krok nebudu podporovat čistě z důvodů vypočítavého kalkulu, že by to tam pro nás mohlo být velmi teoreticky snadné a výhodné,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Dokud prý Piráti budou moci prosazovat svůj program, neměli by utíkat ani před odpovědností.

Favoritem souboje o předsedu je bezpochyby současný lídr Bartoš. Daleko spíš se hraje o to, jak silný hlas kritici budou mít v předsednictvu. Což ostatně připouštějí zástupci obou křídel.

„Pokud to bude například 60 ku 40, bude jasné, že je tu nemalá část lidí, kteří si přejí něco jiného. A pojďme se ptát těch lidí, co chtějí, a pojďme tvořit kompromisy,“ říká Gregorová.

„Nedává mi smysl, abychom teď měnili vedení naší strany. Ale způsob, jakým se poskládají místopředsedové strany, ukáže, jaký je poměr sil,“ potvrzuje z druhého tábora ministr zahraničí Jan Lipavský.

Střety o směřování nejsou u Pirátů žádná novinka. Strana má však za sebou mimořádně vyhrocený rok, kdy si jednotlivé frakce testovaly své pozice. A kritici vládního tábora několikrát překvapili svou silou.

Například když členové drtivě odmítli bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka nominovat do čela evropské kandidátky a naopak do čela poslali současné, k vládnímu táboru spíše kritické europoslance.

Za Ferjenčíkem přitom stály silné figury, například již zmíněný Lipavský. „Překvapilo mě to, protože jsem nečekal, že o něm bude členská základna mít stále tak špatné mínění kvůli výsledku ve sněmovních volbách,“ říká k tomu dnes Lipavský.

Asi nejostřejší „vytýkací dopis“ vedení strany dostalo na začátku listopadu, kdy byl z širšího vedení strany odvolán poslanec Jakub Michálek. Odvolání prošlo jen těsně, řadu lidí v Pirátské straně překvapilo a samotného Michálka museli přemlouvat, aby v reakci nesložil i funkci šéfa poslanecké frakce.

Otřes pak nesmazala ani malá odveta, která následovala, když předsednictvo vedené Bartošem krátce nato odvolalo správní radu Pirátského institutu π, které předsedala právě Markéta Gregorová. Nově ve správní radě zasedá například Lipavský.

Na rozdíl od běžných stran u Pirátů volí všichni členové, nikoli regionem vyslaní delegáti. I pro samotné straníky je tak těžké odhadnout, jaká nálada na sněmu převládne.

„Bartoš je favorit, ale myslím, že to nemá jisté. Od doby, kdy byl odvolán Jakub Michálek, tak si netroufám tipovat,“ uvedl exposlanec, dnes pirátský poradce Mikuláš Ferjenčik. „Je to poslední šance odejít z vlády, takže lidé, co po tom touží, jsou extrémně motivovaní. A těžko říct, kolik jich je,“ dodal.

Na druhou stranu - s podobnými obavami přistupovalo vedení Pirátů i k hlasování o tom, zda do vlády vůbec vstupovat, před dvěma lety. Odpůrci v čele s Gregorovou tehdy pohořeli: Podporu Bartošovi vyjádřilo více než 80 procent straníků.

Z rozhovorů s pirátskými politiky plyne, že kritické křídlo před sjezdem posilují dva faktory. Zaprvé celková neoblíbenost vlády a některé kompromisy, na které Piráti přistoupili. A zadruhé pocit, že si strana dostatečně neporadila s excesy ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS, zejména s jeho společným „večírkem“ s poradcem exprezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým.

Stranou dodnes rezonují obě hlasování o tom, jak se k Blažkovým kauzám postavit - z nichž jedno vyvolala Markéta Gregorová. Piráti dvakrát po sobě odhlasovali, že vládní zástupci mají usilovat o jeho odvolání.

Ministři ovšem do ostřejšího vládního střetu nešli a opakovaně zdůrazňovali, že to pokládají za odpovědnost ODS. Blažek na ministerstvu zůstává, což vadí řadě Pirátů z obou táborů, nikoli jen „notorickým kritikům“.

„Mám problém s Blažkem. Máme jasně dávat najevo, že nám to vadí,“ říká například náměstek hejtmanky Středočeského kraje Jiří Snížek, podle nějž mají Piráti zůstat ve vládě až do konce.

Ani Bartošova klika však nehraje se špatnými kartami. Může ukázat soupisku pirátských priorit, které se podařilo ve vládě prosadit i s pouhými čtyřmi poslanci.

„Jsme jediným liberálním hlasem ve vládě. Něco jsme prosadili, něco zmírnili, něčemu jsme zabránili. A dalším argumentem budou preference, které se po tom propadu vrátily na nějakých 10 až 11 procent,“ říká ministr Lipavský.

Že je potřeba využít liberální kartu, je jedna z věcí, na které se shodnou provládní i protivládní Piráti, straníci z vysoké politiky i regionů.

„Jsme jediná strana, která není konzerva. Pro nekonzervativní část populace jsme tak docela ložená volba, protože máme stejný světonázor jako oni,“ myslí si například Jiří Hlavenka, pirátský radní v Jihomoravském kraji, který zároveň patří mezi investory a podnikatele, již vsadili na kandidaturu Danuše Nerudové na prezidentku.

Může se tak stát, že členové do vedení navolí kompromisní místopředsedkyně či místopředsedy, kteří dokážou propojit „oba pirátské světy“. Hovoří se například o poslankyni Kláře Kocmanové.

„Dokážu se domluvit se všemi, zároveň nejsem členkou žádné frakce a byla bych ráda, abychom žádné frakce neměli,“ přiznala Seznam Zprávám. Momentální popularity si je vědomá. Podle ní k tomu přispívá i další „vlastnost“ - ještě v takové funkci nebyla a tedy neměla co pokazit. Svou misi vidí právě ve zmíněném spojování.

V jejích odpovědích je pak znát, proč má podporu obou táborů. Strategii, jak se chovat do konce volebního období, po kterých volá Markéta Gregorová, je podle ní potřeba prodiskutovat. Pro strategický odchod Pirátů z vlády ke konci volebního období určitě není. Jak se Piráti vyrovnali s eskapádami ministra Blažka, bere jako nejlepší možné v dané situaci.

A koho by ona měla ráda za předsedu či předsedkyni strany? „To nechci říkat, na tuto otázku jsem neodpověděla ani na fóru. Ráda bych ale viděla v předsednictvu víc žen a aby tam byla zajištěná nějaká kontinuita,“ dodala.