Přetahovaná o krajany. Strany chtějí bodovat při korespondenční volbě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť opozice při letošním schvalování korespondenční volby vládní koalici tvrdě kritizovala, po hlasech ze zahraničí začíná nyní také pošilhávat. Měnící se rozložení politických sil v mnoha státech od USA po Francii by totiž mohlo přihrát hnutí ANO politické body. A to i v zemích, kde mívají tradičně úspěch koaliční strany.

„S nástupem Donalda Trumpa se mění i vnímání politické situace v Česku. Někteří z těch, co ještě před pár lety opěvovali současnou českou vládní partu, dnes opatrně otáčejí a pohrávají si s myšlenkou, že buď zkusí ANO, nebo volit ani nebudou. A to i přesto, že o korespondenční hlasování tak bojovali,“ uvedl pro Seznam Zprávy David J., který strávil půl roku na pracovní stáži na Floridě, kde žije podle oficiálních statistik ministerstva zahraničí více než 50 tisíc Čechů.

Hnutí ANO si tento zlehka se vynořující signál nechce nechat ujít a dokonce si vybralo „styčného důstojníka“, který má komunikaci s krajany na starosti. Stal se jím bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, potvrdil Seznam Zprávám místopředseda hnutí Karel Havlíček. „Pomáhá nám v rámci korespondenční volby. Hodně se v ní orientoval, hodně angažoval. Zjednodušeně řečeno, dneska má proto na starosti krajany. Komunikuje s nimi a vytváří nástroje, abychom na ně pozitivně působili. Aby nás zkrátka volili,“ uvedl Havlíček.

Vondráček pak objasnil, že zatím je ve fázi mapování. „Snažíme se mapovat, kde po světě máme vůbec občany. Je ale rozdíl mezi krajany a občany. Krajané, sdružení v mnoha krajanských spolcích, o nichž se ví, už jsou v zahraničí třeba čtvrtou generaci, a nemají občanství. Ti samozřejmě volit nemůžou,“ dodal.

Podle údajů Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v cizině dlouhodobě pobývá přes 600 tisíc Čechů, reálná voličská účast pro příští volby se odhaduje kolem 80 tisíc osob. Pokud ale nebude dostatečná informovanost, cifra může klesnout.

Korespondenční volbu budou moci využít všichni čeští občané fyzicky usídlení v zahraničí a pobývající tam v době konání voleb. Budou ale muset být zapsaní ve zvláštním seznamu voličů u tamní ambasády, což bude možné zajistit i skrze datovou schránku.

Současná předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, jejíž strana TOP 09 se za zavedení korespondenční volby nejvýrazněji prala, připouští, že využití tohoto způsobu volby bude záviset i na informovanosti Čechů v zahraničí.

„Je povinností státu lidem informace zprostředkovat, což je úkol pro Ministerstvo zahraničních věcí a naše ambasády. Setkávám se s Čechy během svých návštěv v zahraničí a vím, že situaci v Česku mnozí intenzivně sledují. Nemožnost volit korespondenčně vnímali jako nespravedlnost a výroky hnutí ANO a SPD, že jsou lidé druhé kategorie a nemají mít usnadněn přístup k volbám, je oprávněně rozčiloval,“ sdělila redakci.

Zkušenost s pomalým rozjezdem korespondenční volby má například Slovensko, které ji zavedlo už před dvěma dekádami. Počet voličů, kteří ji využili, stoupal velmi pozvolně. V roce 2006 dosahoval počet korespondenčních hlasů ze zahraničí stěží tří a půl tisíc, loni v parlamentních volbách ale už takto volilo více než šedesát tisíc Slováků. Podle odhadů přitom žije v zahraničí přibližně 300 tisíc slovenských občanů, kteří mají právo volit.

V loňských parlamentních volbách volili Slováci ze zhruba 104 států světa, nejvíce hlasů přišlo z Česka, odkud volilo přes 23 tisíc lidí. Druhou příčku si vysloužila Velká Británie s více než šesti tisíci hlasy, následovalo Německo s pěti a půl tisíc hlasů.

Nárůst v posledních volbách přisuzují Slováci tomu, že se více šířily informace o možnosti volby, zároveň se v rámci kampaně Srdcom doma podařilo zainteresovat organizace na Slovensku i krajanské organizace v zahraničí. „Podpořily nás významné osobnosti, také řada slovenských herců žijících v zahraničí a umělci,“ řekl Českému rozhlasu Samuel Zubo z iniciativy Srdcom doma.

Situace Slovenska byla ale podle Markéty Pekarové Adamové v mnohém jiná. Pro jejich krajany zavedením korespondenční volby totiž získali občané v zahraničí vůbec první reálnou možnost volit. Neměli a nemají tuto možnost na ambasádách.

Šíření informací mezi českými občany v zahraničí a krajany s možností volby připravuje primárně Černínský palác ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. A hodlá tomu věnovat náležitou pozornost, upozornila mluvčí české diplomacie Mariana Wernerová. „Jsme v kontaktu s českými občany žijícími v cizině, v listopadu se pro ně uskutečnila celosvětová virtuální debata. Jejím hlavním tématem byla právě korespondenční volba a v příštím roce debatu zopakujeme,“ řekla pro SZ.

S blížícím se termínem voleb navíc rezort plánuje intenzivní informování prostřednictvím sociálních sítí a videí s návodem na postup při korespondenční volbě . „A rovněž se k tomuto tématu chystá speciální webová stránka,“ shrnula mluvčí.

Nejjednodušším řešením je ale založit si digitální identitu formou Portálu občana. Žádat o zápis do seznamu voličů i o korespondenční hlasování bude totiž od 1. dubna možné jednoduše na dálku i právě přes Portál občana. „Jsou to právě vánoční svátky, kdy řada krajanů jezdí do Česka, proto jim teď i prostřednictvím našich zastupitelských úřadů doručujeme jasný vzkaz – využijte návštěvu rodiny v Česku k založení digitální identity, díky které pak můžete volit korespondenčně,“ zdůraznil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Volební novinka se nicméně netýká turistů, kteří budou v době voleb pobývat na zahraniční dovolené. Zápis do seznamu voličů je totiž podmíněn tím, že volič uvede ambasádě bydliště, které má mimo ČR. Bydlištěm není hotelový pokoj při krátkodobém pobytu. Korespondenční volbu nicméně budou moci využít studenti na výměnných pobytech nebo lidé pracující na nějakých projektech či montážích po dobu několika měsíců.

Češi v zahraničí mohli dosud hlasovat pouze na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách odevzdalo hlas zhruba 13 200 českých občanů žijících v cizině. Nejvíce hlasů ze zahraničí dostala tehdejší koalice Piráti a Starostové (50,47 procent hlasů), následovaná koalicí Spolu (34,26 procent). Hnutí ANO obdrželo necelých pět procent, SPD 2,19 procent.

V loňském prezidentském klání využilo možnost hlasování v zahraničí rekordních 23 tisíc občanů. Jsou to ale stále jen 4 procenta ze všech potenciálních voličů v zahraničí.

Největší české diaspory se nacházejí v Británii, Německu, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.