Stotisícová pokuta za varování před bouřkou? Stát chce monopol, tvrdí firmy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo návrh zákona o zabezpečení hydrometeorologické služby.

Norma má zpřístupnit data o počasí každému, kdo má o ně zájem. Zdarma a v reálném čase, navíc bez nutnosti o informace složitě žádat. Zároveň ale zákon stanovuje přísné pokuty za interpretaci dat nebo za vydávání výstrah.

Zákon doslova uvádí, že Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) je jedinou oprávněnou autoritou k poskytování a závazné interpretaci hydrometeorologických údajů.

Návrh ministerstvo zveřejnilo v červenci a nyní je ve fázi připomínkování. V současné podobě obsahuje pasáž označenou „Přestupky“, která umožňuje pokutovat každého, kdo „naruší nebo jinak zpochybní výlučnost Ústavu při plnění úkolů státní hydrometeorologické služby“. Explicitně také zakazuje vydávání výstrah.

Firmy zabývající se předpovědí počasí se proto nové legislativy obávají. „Návrh zákona ohrožuje všechny soukromé subjekty na českém meteorologickém trhu,“ říká pro Seznam Zprávy šéf společnosti Meteopress Michal Najman.

„Zákon se dá vykládat tak, že nikdo kromě státu nesmí počasí předpovídat, vydávat upozornění na nebezpečné jevy a interpretovat zprávy o počasí, a to pod vysokými pokutami. To ohrožuje nejen svobodu podnikání, ale i svobodu slova,“ tvrdí.

Podobně situaci vidí i Tomáš Zámečník, ředitel aplikace Windy.com (tu provozuje společnost Windyty, jejímž majitelem je Ivo Lukačovič, kterému patří i společnost Seznam Zprávy, pozn. red.).

„Formulace, že pouze ČHMÚ může vydávat výstrahy, a pokud by kdokoli jiný publikoval cokoli, co vypadá jako výstraha, hrozí mu pokuta ve výši až 100 000 Kč, může v extrému vypadat tak, že nikdo nebude moci legálně publikovat zprávy o počasí, protože v případě špatného počasí jde vždy o ‚výstrahu‘,“ říká Zámečník

Ministerstvo ovšem takovou interpretaci odmítá. Podle mluvčí Lucie Ješátkové zákon soukromý sektor nijak nereguluje. „Vámi zmíněné přestupky se týkají tzv. výlučnosti při poskytování nebo závazné interpretaci hydrometeorologických údajů, a to ve vztahu k výkonu státní hydrometeorologické služby,“ sdělila Seznam Zprávám.

Pokuty má udílet Česká inspekce životního prostředí, ta ale na dotazy Seznam Zpráv uvedla, že metodiku pro posuzování přestupků má v ruce ministerstvo, a proto se k zákonu nemůže vyjádřit.

Podle informací redakce navíc inspekce podala pozměňovací návrh, který by ji zbavil povinnosti tyto přestupky posuzovat a trestat.

ČHMÚ se k návrhu nevyjádřil. Mluvčí ústavu Monika Hrubalová redakci odkázala na svého zřizovatele, tedy právě Ministerstvo životního prostředí.

Najman poukazuje, že ČHMÚ není jedinou institucí s patřičně vzdělanými a zkušenými odborníky. Konkrétně jeho Meteopress zaměstnává více než dvě desítky meteorologů a provozuje i vlastní meteoradary.

„Naše varování odebírají stovky tisíc klientů pojišťoven a při posledním průzkumu spokojenosti 98 % z nich vyjádřilo spokojenost se službou a zájem ji odebírat dále,“ říká.

Podle Zámečníka z Windy.com problém vyplývá z toho, že je hydrometeorologický ústav financovaný hybridně - částečně ze státního rozpočtu, částečně z vlastní obchodní činnosti.

„Potom se obchodě chová jako monopol, který si navíc své postavení vynucuje zákonem a zabraňuje ostatním právnickým i fyzickým osobám v přístupu k datům, aby je mohl prodávat. Paradoxem je, že z velké části prodává data opět státním firmám, které jsou financovány ze státního rozpočtu,“ míní.

Konkrétním příkladem jsou podle něj pětiminutová radarová data. „Ta prodává například Řízení letového provozu ČR, což je podnik financovaný Ministerstvem dopravy. Z materiálů k návrhu zákona vyplývá, že skutečně velká část jejich obchodů jde zpět do státního rozpočtu. Zatímco v jiných vyspělých zemích národní meteorologické ústavy publikují svá data veřejně, ČHMÚ si z důvodu obchodní činnosti některá nechává pro sebe a své klienty,“ uvádí.

Podle ministerstva je ale hlavním cílem nového zákona vytvoření Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude dostupná veřejnosti i soukromým firmám zdarma.

V důvodové zprávě k návrhu zákona se potom píše, že tyto dva rozměry ČHMÚ - veřejnou a komerční část - je potřeba zákonem vymezit.

Ministerstvo pro Seznam Zprávy odmítlo, že by chystaný zákon mohl poškodit soukromé firmy nebo další subjekty, které se zabývají počasím. „Legálně získaná data od ČHMÚ bude možné využít libovolným způsobem, ale není možné tato data či jejich zpracování libovolně interpretovat, což se týká řady různých výstrah,“ uvedla mluvčí Ješátková.

Výstrahy mají podle mluvčí zůstat v kompetenci hydrometeorologického ústavu.

„S tím se totiž pojí další důsledky předvídané jednotlivými předpisy veřejného práva, ať v oblasti životního prostředí, nebo krizového řízení a integrovaného záchranného systému, s potenciálně závažnými právními, faktickými i finančními dopady, například falešný výjezd jednotek IRZ, falešné vyhlášení smogové situace a tím způsobené škody na průmyslových provozech kvůli aplikaci speciálních podmínek pro provoz, svévolné vyhlašování stupňů povodňové aktivity a podobně,“ popsala mluvčí.

Vzniku zákona předcházel několikaletý spor mezi datovým novinářem serveru iRozhlas Janem Cibulkou a právě Ministerstvem životního prostředí. Cibulka požadoval historická data o počasí v České republice. Po několika letech soudních tahanic Nejvyšší správní soud rozhodl, že ČHMÚ musí novináři informace poskytnout, a to zdarma.

Ministerstvo životního prostřední navrhuje, aby zákon začal platit 1. ledna 2025.