Stopy Putinova hliníkového barona zůstávají stále v Praze

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na začátku letošního dubna zabavily španělské úřady na pobřeží ostrova Mallorca luxusní privátní plavidlo. Superjachta jménem Tango, dlouhá 78 metrů a v odhadované hodnotě až 120 milionů dolarů (v aktuálním kurzu kolem 2,9 miliardy korun) patřila jednomu z nejbohatších ruských oligarchů, jehož jmění pochází zejména z obchodu s hliníkem.

Ne nadarmo se Viktoru Vekselbergovi přezdívá hliníkový baron.

Španělé si na pětašedesátiletého Vekselberga, majitele skupiny Renova Group, vyšlápli na žádost Američanů, kteří miliardáře řadí do okruhu nejbližších podporovatelů Vladimira Putina. Už více jak čtyři roky je na sankčním seznamu USA.

Vekselberg měl přitom minimálně do začátku roku 2019 majetek i v Česku. Jde o společnost Safina, která se v průmyslovém areálu ve Vestci u Prahy zabývá výrobou produktů z drahých a neželezných kovů. Je v tomto směru významným podnikem v rámci celé střední a východní Evropy.

Po uvalení amerických sankcí přišel do Safiny jiný ruský majitel, nicméně ten, jak Seznam Zprávy zjistily z ruských zdrojů, dříve pracoval pro Vekselberga.

Vlastnická kamufláž se hlavně po dramatickém rozšíření sankčních seznamů v důsledku ruské agrese na Ukrajině stala poměrně běžnou metodou sebeobrany oligarchů.

Vedení společnosti Safina ale odmítá, že by podnik situovaný poblíž české metropole měl s Vekselbergem ještě nějaké skryté vazby.

„V současné době neexistuje majetkový vztah mezi naší společností a panem Vekselbergem,“ reagovala na dotaz redakce jménem ruského managementu asitentka Taťána Lejnarová.

Dnes už je přitom Vekselberg i na sankčním seznamu britském, kanadském či australském. Jen na soupisce EU zatím jeho jméno nefiguruje.

Americké úřady jdou po majetku oligarchy od dubna 2018. Tehdy byl Vekselberg zařazen ministerstvem financí USA na sankční seznam spolu s dalšími bohatými Rusy z okolí Kremlu, třeba Olegem Děripaskou. Kvůli ruským aktivitám na Ukrajině, ale i snaze ovlivňovat vrcholnou americkou politiku.

Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) fungující při ministerstvu financí zmrazil Vekselbergovi tamní majetek a zakázal cestovat do Spojených států. Přidali se i Švýcaři, kteří obstavili jeho bankovní konta.

Vekselbergův případ byl doprovázen i jedním zajímavým zjištěním, které dokládá, jak se multimiliardář z Putinova okruhu snažil dostat i do blízkosti amerického prezidenta.

Ukázalo se totiž také, že muž původem z Haliče na západě Ukrajiny byl v těsném kontaktu s právníkem prezidenta Donalda Trumpa Michaelem Cohenem.

Osobně se potkali na začátku roku 2017, pouhých 11 dnů před Trumpovou inaugurací, v newyorském mrakodrapu Trump Tower. Nešlo jen o jednu zdvořilostní schůzku. Cohen od Vekselberga také inkasoval půl milionu dolarů za údajné poradenství.

Americké sankce poškodily Vekselbergův byznys po celém světě. Prudce klesla hodnota jeho jmění, v žebříčku nejbohatších miliardářů se začal propadat. Zatímco ještě v roce 2018 magazín Forbes oceňoval majetek oligarchy na 14,4 miliardy dolarů, nyní jde už „jen“ o 4,8 miliardy, což jej řadí na 530. místo na světě.

Před deseti lety byl Vekselberg dokonce uváděn jako nejbohatší Rus, dnes je až v třetí desítce.

Postih ze strany Američanů dopadl i na Vekselbergovu českou Safinu. Byla zmrazena aktiva americké dceřiné firmy Safina Materials, Inc. Ta byla zcela paralyzována, vývoz do USA zastaven. A i české banky z opatrnosti jedna po druhé rušily Safině konta.

A právě následkem toho došlo v březnu 2019 v podniku k majetkové změně. Místo Vekselberga a jeho skupiny Renova se ve vlastnické struktuře objevila zcela nová ruská společnost Best Company, jejímž jediným vlastníkem má být Alexander Okatov.

Ten je také nyní uveden v české evidenci skutečných majitelů coby konečný vlastník Safiny.

O minulosti tohoto nového majitele je toho v ruských zdrojích pramálo. Jisté ale je, že dříve pracoval jako manažer právě pro Vekselberga.

Jak lze vyčíst z ruských registrů, Okatov byl dříve v představenstvu Vekselbergem ovládané firmy KUZOCM, což je velký závod na zpracování neželezných kovů ve městě Kamensk-Uralskij ve Sverdlovské oblasti.

Firma Best Company, kterou Okatov založil, byla zaregistrována až v červnu 2018, tedy dva měsíce po uvalení amerických sankcí.

Nejde jen o samotného Okatova, kdo se objevil v nové vlastnické struktuře. Generální ředitelkou firmy Best Company je Olga Alexandrovna Zubina, která dříve (do roku 2019) pracovala pro Vekselberga jako ředitelka KUZOCM.

Po americkém zásahu došlo následně v Rusku i k dalším vlastnickým změnám, kde dříve neznámý Okatov „zaskočil“ za Vekselberga.

Vekselbergova skupina Renova v roce 2020 odprodala 92 procent akcií v obdobně zaměřené firmě na zpracování drahých a neželezných kovů ze Sverdlovské oblasti. Jde o podnik EZOCM. Sídlí zhruba 100 kilometrů od KUZOCM ve městě Verchňaja Pyšma na předměstí Jekatěrinburgu.

Novým majitelem podniku EZOCM, který s českou Safinou dlouhodobě spolupracoval coby dodavatel materiálů, se přitom stala další do té doby neznámá ruská společnost Ural-Dragmet (registrována v roce 1919). Ta nyní dle dostupných údajů patří jinému člověku z okruhu Vekselberga - dlouholetému manažerovi jeho skupiny Renova a nadace Skolkovo Grigoriji Burenkovovi.

A v Česku operující Alexander Okatov - nynější konečný vlastník Safiny - se stal generálním ředitelem jekatěrinburského EZOCM. Tak je tomu dle zpráv samotné firmy dodnes.

Jednou z otázek zůstává, kde na to všechno noví vlastníci získali kapitál. Ani v případu české Safiny nejde o malé peníze. Když totiž Vekselberg před osmi lety kupoval Safinu od původních českých majitelů, stálo jej to dle zákulisních informací kolem 80 milionů eur (tedy asi dvě miliardy korun).

Seznam Zprávy celou vlastnickou strukturu konzultovali se znalci ruského byznysu i samotné Safiny. I ti jsou i s ohledem na popsané skutečnosti přesvědčeni, že sankciovaný Vekselberg fakticky otěže z rukou nepustil.

Mimochodem už před dvěma lety o přetrvávajících vazbách nových majitelů na Vekselberga psaly i regionální internetové noviny z Jekatěrinburgu Pravdaurfo.ru. Ruské médium tehdy informovalo i o soudních tahanicích dvou skupin ruských manažerů a podnikatelů, které se týkaly právě vlastnictví české Safiny.

Server s odvoláním na své zdroje napsal, že jde o „známý příběh“, kdy Vekselbergova Renova se formálně stáhne z nějakého byznysu, ale vazby s Vekselbergerovým týmem přetrvávají.

Seznam Zprávy chtěly, aby současné představenstvo české Safiny v čele s předsedou Romanem Popovem okomentovalo historické vazby nového majitele Okatova na původního vlastníka Vekselberga, odpověď na tuto otázku z firmy ale ani po dvou dnech nepřišla.

Vedení Safiny odkazuje hlavně na to, že obchodní bariéry, které podnik měl v USA od tamní finanční zpravodajské jednotky při ministerstvu financí OFAC jsou už minulostí. Dceřiná firma byla oživena, obchody obnoveny.

„Závěr o neexistenci propojení (na Vekselberga) byl před časem i formálně potvrzen ze strany amerického OFAC,“ uvedla jménem vedení Safiny již jednou citovaná Taťána Lejnarová.

Ta také s ohledem na sankce uvedla, že Safina dnes nemá žádné významnější obchodní vztahy se společnostmi v Rusku či Bělorusku, a to jak dodavatelské či odběratelské. „Soustředíme se na jiné trhy, zejména evropské a americké,“ podotkla s tím, že tak společnost ani nepociťuje téměř žádné dopady nových sankcí a obchodních bariér rozšířených v souvislosti s válkou na Ukrajině.

„Nicméně stejně jako u jiných společností se nás dotýkají nepřímé dopady vyvolané touto situací, jako jsou zejména poškozené dodavatelsko-odběratelské vztahy našich zákazníků, které se ještě nestačily zotavit z doby covidu,“ dodala Lejnarová.

Vzhledem k tomu, že Vekselberg dosud není na sankčním seznamu EU, zůstávají domnělé či skutečné majetky tohoto oligarchy mimo hlavní zájem českého Finančního analytického úřadu (FAÚ), který je vymáháním evropských sankcí pověřen.

Ale v přípravě je nyní i samostatný český sankční seznam dle tzv. Magnitského zákona. A na tento národní „blacklist“ se dle informací Seznam Zpráv od zdrojů z ministerstva financí mohou dostat právě lidé jako Vekselberg, jimž Evropa zatím na jejich jmění nesáhla.