Slibovaná digitalizace v justici? Kde nic, tu nic

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Elektronický spis (eSPIS) připravuje Ministerstvo spravedlnosti od roku 2008. Podle ministerstva se testuje.

Elektronický insolvenční rejstřík (eISIR) měl být spuštěn nejprve v září 2023, poté v červnu 2024. Podle ministerstva se testuje.

Kdy se obou projektů dočkáme? „Budou spuštěny do rutinního provozu, až budou řádně otestovány a vyzkoušeny i v pilotním provozu,“ uvedl nejnovější odhad mluvčí Vladimír Řepka.

Z výtahu na pražském vrchním soudě vystupuje asistentka a v náručí nese 20centimetrový spis. Po chodbě duní vozíček zatížený soudním spisem. Řeší se v něm patentová ochrana, a i když zabírá dvě patra, rozhodně není rekordmanem.

„Máte třeba věc, kde se projednává 10-20 tisíc faktur, každá ta faktura do toho spisu musí být přiložena a pak to je na nákladní auto,“ popisuje soudce Roman Horáček.

Vypráví, jak pak před soudem několik lidí vynáší bedny plné papírů, nakládají je na velké vozíky a s nimi v procesí pak doručí spis na soud.

„Žijeme v papírové justici. Jakoukoli listinu, která sice přijde e-mailem, datovou zprávou, pak převádíme do papírové formy,“ vysvětluje soudce a ukazuje vedle sebe na stůl a dvě židle, na kterých sedí několikasetstránkové spisy.

Vtipkujeme, že bolavá záda se dají považovat za pracovní úraz. Anebo jak občas dojde k chybě a tisknou se tisíce stran úplně zbytečně. „Měli jsme tu technický spor u smlouvy o díle a přílohou bylo cédéčko,“ vypráví soudce.

Jenže nebylo napsané, co na něm je, takže obsah v kanceláři vytiskli, aby jej přiložili ke spisu. „Pak se zjistilo, že to je záznam z nějakého měření, že to jsou data a vytištěná jsou úplně k ničemu. Byly tam jedničky a nuly, trošku jako obrázky z jehličkové tiskárny.“

Žerty stranou, papírová justice je zdlouhavá a drahá. Jedním takovým příkladem je zkušenost advokáta Tomáše Nahodila. Vypráví, že řešil mnohaleté a složité restituční případy. Spis po řadě odvoláních bobtnal až na dva tisíce stránek. Aby k němu měl Tomáš Nahodil přístup a nemusel při nahlížení jezdit k soudu, chtěl mít digitální přístup:„Nedovolí vám to odnést, takže jdete na soud do informačního střediska, tam před vás dají horu spisu a skenujete.“

Tímto způsobem strávil celý týden, kdy byl ubytovaný v blízkosti soudu a spis si sám digitalizoval.

„To, že u nás elektronické soudní spisy neexistují, ačkoli je už od roku 2017 mají na Slovensku, účastníkům řízení ve finále prodražuje právní služby,“ dodává s tím, že za posledních 16 let, kdy je advokátem, digitalizace nijak významně nepokročila.

Souhlasí s ním advokát Vít Hruška. Podle něj by cena právních služeb klesla, protože musí trávit hodně času jen, aby se dostal ke spisu. „Zkoušeli jste se někdy dovolat na soud? To je prostě šílené. Máme vytipované soudy, kam víme, že se prostě nedovoláme. A teď si vezměte, že máte nahlížet do spisu, kde jde o spoustu peněz,“ popisuje Hruška.

„Ale i když se dovoláte, tak minimálně 15 minut ten telefonát na soud zabere, při tom se ale nemůžete soustředit na nic jiného,“ doplňuje úskalí papírové justice. K tomu je potřeba připočíst cestu na soud a tohle všechno pak ve výsledku platí klient právní kanceláře.

„I když veřejný rejstřík funguje uspokojivě, vnitřní digitalizace soudních procesů je stále na velmi nízké úrovni,“ hodnotí současný stav Tomáš Budník, zakladatel investiční skupiny Thein.

Modernizace justice - eJustice - stojí na dvou už zmíněných projektech. Prvním je nový insolvenční rejstřík (eISIR) a s tím spojený digitální soudní spis (eSPIS).

Digitalizaci spisu připravuje Ministerstvo spravedlnosti od roku 2008. Smlouva se zhotovitelem byla ale podepsána až v roce 2022. Náklady resort vyčíslil asi na 1,2 miliardy korun a dokončení je naplánováno do poloviny roku 2025.

Nový insolvenční rejstřík vyvíjí společnost IBM. Nejprve měla projekt předat v září 2023, k tomu nedošlo. Termín se několikrát posouval, naposledy na červenec letošního roku. Stále nic. Ostrý provoz naplánovaný na letošní listopad nenastane.

„S ohledem na vady a nedodělky zjištěné v průběhu projektu a při testování je důvodná obava, že tyto dodavatel nebude schopen včas odstranit. Spuštění systémů v listopadu 2024 by tedy bylo nezodpovědné,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Technologický gigant IBM už v létě Ministerstvu spravedlnosti zaslal dopis, ve kterém varuje, že z projektu odejde. Uvedl to týdeník Euro.

„Oznámení IBM o ukončení spolupráce neevidujeme a ani k faktickému ukončení spolupráce nedošlo,“ uvedl k tomu mluvčí Vladimír Řepka.

Seznam Zprávy ale mají dopis k dispozici. Vyplývá z něj, že se firmě IBM nelíbí laxní přístup ministerstva a ohrazuje se proti určení smluvních pokut. Podle společnosti bylo ministerstvo laxní například u tzv. identity management systému, čímž došlo k létu ke zpoždění o 215 dní.

Dalším příkladem je, že důležitou pozici infrastrukturního architekta zajišťuje člověk, který má jiné zaměstnání a na digitalizaci justice má čas v noci nebo o víkendech.

Není to jediný problém, který s digitalizací ministerstvo má. Část modernizace má na starosti společnost CCA Group. Ta už skoro 30 let dodává software a informační systémy celé české justici včetně soudů a státních zastupitelství.

Před dvěma lety ale detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili z téměř stomilionového daňového úniku šéfy společnosti. Firma se navíc opakovaně v médiích objevovala ve spojení s kauzou Dozimetr, tedy korupcí na pražském magistrátu. Podle Deníku N začal loni v létě jeden ze stíhaných manažerů pro firmu CCA Group pracovat.

Firma IBM si v dopise mimo jiné také stěžuje, že ministerstvo včas nezahájilo trojstrannou spolupráci právě s CCA Group, čímž se celý projekt - už tak z hlediska času velmi ambiciózní - protáhl.

CCA Group navíc drží know-how i zdrojové kódy, pokud by tak odešla, ohrozí to informační systémy v celé justici.

„Mají své know-how a kódy. Jejich trestní stíhání není zákonný důvod pro ukončení vzájemných smluv, do odsouzení jsou nevinní,“ řekl Novinkám ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ministerstvo spravedlnosti nijak nešetřil ani Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontrol mezi lety 2016 až 2021. Resort utratil 332 milionů korun, z toho 247 na pořízení videokonferenčních prostředků a nahrávacích zařízení do soudních síní. Dva roky stará zpráva není pro ministerstvo nijak pěkným čtením.

Resort splnil pouze dva z dvaceti cílů, z 59 funkčních informačních systémů jich v době kontroly bylo 50 s alespoň jedním zásadním problémem. Kontroloři uvádí, že ministerstvo „pokročilo v rozvoji eJustice jen minimálně“, systémy „jsou technicky i morálně zastaralé, (…) vzájemně nekompatibilní a nesdílejí data (…), finančně náročné na správu“.

Ještě více skličující je hodnocení rozvoje a jeho koncepce. Ta prostě neexistovala: „Ministerstvo nemělo vyjasněnou představu, jaké projekty, v jakém rozsahu a čase bude realizovat.“ A dále: „V rozporu s právními předpisy nemělo ministerstvo zpracovanou, schválenou a akreditovanou informační koncepci resortu justice, a to již od roku 2000.“

Nutno dodat, že resort podle vyjádření tiskového oddělení na zjištěných nedostatcích pracuje a průběžně je řeší. Mimo jiné ministerstvo zpracovalo strategické dokumenty pro digitalizaci justice.

Ministerstvo také začalo alespoň částečně zveřejňovat rozsudky soudů. Přes deset let fungující veřejná databáze rozsudků zela prázdnotou, od minulého roku se v ní ale postupně začaly objevovat rozsudky okresních soudů, letos i krajských a vrchních. Ale pouze v občanskoprávních sporech.

Rozsudky z trestního řízení soudy nezveřejňují, resp. pouze drobný zlomek, a to u úplatkářství. I když by takové rozsudky mohly veřejnosti přiblížit rozhodování soudů a případně zvýšit důvěru (např. u případů sexualizovaného násilí), podle ministerstva by anonymizování těchto rozsudků bylo příliš pracné a nákladné.

„Na justiční personál jsou v poslední době nakládány nové a nové povinnosti, (…) aniž by ovšem došlo k jeho posílení. Naopak pro rok 2024 byl celkový počet zaměstnanců všech soudů snížen o 120 pracovních míst,“ uvedl mluvčí Řepka.

Soudce Roman Horáček ministerstvo oceňuje za to, že zajistilo nahrávání a následný automatizovaný přepis dění v soudních síních. Modernizace podle něj vázne i kvůli přístupu samotných soudů.

„Justice je ze své podstaty konzervativní. Celý ten systém je založen na systému Rakousko-Uherska. Máme spis, ten spis je ve fyzické podobě. Kdybych některým kolegům řekl, že spis vůbec fyzicky nebude, tak by to velmi těžce nesli. Konzervativnost v tom systému je a ovlivňuje to i aplikaci nových technologií,“ popisuje.