Článek
Byly časy, kdy ji až tak nepohoršovalo, že se v její přítomnosti sem tam vedly hospodské řeči o „buzerantech“. Ani neprožívala to, že stejnopohlavní partneři se mohou jen registrovat, jako se registrují auta či domácí mazlíčci - a to navíc jen na čtrnácti matrikách v celé zemi.
To se ale změnilo, když se jí patnáctiletý syn Jáchym svěřil s tím, že je gay.
Michaela Šebelová je nejen matka Jáchyma a jeho dvojčete Štěpána, kterým je dnes necelých devatenáct let. Je také poslankyní a místopředsedkyní Starostů a nezávislých. Do Poslanecké sněmovny tuto bývalou starostku severomoravské vesnice Kunčice pod Ondřejníkem vynesla kroužkovací smršť ve volbách v roce 2021.
Už od začátku svého angažmá ve vysoké politice se věnuje mimo jiné prosazení manželství pro stejnopohlavní páry. Teď je poprvé připravená říct: Týká se to i mé rodiny.
„Chci ukázat normalitu. Každému se to může ‚stát‘. Může to být vaše dítě nebo vaše vnouče. Doufám, že i naším vystoupením se může ta debata kultivovat. Proto to dělám. Jinak se mluví anonymně a jinak ke konkrétnímu člověku,“ říká Šebelová v exkluzivním rozhovoru se Seznam Zprávami.
Stejné děti, různá práva
Pokud jste někdy dumali nad tím, kde se bere láska a touha mezi stejnými pohlavími, bratři Šebelovi vám zamotají hlavu. Jsou to dva stejní kluci, středoškoláci, narození ve stejný den se stejnou genetickou výbavou, které k dospělosti přivedla jedna rodina a v ní stejná výchova.
Partnera však budou hledat každý jinde - Štěpán mezi ženami a Jáchym mezi muži.
„Doma jsme mnohokrát řešili, že to prostě nemá logiku. Máme dvě děti, úplně stejné. Jeden si najde životního partnera-ženu a budou moct fungovat jako rodina. Pak je tu druhý syn, dostal od nás i od státu stejnou péči, chodil do stejných škol, na placení daní bude státu stejně dobrý jako jeho bratr, ale na stejná práva nárok nemá. Je to nespravedlivé,“ říká Šebelová.
Zavedení sňatků pro stejnopohlavní páry se v Česku zdá jako těžký krok. Zatímco v Evropské unii už řadu let funguje i v konzervativních zemích se silnou katolickou tradicí, jako je například Španělsko, Irsko či Rakousko, tady vždy zůstalo jen u návrhů zákona, které vždy spadly pod stůl.
Manželství pro všechny ve Sněmovně
Hnutí ANO, které nově chce být konzervativní, navrhuje projednat manželství gayů. A liberální poslanci z řad vládní koalice hlasují proti. Prohodili si snad poslanci role?
Od roku 2006 v Česku existuje pro gaye a lesby možnost uzavírat registrované partnerství, které zavedlo dvojicím například právo na zdravotní informace či dědictví. Manželství ale partnerům dává mnohem širší práva: například společné jmění, vdovský a vdovecký důchod či společná práva a povinnosti k dětem, které vychovávají.
První „vyoutovaní“ poslanci
V současné Poslanecké sněmovně leží návrh na uzákonění „manželství pro všechny“. K jeho projednání však ještě nenastal čas, jak také ukázalo dění ve Sněmovně tento týden. V rámci opoziční taktiky proti vládě jej ANO navrhlo zařadit do programu právě probíhající schůze dolní komory.
„Ze strany klubu ANO šlo o snahu rozdělit koalici a oddálit hlasování o zákonech, které se jim nelíbí. Doplatilo by na to samotné uzákonění manželství pro všechny. Pokud bychom v úterý nebo ve středu o tomto zákonu skutečně jednali, s pravděpodobností hraničící s jistotou bychom ho neschválili. Na to je potřeba každý liberální hlas ve sněmovně,“ říká Šebelová.
Na pohodlnou většinu vládní koalice se v tomto případě spolehnout nelze - proti jsou někteří politici z ODS či KDU-ČSL.
První poslanecký coming out
I kvůli vraždě z nenávisti dvou mladých lidí z LGBT+ komunity v Bratislavě se rozhodl o svém osobním příběhu mluvit se Seznam Zprávami poslanec KDU-ČSL a současně náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Navrátil.
I když se konsenzus na společenský posun, který by v právech homosexuálů dostal Česko na úroveň vyspělých evropských zemí, rodí těžko, přece jen je znát, že se v české společnosti něco mění. I na tom, že tato Poslanecká sněmovna je první, v níž zasedají „vyoutovaní“ poslanci, kteří o svém soukromí otevřeně promluvili. Už třeba proto, aby kultivovali debatu v Poslanecké sněmovně.
Seznam Zprávy přinesly v minulém roce příběhy lidoveckého poslance Jiřího Navrátila a Jana Berkiho ze STAN.
Zaostalé Česko
Jáchym s bratrem Štěpánem do Prahy za matkou do Poslanecké sněmovny přijeli zdaleka. Už zmíněná vesnice Kunčice pod Ondřejníkem leží v beskydském podhůří a má necelých 2500 obyvatel.
Možná by leckdo čekal podobnou otevřenost jako u Šebelových u rodin z větších měst, kde je obecně liberálnější atmosféra a také si lidé méně vidí do talíře. „U nás na vesnici je to trochu specifické. Restauraci a hotel provozuje pár gayů, lidé je znají, jsou na ně zvyklí. Sousedka chodí s přítelkyní na veřejné akce za ruku,“ rozbíjí představu o konzervativním moravském venkově Šebelová.
Druhý příběh
Poslanec Jan Berki se rozhodl veřejně promluvit o své homosexuální orientaci. V Poslanecké sněmovně podporuje návrh zákona „manželství pro všechny“, včetně rodičovských práv pro stejnopohlavní páry.
Seznam Zprávy se s ní a s jejími dětmi potkaly opakovaně a daly jim maximální prostor rozmyslet si tento rodinný „coming out“. Obavy z „hejtů“ zejména na sociálních sítích jsou namístě.
„Mám s coming outem dobrou zkušenost, i když pořád to chce odvahu. U nás ve třídě to všichni vědí, nezažil jsem, že by s tím měl někdo problém. A je nás tam dokonce víc queer lidí,“ říká Jáchym Šebela. Vnímá však, že starší generace má menší pochopení. „Nemají osobní zkušenost, mají obrázek jen z médií, do kterého se projektují stereotypy, zdůrazňuje se aspekt zábavy, sexu, komičnost. Je to karikatura,“ dodává.
Zákon projde, byť těsně
Sám se v příštím roce chystá k maturitě a dál na vysokou školu. Zvažuje i odchod do západní Evropy, kde se podle něj queer lidem (pojem, který zastřešuje různé genderové a sexuální menšiny, pozn. red.) žije lépe a bezpečněji.
„Zaostáváme tu. A když se podívám tady na Sněmovnu, věkový průměr je vysoký. O problematice, která se bude týkat hlavně naší generace, rozhodují lidé s mentálním nastavením z jiné doby. A to i když jich samotných - a obecně heterosexuálních lidí - se přijetím tohoto zákona na jejich životě vůbec nic nezmění,“ popisuje Jáchym.
I podle jeho matky poslankyně je neúnosné, že společnost žije jinou realitu než tu, kterou popisují české zákony. „Neseme si břímě komunismu v tom, že se bojíme jinakosti. Za komunismu museli být všichni stejní, nevystupovat z řady. Máme to v hlavách pořád a promítá se to i do vztahu ke gayům a lesbám,“ říká.
Je ale přesvědčena, že i přes všechny komplikace a třeba i poslední zmatky se zařazením na program Sněmovny bude zákon o manželství pro stejnopohlavní páry do voleb v roce 2025 nakonec schválen. „Hlasování o manželství pro všechny musí být věc, která je předem naplánovaná. Věřím, že v tomto volebním období o manželství pro všechny hlasovat budeme a že ho schválíme, i když to bude těsné,“ dodává poslankyně.
