Stavbu rodinného domu mu protahují nová pravidla. Dělají z nás blbce, říká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace systému povolování staveb budily vášně celé léto a klid nebude mít vicepremiér pro digitalizaci ani v září. Na první sněmovní schůzi je jako první bod zařazena právě DSŘ, jejíž stav má Bartoš popisovat. Očekává se „grilování“ ze strany opozice, ale i některých koaličních partnerů. S kritikou nešetří ani stavební úřady nebo architekti, podle kterých nebyl nový systém řádně otestován.

Seznam Zprávy se spojily s Vojtěchem Urbanem, mužem, který se na pozemku za Prahou od začátku léta snaží postavit rodinný dům, má tedy s digitálním povolováním stavby zkušenost přímo z praxe. „Je velká smůla, že jsme prošvihli lhůtu a musíme stavět podle nových pravidel. Stavba teď nabírá zpoždění,“ říká Urban.

Třiatřicetiletý muž se rozhodl pro životní krok. Po návratu ze zahraničí, kde po škole několik let žil, se usadil v Česku. Malý byt v Praze už jeho rodině nestačil, kvůli cenám nemovitostí se rozhodl hledat pozemek za hranicemi metropole. Našel ho ve středočeských Pečkách. Možnost stavby řeší takřka rok, celé jaro s projektantem ladil projekt pro stavební povolení.

„O pár týdnů jsme bohužel nestihli zažádat dle starého systému a tak se nás bohužel týká nový stavební zákon a tato nepříjemná situace. Stavební úřad do poslední chvíle neměl žádné informace ohledně změn, požadavků a my byli v domnění, že vše bude pokračovat jako dříve pouze s tím, že se to přesune do digitální podoby,“ vysvětluje Urban.

To se ale nestalo, kvůli komplikacím a nevědomosti na straně úřadů se proces na celé léto zasekl. „Absolutně nikam se neposunuli, čekali jsme na přesné požadavky úřadů. Až během srpna vyšlo najevo, že v novém stavebním zákoně jsou naprosto nesmyslné požadavky, které ovlivní každého stavebníka včetně obyčejných rodin, co si konečně chtějí postavit svůj vysněný dům. Jako my,“ stěžuje si Urban.

Nejvíce mu vadí styl komunikace, jaký ministr Bartoš a jeho tým ohledně DSŘ zvolili. „Chápu, že takový projekt nejde dělat úplně bez problémů. Vadí mi ale, když ze mě někdo dělá blbce a neustále opakuje, že systém funguje, když já na vlastní kůži zažívám, že nefunguje. Tak ať mi to povolení zařídí Bartoš,“ kritizuje Urban.

Ministr pro místní rozvoj DSŘ celé léto hájil, problémy vysvětloval mimo jiné tím, že podobně velký projekt nebyl v Česku realizován přes dvacet let. „Proto tam jsou dílčí problémy,“ sdělil Bartoš v srpnu Seznam Zprávám.

Bartoš nový systém, který mimochodem kromě stavebních úřadů či architektů kritizuje také jeden z nejbližších partnerů Ministerstva pro místní rozvoj, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, chválí. I když přiznal, že start nebyl optimální.

Nové stavby, jako ta čekající v Pečkách, ale nabírají zpoždění. Projektová dokumentace, jejíž tvorbou strávil Urban s projektantem podstatnou část tohoto roku, je mu v současné podobě k ničemu. Nově sice stačí jednodušší projektová dokumentace, v další části ale vzniká nová povinnost takzvané prováděcí dokumentace, která byla až do konce června povinna pouze u veřejných zakázek, případně pro liniové stavby jako třeba inženýrské sítě.

Ve starém zákoně bylo napsáno, že by stavebník „měl mít“ prováděcí dokumentaci, což lidé u stavby rodinných domů často řešili čestným prohlášením. Nově je ale v zákoně, že stavebník „musí“ mít tuto detailní prováděcí dokumentaci, jejíž náklady jsou podle Urbana ve statisících.

„Naše stavební firma odhaduje náklady na tuto dokumentaci okolo 150 tisíc bez DPH, jiné firmy dokonce mluví o částkách přesahujících 300 tisíc. To vše za předpokladu, že bude třeba doopravdy takto detailní dokumentace přesně tak, jak je to nově napsáno v zákoně,“ přibližuje Urban.

Seznam Zprávy ohledně nových pravidel pro prováděcí dokumentaci oslovily i Ministerstvo pro místní rozvoj:

Prováděcí dokumentace je podle Urbana „nesmyslně detailní report“, který se následně musí upravovat a doplňovat během stavby. Je totiž třeba získat speciální dokument a razítko na každou část stavby.

„Doslova každá profese na domě by nově musela dodat potvrzení a razítko,“ konstatuje Urban a dodává, že tento detail je podle něj chybou a do zákona „proklouzl“. Podobně tomu bylo například u poplatku za studny, který se od července zvýšil z tří stovek na deset tisíc korun. Podle Bartoše tento návrh připravila vláda Andreje Babiše a chystá se ho změnit.

„Mám hypoteční úvěr na nějakou částku a přestože jsem přirozeně počítal s navýšením ceny stavby, rozhodně jsem neočekával statisíce navíc kvůli zvýšené byrokratické zátěži ze strany státu,“ uzavírá Urban.