2 279 275 Kč. Stát vyčíslil další výdaj kvůli dotacím pro Agrofert

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba 2,3 milionu korun. Tolik už zaplatil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) za různá právní stanoviska, jež měla odpovědět na otázku, zda může posílat peníze holdingu Agrofert.

Státní fond, přes který tečou evropské a národní dotace do zemědělství, si posudky vyžádal kvůli bývalému premiérovi Andreji Babišovi. Předseda hnutí ANO je zakladatelem a také – jak se loni nakonec ukázalo – skutečným majitelem Agrofertu.

Vliv neztratil ani poté, co v roce 2017 své firmy formálně převedl do „nezávislých“ svěřenských fondů. Státní fond tedy za miliony u expertů ověřoval, zda není porušen zákon o střetu zájmů.

Seznam Zprávy s poukazem na informační zákon opakovaně žádaly, aby SZIF poskytl kopie všech právních posudků, o něž se v posledních letech ve své praxi ohledně dotací pro Babišův Agrofert opíral. A také aby státní fond sdělil autory i cenu jednotlivých zakázek.

Fond původně žádosti kompletně odmítl s tím, že zveřejnit nic nemůže, dokud nebude ukončeno auditní šetření ze strany Evropské komise. Nakonec po odvolání k ministerstvu zemědělství část informací se jmény advokátů a vyfakturovanými cenami uvolnil, samotné posudky z ruky ale stále dát nechce.

Z poskytnutých dat vyplývá, že k Babišovu střetu zájmů byla vypracována celkem čtyři stanoviska. Nejdražší – za 1,5 milionu – bylo od advokátní kanceláře Deloitte Legal. Zbylé tři dodaly další vlivné české figury z oblasti práva: advokátní kancelář Skils vedená Karlem Muzikářem, advokát Aleš Gerloch a kancelář Císař, Češka, Smutný.

Jenže počet objednaných a zaplacených stanovisek může být ještě vyšší. Sám šéf SZIF Martin Šebestyán totiž letos v lednu v rozhovoru pro Seznam Zprávy hovořil o tom, že posudků je „pět nebo šest“.

Minimálně jeden posudek „k Babišovi“ chybí. Vyplývá to i ze skutečnosti, že samotný SZIF v jedné ze svých dílčích odpovědí poukázal na právní stanovisko z loňského srpna, které mezi zveřejněnou čtveřicí uvedeno není.

SZIF při vyplácení zemědělských dotací zvolil tři rozdílné přístupy. Co se týče zemědělských plateb „na plochu“, což jsou nárokové dotace pro všechny farmáře, tam po celou dobu peníze tečou i do firem ze skupiny Agrofert bez omezení. Převládl totiž pohled, že tyto celoevropské dotace Babiš ani v roli českého premiéra neměl jak ovlivnit.

U investičních (nenárokových) dotací z EU ale SZIF administraci dotčených projektů nakonec pozastavil a stále čeká, jak dopadne zmíněný audit. Zmrazeny takto byly asi tři desítky projektů ze skupiny Agrofert za několik set milionů korun.

Toto pozastavení se ale týká pouze projektů schválených v období od 2. srpna 2018 (kdy vstoupilo v platnost evropské finanční nařízení ke střetu zájmů) do závěru loňského roku (kdy Babiš přestal být premiérem). Nyní se z pohledu SZIF už na Babiše a „jeho“ Agrofert příslušný paragraf zákona o střetu zájmů nevztahuje a investiční dotace z EU zase mohou proudit.

U takzvaných národních dotací zemědělský fond od začátku sporu volí svébytný právní výklad a v poskytování těchto dotací stále pokračoval. Fond totiž tvrdí, že ustanovení české legislativy o střetu zájmů se na činnost SZIF vůbec nevztahuje, neboť fond není poskytovatelem dotací dle rozpočtových pravidel. Rozpočtovými pravidly se prý musí řídit jen poskytovatelé dotací z (evropského) kohezního fondu, zatímco zemědělské dotace SZIF vyplácí podle zvláštního zákona.

SZIF se ve svém postoji stále opírá o anonymní právní posudky. Seznam Zprávy přitom loni upozornily i na jednu velmi podivuhodnou otočku. Šlo o to, zda mohou čeští farmáři za dotace například nakupovat traktory od firem ze skupiny Agrofert.

V červenci 2021 fond rozeslal zemědělcům dopis se sdělením, že pozastavuje administraci jejich projektů, a nabádal je k opatrnosti v případě zadávání zakázek firmám ze svěřenských fondů.

Konkrétně jmenoval ty, jež jsou spojené s Andrejem Babišem. Jde například o firmu Agrotec, prodejce zemědělské techniky.

Po měsíci však žadatelé o dotace dostali od SZIF druhé psaní s úplně jiným vyzněním. Tentokrát jim ti samí úředníci sdělili, že díky stanovisku nejmenované advokátní kanceláře doznali, že zákon o střetu zájmů se veřejných zakázek netýká, a tudíž opět administraci jejich projektů spouští.

Když se Seznam Zprávy snažily od fondu zjistit, jak to jeho úředníci vlastně myslí, odpověď nedostaly. Místo toho přišel zemědělcům třetí dopis, opět s odlišným právním výkladem. V něm se dočetli, že žadatelé o dotace na střet zájmů při svých investicích sice hledět musí, fond ho ale nemusí kontrolovat.

Státní fond tyto přemety dodnes nevysvětlil a ani v tomto případě stále neposkytl redakcí požadované expertní stanovisko z loňského srpna, z něhož v tomto případě vycházel. Ředitel SZIF Martin Šebestyán přitom v lednu pro Seznam Zprávy připouštěl, že všechna expertní stanoviska možná zveřejní. To se ale nastalo.

Do věci i v tomto případě nyní vstoupilo v rámci odvolacího řízení ministerstvo zemědělství, které postup SZIF při zatajování právních stanovisek považuje za neobhajitelný, rozhodnutí fondu o neposkytnutí informací v minulých dnech zrušilo a vrátilo žádost k novému projednání.

Úřad v čele s lidoveckým ministrem Zdeňkem Nekulou rozhodl, že SZIF musí neposkytnutí požadovaných informací řádně zdůvodnit. A pokud žádné zákonné důvody pro zamlčování neexistují, „je třeba stanovisko včetně jmen autorů poskytnout“.

SZIF stále argumentuje tak, že stanoviska právníků může zveřejnit až po ukončení auditního šetření Evropské komise. Soudě podle předběžných závěrů a některých dalších indicií se přitom očekává, že i zemědělský audit vyzní v neprospěch Babiše (a České republiky). Tak jako už vyzněl první audit, který se týkal kohezní politiky EU a vyplynulo z něj, že se český premiér v nepřijatelném střetu zájmů skutečně nacházel.

Už to vypadalo, že rozhodný okamžik pro druhý audit nastal. Ministerstvo zemědělství chystalo k jeho výsledkům na 12. dubna zvláštní tiskovou konferenci. Nakonec ji ale na poslední chvíli zrušilo a odložilo (pravděpodobně na červen). Jak sdělil mluvčí Vojtěch Bílý, auditní zpráva totiž zatím v Bruselu prošla jen přes „resortní“ Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG AGRI), čeká se ale na schválení Evropskou komisí.

„Audit v květnu obdrží Výbor pro zemědělské fondy a jeho zveřejnění je plánováno do poloviny června tohoto roku,“ uvedl mluvčí Bílý.