Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
K prosperitě se nedá proškrtat. Tak zní hlavní kritika návrhu státního rozpočtu, ve kterém právě pomocí úspor či škrtů snížil nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) schodek na 280 miliard.
Třeba předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula varuje, že snížení schodku o téměř 100 miliard proti plánu, který předložila minulá vláda, může být slepá ulička. Opoziční poslanec Jan Volný (ANO) pak zase v Českém rozhlase upozornil, že stejnou taktiku jako Stanjura zvolil před deseti lety ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
A podle Volného se kvůli přehnaným škrtům zdejší ekonomika zotavila z krize později než „celá Evropa“.
Dokonce premiér Petr Fiala připouští, že úspory jsou hlavním motivem „skutečně protiinflačního“ rozpočtu. Omezí totiž státní výdaje, které by jinak podpořily zdražování.
Ministr Stanjura přesto není tak přísný, jako jeho někdejší předchůdce Kalousek v roce 2011, kdy reagoval na dopady celosvětové finanční krize. O tom svědčí například několik čísel o platech státních zaměstnanců.
Stanjura v rozpočtu na rok 2022 přidá na platy ve státních službách 6,8 miliardy, a průměrný měsíční plat se tedy zvýší o 450 korun. Kalousek ve svém nejpřísnějším rozpočtu na rok 2011 naopak 6,3 miliardy vyškrtl a to mělo za následek, že státní zaměstnanci měsíčně přišli o dvanáct set korun. Je však také pravda, že letos budou lidé čelit horší inflaci.
Dojem, že Stanjura opakuje strategii Miroslava Kalouska, vznikl tím, že odmítl rozpočtový návrh Aleny Schillerové pro letošní rok a potom škrtal téměř ve všech jeho položkách. Ve srovnání s loňským rozpočtem však nejsou Stanjurovy úspory tak dramatické.
Stanjurův rozpočet 2022 a Kalouskův návrh na rok 2011 jsou podobné v tom, že snižují výdaje o srovnatelnou částku 14, respektive 6 miliard korun.
V případě Kalouska to znamenalo přísnost. Musel se totiž v časech tehdejší finanční krize v platech zaměstnanců a provozních výdajích úřadů proškrtat k prostředkům, kterými by pokryl nezbytné nové výdaje, především na sociální dávky a státní dluh. Stanjura měl proti tomu výhodu, že v kapitole Všeobecná pokladní správa mohl bezbolestně škrtnout přes 60 miliard, které byly loni utraceny na podporu podnikatelů v pandemii.
Proto Fialova vláda v klidu převzala plány ministryně Schillerové, kterými mohutně zvětšuje výdaje v sociálním i vzdělávacím sektoru, na armádu i policii. Provozní výdaje se budou snižovat, citelněji však zasáhnou jen resorty kultury, zahraničních věcí a financí.
O tom, že má současný správce státní pokladny ostřejší tužku, by mělo svědčit to, že plánuje snížit deficit proti loňsku o 140 miliard, o nesrovnatelně vyšší částku proti Kalouskovým 30 miliardám z roku 2011.
Tyto údaje však nevypovídají o přísnosti ministrů, ale o tom, na jaké příjmy se mohou spolehnout. V časech finanční krize před desetiletím se nevybíraly daně, proto ministr financí snížil schodek prakticky jen o evropské dotace, které narostly o dvacet miliard. Současný šéf státní pokladny zvýšil příjmy o 60 miliard z výnosu daní, stejnou částku vytěžil z domluvených eurodotací.
Efekt bruselských miliard se nejvíc ukazuje na plánovaných investicích. Letos dosáhnou historického rekordu 203 miliard díky tomu, že evropská dotační linka posílí o čtyřicet miliard. Proti tomu investiční náklady ze zdrojů českého státu poklesnou o pětadvacet miliard. Další dotace z Bruselu umožní financovat provoz ministerstev.
