Hlavní obsah

Stanjurova taktika je podle odborů „nepřípustná“. Co udělá se mzdou?

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Ministr financí Zbyněk Stanjura.

Jak vláda splní úkol, že odstraní rozpočtový schodek a přitom nezvýší daně?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Loňským zrušením superhrubé mzdy přišla státní pokladna ročně na příjmech o 80 miliard korun, letos však i tak vyrostou daňové příjmy o 60 miliard – zásluhou zdražování.

Také díky tomu bylo možné v návrhu rozpočtu, jehož základní parametry schválila na únorové schůzi Sněmovna, snížit letošní rozpočtový schodek o třetinu proti plánu, který na sklonku své éry předložila vláda ANO a její ministryně financí Schillerová.

Připomeňme, že podle ní měl být schodek ve výši historického rekordu 420 miliard, nová vláda počítá s 280 miliardami.

Podle návrhu rozpočtu 2022 z pera ministra financí Zbyňka Stanjury překonají rozpočtové příjmy o 90 miliard dosavadní vrchol z roku 2019, tedy z časů, než do výběru daní zasáhlo vedle pandemické krize zmíněné zrušení superhrubé mzdy. Bilance z ledna přitom ukazuje, že se letos daně vybírají ještě rychlejším tempem, než rozpočet ministra Stanjury předpokládá.

Naopak se nebudou zvyšovat výdaje, které zůstanou zhruba na loňské úrovni 1,9 bilionu korun. Stejným tempem jako inflace se totiž budou valorizovat pouze důchody, jejichž mimořádné zvýšení si vyžádá navíc „jen“ 20 miliard.

Podle ekonomky Raiffeisen Bank Heleny Horské to však neznamená, že vláda svůj rozpočtový úkol splnila. „V minulých letech narostly výdaje opravdu hodně a vláda do nich významněji ještě nesáhla,“ upřesňuje.

To, že bilanci rozpočtu nepůjde obnovit tak snadno, ukazuje také přehled výdajů a příjmů z rozpočtů za posledních patnáct let. Po odečtení inflace získá státní pokladna letos o 100 miliard více než v roce 2014, kdy skončila minulá krize. Výdaje však ve stálých cenách vyrostly o 250 miliard. Vláda a její ministr financí tedy mají co snižovat.

Přehled z minulých let ukazuje, že veškerý nárůst příjmů rozpočtu zajištěný posilováním ekonomiky, pohltil vedle zmíněného zrušení superhrubé mzdy už jenom růst výdajů na důchody. Pokud tedy stát po roce 2014 rychle zvyšoval nemocenskou, další sociální dávky, příspěvky zdravotním pojišťovnám a mzdy státním zaměstnancům, pak na to z dnešního pohledu neměl. Podobné to je s investicemi. Vláda je sice zvýšila, ale bez vyšší podpory z Evropské unie by to nešlo.

Letošní inflace zastaví reálný nárůst výdajů v mnoha kapitolách včetně nemocenské, platů ve veřejné sféře a investic z národních zdrojů a vrátí je po covidovém navýšení na úroveň před krizí.

Pro rovnováhu rozpočtu to je ovšem první krok. Ministr Stanjura a jeho lidé mají pro druhý krok tři možnosti. Pokud opravdu nezvýší daně, ani se nepustí do zásadních reforem na straně výdajů, mohou teoreticky počkat na příští rok, kdy jim případná inflace a zmrazení výdajů pomohou deficit znovu srazit. To je však z pohledu odborové centrály ČMKOS nepřípustná strategie.

Její předseda Josef Středula označil už letošní zmrazení výdajů při všeobecném cenovém růstu za „tupé škrty“, které odpovídají úsporné politice ministra financí Miroslava Kalouska za finanční krize v letech 2008–2013.

Současný problém veřejných financí tkví podle předsedy Středuly „ve zbrklých daňových opatřeních“ z minulého roku, hlavně ve zrušení superhrubé mzdy. To je třeba podle něho napravit jinou cestou než šetřením. Úsporná strategie nové vlády podle odborů totiž způsobí, že náklady zaplatí běžní zaměstnanci „ve zpomalení růstu mezd a platů, v poklesu ekonomiky a následně zpoplatněním všech veřejných služeb, na které nebudou peníze“.

Rozpočet na rok 2022 skutečně počítá s tím, že objem platů tuzemských zaměstnanců poklesne vinou inflace reálně o tři procenta. To je o procento víc než v prvním roce pandemické krize, kdy výpadek pokryla státní podpora, a stejně jako při nejtvrdším nárazu finanční krize v roce 2009. V časech ministra Kalouska potom objem mezd reálně poklesl ještě třikrát, i když to bylo mírnějším tempem.

Doporučované