Článek
Vláda ve středu schválila rozpočet. Schodek má být 280 miliard, o téměř 100 miliard nižší, než původně připravil kabinet Andreje Babiše.
Hlavním spojencem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) v boji s rozpočtovým deficitem se stala inflace.
Škrty a dalšími úpravami na straně výdajů ušetřil čtyřicet miliard proti plánu předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO). Avšak díky dramatickému růstu cen mohl navýšit odhad daňových příjmů o 60 miliard.
„Nechci opakovat trik minulých ministrů,“ nechal se ministr Stanjura slyšet na tiskové konferenci.
Mínil tím to, že Alena Schillerová i Andrej Babiš měli ve zvyku snižovat v návrhu rozpočtu odhad daňových příjmů, koncem roku pak mohli slavit nečekaný úspěch, když například namísto plánovaného schodku 500 miliard dosáhli loni na hranici 420 miliard korun.
Proto Stanjura odmítl odhad své předchůdkyně, která vycházela z nerealisticky opatrné prognózy, že se letos na daních a sociálním pojistném vybere necelých 1 300 miliard korun, a do rozpočtu napsal u daňových příjmů o zmíněných 60 miliard navíc.
Ani občanský demokrat se však podle odhadů svého ministerstva nemusí bát, že peníze nevybere.
Ekonomika sice posílí jen o tři procenta, zároveň však inflace zvyšuje ceny dlouho nevídaným tempem. Bez očištění od inflace, tedy v „nominálním“ vyjádření, poroste ekonomika o víc než osm procent, tedy nejrychleji v uplynulém desetiletí. Obdobným tempem se zvýší také příjem z daní.
V letech 2017–2019 rostlo hospodářství nominálně o 6–7 procent, daňové příjmy se přitom meziročně zvyšovaly v průměru o 80 miliard, tedy rychleji než letos odhaduje Stanjura.
Jinými slovy, nový ministr se od svých předchůdců neliší zásadně, když si nechává rezervu 20–40 miliard pro případ, že se v ekonomice něco pokazí.
Data o výběru daní jsou prozatím k dispozici pouze za leden. Potvrdila odhad Stanjurových expertů, podle kterých se výběr daní proti loňsku zvýší o pět procent. Výnosy nejdůležitější daňové položky, tedy DPH, v lednu vyrostly historickým tempem o patnáct procent.
Srovnání s minulým rokem se v dalších měsících zřejmě ještě zlepší. Leden byl totiž posledním měsícem, v němž se výnosy daně z příjmů fyzických osob porovnávaly s výnosem této daně před zrušením superhrubé mzdy.
V lednu 2022 se tedy na dani z příjmů vybralo proti lednu 2021 o čtvrtinu méně, v dalších měsících bude výnos podle předpovědi ministerstva financí nejméně na loňské úrovni.
