Článek
Co píšeme v analýze
- V průběhu jednání se odehrály dvě větší hádky – o zdanění hazardu a tichého vína.
- V samém závěru vyjednávání ustupovala hlavně ODS. A to když se jednalo o dani z příjmů, dani firem a odvodech OSVČ.
- V ODS panují obavy, jak budou voličům vysvětlovat porušení slibu o nezvyšování daní.
- Popisujeme, proč lidovci a Starostové neprosadili vyšší progresi a proč jim vadí zvýšení daně z nemovitosti.
Vládní koalice se vzpamatovává ze zatím nejtěžšího vyjednávání, jehož výsledkem jsou výrazné škrty ve výdajích státu, ale také zásah do peněženek občanů.
Navenek politici vyzdvihují společnou dohodu, v partajním zákulisí ale sčítají, co se jim povedlo uhájit pro vlastní voliče a co budou muset ve svých regionech složitě vysvětlovat. Že vyjednávání nebyla jednoduchá, popisují všichni účastníci schůzek, které se táhly několik měsíců.
Nejsložitější byla jednání paradoxně hned na začátku a pak v samém závěru. Někteří koaliční partneři si stěžují, že jim zpočátku na stole přistála řada návrhů, o kterých nebylo jasné, zda mají podporu ministra financí.
„Byly to návrhy podepsané experty z NERV nebo úředníky z Ministerstva financí. Ale dlouho jsme nevěděli, jak se k tomu vlastně staví ministr, potažmo ODS. Když jsme si to vyjasnili, pak už to bylo konstruktivní,“ vysvětluje zdroj Seznam Zpráv, který se jednání účastnil.
V průběhu vyjednávání se odehrály dvě zásadnější hádky. Jedna se vedla o zdanění hazardu, další o spotřební daň na víno.
Ohledně hazardu ODS navrhovala, aby se daně zvýšily. Ovšem s výjimkou loterií – těm se daň měla naopak snížit. Proti tomu se ale postavily všechny ostatní strany s argumentem, že ulevovat loterijním společnostem v době, kdy se bude například zvedat DPH, je neobhajitelné. Občanští demokraté museli nakonec ustoupit – loterie zůstanou zdaněny stejně.
Výsledek sporu o spotřební daň na víno je známý – moravští vinaři se mohou radovat, protože jako jedni z mála daňovou výjimku uhájili. Obecně se úspěch připisuje lidovcům, kteří byli proti nejhlasitěji. Měli ale podporu i politiků z jiných stran.
„Celý jeden víkend jsme neřešili nic jiného než vzbouřené lidovce. Úplná bouře ve sklenici vody,“ popisuje jeden z účastníků vyjednávání.
Podle všeho ale hádka o víno tak docela neskončila. Nejhlasitějšími kritiky nulové spotřební daně na víno jsou Piráti a TOP 09, kteří chtějí o věci v budoucnu ještě jednat. „Ač to není v tomto balíčku, rozhodně to nebereme za uzavřené,“ vzkazuje šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Přetlačovaná o daně
Největší spory ovšem přišly téměř na konci. To když některé strany požadovaly, aby balíček dopadal alespoň částečně na všechny sociální skupiny. Klíčové jednání se minulé úterý protáhlo až do nočních hodin. A nakonec ustupovala hlavně ODS.
Nejsilnější vládní strana, která drží posty premiéra i ministra financí, měla do vyjednávání hlavní závazek – nezvyšovat daň z příjmů a uhájit zrušení superhrubé mzdy.
Druhé se podařilo, jinak ale museli občanští demokraté se skřípěním zubů alespoň částečně kapitulovat. Nakonec se zvedá daň z příjmů firem o dva procentní body. Více lidí také bude platit vyšší daň z příjmů. Hranice pro vyšší zdanění se snížila ze čtyřnásobku průměrné mzdy na trojnásobek, a zasáhne tak více lidí z vyšší střední třídy. Jinak řečeno: momentálně je vyšší daň až od příjmu 160 tisíc měsíčně, nyní to bude už od 120 tisíc měsíčně.
Jde spíše o kosmetickou změnu. Starostové a lidovci požadovali ještě mnohem tvrdší progresi, s čímž narazili. Už to, že ODS vůbec svolila na daně z příjmů sáhnout, ale považují za svůj úspěch. „Kdybyste se mě zeptala před čtrnácti dny, nevsadil bych, že ODS v tomto překročí svůj stín. Nikdy jsem neslyšel premiéra Fialu zvyšovat hlas, až křičet, jako v případě daní,“ uvedl jeden z účastníků jednání.
Do poslední chvíle se projednávalo i zvýšení odvodů OSVČ, jemuž se ODS též bránila. Podle informací Seznam Zpráv rozhodnutí odvody zvýšit padlo až v samém závěru jednání.
Ministr financí Stanjura říká, že momenty, kdy při vyjednávání nejvíce trpěl, byly dva. Konkrétně je říci nechce. Z jeho dalších vyjádření ale jasně vyplývá, že se jedná právě o zvyšování daní. „Tam pro nás byla dohoda nejtěžší. Opatření na příjmové straně byla problematická,“ říká Stanjura.
Právě jeho spolustraníci jsou z výsledné dohody nejvíc rozpačití. Místopředseda Sněmovny za ODS Jan Skopeček ji označuje za krvavý kompromis, který občanským demokratům naštve voliče. „Raději bych viděl ještě více úspor a méně zvýšených daní, za které poneseme nemalé politické náklady,“ říká Skopeček.
Stát obalený tukem
Dalším zase vadí, že se ještě více nešetří na dotacích a provozu státu. „Roky říkáme, jak je stát obalený tukem a je potřeba ho zbavit špeků, a pak na to rezignujeme,“ zlobil se na sobotní ideové konferenci strany Richard Benýšek, olomoucký člen a dlouholetý sponzor strany.
Pro ODS bude obhájit výsledky jednání nejsložitější. Strana totiž před volbami slibovala, že daně zvyšovat nebude a že bude velmi výrazně škrtat ve výdajích státu. Současná opatření navíc dopadají nejvíc právě na jejich tradiční podporovatele – více vydělávající zaměstnance, živnostníky a firmy.
I občanští demokraté ale dokázali prosadit svoje. Kromě toho, že lidovci a Starostové neuspěli s větší progresí, museli ustoupit také v otázce daně z nemovitosti. Pro voliče KDU-ČSL je výše této daně citlivá otázka, Starostům se zase nelíbilo, že by už celá daň nešla přímo obcím. Ani jedna ze stran také nebyla nadšená z redukce sazeb DPH na dvě, kterou si nakonec ODS rovněž prosadila.
„Jednání bylo často hodně tvrdé, každý musel cuknout. Nerad bych to podával tak, kdo co vyhrál, ale když se podíváte na ta opatření, tak kopírují náš návrh na úspory 150 miliard,“ říká k výsledku místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Jak chce vláda ušetřit?
Vláda se rozhodla zachránit veřejné finance, které ohrožuje masivní schodek. Seznam Zprávy přinesly přehledný soubor všech opatření.
Připlatit si mají zaměstnanci, firmy, ale třeba i řidiči, kteří používají dálnice. Naopak všichni bychom měli ušetřit při nákupu potravin. Za své by mělo vzít i 22 výjimek v placení daní, které dosud existují.
Klíčovou částí změn je reforma penzijního systému. Co přinese 13 klíčových změn a jak reformu vysvětluje ministr Marian Jurečka?
„Nikdo není vítěz, nikdo není poražený,“ komentuje výsledek jednání předseda poslaneckého klubu lidovců Marek Výborný.
Jeho strana se ale může radovat z několika uhájených výhod, na které lidovečtí voliči slyší. Kromě již zmíněného vína jde o různá prorodinná opatření. Zůstalo například čerstvě zavedené výchovné, s jehož podobou ODS není spokojená.
Podařilo se zachránit i slevu na nepracující manželku či manžela, kterou chtěl Zbyněk Stanjura zcela zrušit. Je sice nově omezena do tří let věku dítěte, podle lidoveckých propočtů ale slevu už nyní využívají spíše rodiny s takto malými dětmi.
Výhody pro rodiny s dětmi a mladé lidi byly prioritou i pro Piráty. Ti si pochvalují, že se některá zvažovaná opatření mířící na tyto skupiny podařilo zarazit.
„Je tam sice citlivá věc ohledně zrušené slevy na pracujícího studenta, na druhou stranu se povedlo zachovat daňové osvobození stipendií a slevy v dopravě v současné výši,“ říká Mikuláš Ferjenčík. Slevy v dopravě se loni snižovaly ze 75 na 50 procent z jízdného, NERV navrhoval vrátit je na 25 procent.
Kalkul s „rodičákem“
Jedno prorodinné opatření se ovšem uhájit nepodařilo. Bude se rušit odpočet na dani za školkovné. Tam strany nakonec ustoupily. Mimo jiné proto, že školkovné využívají spíše rodiče s vyšším příjmem. Lidovci i Piráti už navíc počítají s tím, že pravice kývne na zvýšení rodičovského příspěvku.
Ministr práce Marian Jurečka krátce po představení daňového balíčku potvrdil, že požaduje navýšení příspěvku z 300 na 350 tisíc korun. „V debatě o zrušení školkovného jsme již trochu kalkulovali s tím, že se bude zvedat rodičák,“ popisuje zdroj z jednání.
Pro Piráty bylo také klíčové, aby se nezaváděla karenční doba – tedy první tři dny nemoci bez nemocenské. To se nakonec povedlo, i když za cenu toho, že zaměstnanci budou muset začít nově odvádět nemocenské pojištění. „To je za nás lepší varianta. A navíc se podařilo vyjednat snížení původně zamýšleného odvodu ve výši 1,1 procenta na 0,6 procenta,“ dodává Ferjenčík.
TOP 09 měla podle její šéfky Markéty Pekarové Adamové dva hlavní požadavky. Aby většinu z balíčku tvořily škrty na straně státu a aby se podařilo schodek srazit alespoň o 140 miliard. „To se povedlo, to pro nás bylo klíčové. Nebylo to tak, že bychom měli nějakou červenou linii u konkrétních bodů,“ konkretizuje.
TOP 09 podle ní trvala na tom, aby se zátěž rozložila pokud možno rovnoměrně. „Aby to nedopadlo tak, že to s prominutím odskáče jedna skupina nebo několik málo skupin obyvatel,“ líčí Pekarová Adamová. Když bylo rozhodnuto, že víno bude i nadále osvobozeno od spotřební daně, trvala TOP 09 na tom, aby se na oplátku zvýhodnily knihy.
Sborově pak všechny strany vydávají za svůj úspěch to, že se povedlo naplánovat škrty ve výdajích státu. Všichni by ale prý šetřili ještě mnohem víc, „být to jen na nich“ a „nemít koaliční partnery“.
„Kdybychom vládli sami, bude objem snižování deficitu a tempo zhruba podobné, ale větší důraz bychom rozhodně dali na snižování výdajů než na zisk nových příjmů. To bychom ale museli vládnout sami a mít většinu v obou parlamentních komorách,“ prohlásil Stanjura.
Mimo záznam ovšem někteří politici připouštějí, že už současná výše škrtů se v rozpočtu – který z velké části tvoří mandatorní výdaje nebo výdaje na investice – hledala jen těžko. „Zpočátku to vypadalo, že to není reálné, že bude těžké najít i jen 30 miliard,“ dodává jeden z účastníků jednání.
Naopak existují pochybnosti o tom, zda se naplánované úspory vůbec podaří konkrétně naplánovat a dodržet.
