„Očistný“ sněm STAN: Rakušan podpořil zavedení eura. A sklidil potlesk

Takové množství sebekritiky na setkání politiků se jen tak nevidí. Delegáti vládního hnutí STAN se na mimořádném volebním sněmu v Hradci Králové káli za své průšvihy, které někteří jejich – dnes již bývalí – čelní představitelé napáchali.

Nešlo jen o proslovy, ve kterých lídr Vít Rakušan a další kandidáti do nejužšího vedení poukazovali na své chyby, sebekritika se promítla i do vizualizace mimořádného sněmu.

Červenou část svého loga přelepili Starostové náplastí, která má symbolizovat to, co se v sobotu v kongresovém centru na břehu Labe odehrálo – masivní obměnu vedení druhého nejsilnější vládního subjektu a snahu poslat ambiciózní, leč skomírající hnutí na novou trajektorii.

Jako nit se v kandidátských projevech nesly otázky nad ideovým a ideologickým ukotvením hnutí STAN. A to zejména z důvodu, že Starostové donedávna znamenali především subjekt silný v jednotlivých regionech, s drobnějším zastoupením v Poslanecké sněmovně. Jenže po posledních volbách mají v dolní komoře třetí nejsilnější klub a ve vládě jsou druhým nejsilnějším hráčem. O to důležitější je znát odpověď na otázku „Kdo jsme?“.

Například Petr Borecký, náměstek středočeské hejtmanky a starosta Úval, míní, že hnutí se musí přestat pitvat ve svých problémech. „V podstatě mi přijde, že se STAN hodně zabýval sám sebou a maximálně na to reagoval. Úplně jsme vyklidili pole pro populisty typu Babiše, Okamury, kteří zvedají témata, která trápí běžné lidi, inflace, drahota, obavy o ekonomický vývoj,“ řekl Borecký Seznam Zprávám.

Staronový předseda Rakušan ve svém projevu na sněmu představil několik tezí, které se bude hnutí nyní snažit více zdůrazňovat na veřejnosti. Půjde o image politiků, kteří umějí v praktické rovině řešit problémy obyvatel, politiků, kteří bojují za prostředí, ve kterém lidé žijí.

„STAN nevyrostl náhodou. Reprezentuje decentralizovaný politický koncept – a to jako jediný v republice. Je to pohled praktický. Někdo nám vytýká málo ideologie. Možná málo ideologie 19. století, to je pravda, my máme ale pohled pro 21. století. Máme své zásady, ukotvení v decentralizaci, v udržitelnosti a dlouhodobosti našich plánů. I po všech přešlapech, kterých jsme se dopustili, poptávka po takovém konceptu tu stále je. Naším úkolem je, aby STAN prokázal, že je životaschopnou politickou silou,“ prohlásil Rakušan na sněmu.

Už méně se na sněmu hovořilo o ekonomických představách nového vedení – například o koncepci výše daní. Předseda Rakušan zmínil, že STAN chce prosazovat zájmy a program střední třídy. „Musíme lidem zdůraznit, že STAN je hnutím pro střední třídu,“ zdůraznil. Řekl také, že Starostové jsou pro zavedení eura, za což sklidil potlesk.

Nejužší vedení hnutí STAN prošlo velkou obměnou, z toho minulého v něm zůstal jen předseda Rakušan a místopředseda Jan Farský, který do září zůstane na stáži v USA. Klíčové posty v předsednictvu obsadili lidé, o které ministr vnitra usiloval. Delegáti v důležitých volbách sněmu vyjádřili svému šéfovi silnou důvěru, věří, že hnutí posadí opět na správné koleje. Rakušan ale musí uspět, za obrat k lepšímu přebírá kompletní zodpovědnost.

Do pozice muže číslo 2 se dostal poslanec Lukáš Vlček, který by se měl ve struktuře hnutí stát „novým Věslavem Michalikem“.

Nutno dodat, že právě jméno nedávno zesnulého exstarosty Dolních Břežan delegáti v kuloárech zmiňovali jako člověka, který teď STAN nejen lidsky chybí nejvíce. Michalik byl mozkem hnutí, který uměl strategicky uvažovat o několik kroků dopředu, coby vlivný finančník pro hnutí zajišťoval peníze a sponzory.

První místopředseda Vlček má krýt Rakušanovi záda. Což je věc, která ministrovi vnitra v posledních měsících chyběla, neboť tehdejší 1. místopředseda Farský skončil ve Sněmovně a dočasně se usídlil v USA. Tudíž všechny nepříjemnosti musel Rakušan vysvětlovat sám, což jej dlouhodobě oslabovalo. Sám to zmínil v sobotu ve svém projevu před delegáty. Vyzval, aby do vedení kandidovali jen lidé, kteří jsou ochotní pracovat a mít členství ve vedení jako neplacený pracovní úvazek. „Než tady vystoupíte, rozmyslete se, jestli jste schopní dostát tomuto mému zadání. Musíme být tým profesionálů,“ prohlásil Rakušan.

Jeho zástupce Vlček dostal za úkol stabilizovat hnutí v nejvyšších politických patrech. Doslova řekl, že jeho cílem je, aby STAN nespadl z první ligy. S tím by mělo souviset i to, že STAN dokáže na veřejnosti prezentovat své úspěchy a několik programových bodů, které jeho politici zařídili.

„Nepochopili jsme, že hrajeme první politickou ligu. Nedokončili jsme proměnu z regionálního na celostátní hnutí. Přitom máme stovky úspěšných lidí, silné zázemí v regionech. Musíme změnit styl našeho uvažování a styl práce. Musíme posílit vnitřní řízení našeho hnutí, musíme se naučit říkat si nepříjemné věci na rovinu, musíme mezi sebou lépe komunikovat. Jsou to technické věci, které musíme posunout. Posilněme analytickou práci,“ vyzval na sněmu 1. místopředseda Vlček.

Jedním z dalších vzkazů uplynulého mimořádného sněmu STAN je odluka od praotců zakladatelů ze Zlínského kraje.

Europoslanec Stanislav Polčák a bývalý ministr školství Petr Gazdík patří k lidem, kteří až do vypuknutí kauzy Dozimetr hráli klíčovou roli ve vývoji hnutí od jeho počátků v roce 2009. Kvůli kontaktům s vazebně stíhaným lobbistou Michalem Redlem však Polčák pozastavil členství ve STAN a Gazdík opustil vládu Petra Fialy.

Doposud hrála v hnutí prim osa Zlínský-Středočeský-Liberecký kraj. Tato regionální koncentrace moci se nyní rozředila. Zlínský kraj ztratil v nejužším vedení zastoupení. Naopak se místopředsedkyní stala poslankyně z Moravskoslezského kraje Michaela Šebelová, místopředsedou zastupitel z Plzeňského kraje Pavel Čížek či pražský poslanec Jan Lacina. Zmiňovaný 1. místopředseda Vlček reprezentuje Vysočinu.

Na první pohled překvapivě neuspěla středočeská místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová. Delegáti v kuloárech však její neúspěch přičítali tomu, že šlo o jakýsi vzkaz pro Stanislava Polčáka, neboť Kovářovou leckteří členové STAN považují za jeho spojenkyni. Kovářová se prosadila až do širšího předsednictva hnutí.

„Hnutí potřebuje střídání generací. To se na tomto sněmu podařilo,“ komentoval pro Seznam Zprávy střídání stráží ve vedení STAN exministr Petr Gazdík, který poprvé ze sněmu neodjíždí jako předseda či místopředseda hnutí.