Ne, díky. Matadorům skandálem zdevastovaného hnutí STAN se nechce do čela

Vláda Petra Fialy v nejbližších dnech nepadne, stejně jako je zatím nepravděpodobné, že by opustil svou funkci ministra vnitra a šéfa STAN Vít Rakušan.

Přesto je Hlubučkova kauza pro druhou nejsilnější vládní stranu devastující. A to nejen proto, že musí řešit, jak šéf její pražské stranické buňky pletichařil v Dopravním podniku hlavního města Prahy nebo jak fungoval úplatkářský systém, kterého byl Petr Hlubuček aktivní součástí, a do jaké míry to celé zasahuje do financování hnutí STAN.

V neděli navíc podal ministerskou i partajní demisi i jeden z posledních místopředsedů strany – otec zakladatel Petr Gazdík. Ministr školství se totiž až příliš zapletl do vysvětlování, jak intenzivně a hlavně kdy ještě se stýkal se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie označila za hlavního organizátora korupce v dopravním podniku a v dalších společnostech zapojených do případu.

Relativně politicky nepoškozen zůstává z vrcholných politiků STAN už jen předseda Vít Rakušan. Byť například radní Hana Marvanová včera v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla, že ho na problémového Hlubučka upozornila, ale Rakušan to neřešil. Ministr vnitra tak ještě bude mít v dalších dnech zjevně co vysvětlovat.

A konečně je tu místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová, do aféry nezapletená.

Tím to končí. Přičemž z velkých jmen hnutí se teď do vedení STAN nikdo nehrne. Otázkou je, jaká budoucnost kdysi ambiciózní uskupení čeká. A kdo jej povede.

Vít Rakušan už veřejně potvrdil, že bude v práci v čele hnutí Starostů pokračovat. „Já chci být symbolem změny. Chci obhájit svoji práci, která ve STAN byla dobrá, a chci se vyhnout všem těm excesům. A chci nechat vyrůst generaci politiků, která tu změnu bude reprezentovat,“ potvrdil předseda v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Kovářová zatím od vypuknutí kauzy zůstává v pozadí a ve veřejných vystoupeních je zdrženlivá. „O sněmu jsem se dozvěděla teprve ve čtvrtek. Zatím se k tomu nemohu vyjadřovat, ještě jsem nad tím nepřemýšlela,“ přiznala Kovářová na dotaz, jak by si představovala nové vedení hnutí a zda by v něm chtěla dál figurovat.

Původně chtěl Rakušan krizový sněm uspořádat až na podzim, pod tlakem událostí by to ale podle nedělního vyjádření rád stihl do poloviny prázdnin.

Oba ale svorně tvrdí, že je třeba velká obměna. Je prý nutné udělat tlustou čáru za kauzami, které si historicky donesli starostové z regionů a které z pohledu vládní strany udělaly z reputace hnutí trosky. A reagovat musí i na náhlý skon jednoho z ideových vůdců strany a muže „přes finance“ Věslava Michalika.

Byl to on, kdo měl na starost například přípravu komunálních voleb, a z rozhovorů se straníky je zřejmé, že to byl i on, kdo v posledních letech rozhodoval, kdo v hnutí politicky vyroste nebo si musí počkat. A často pro svou většinu hledal hlasy v Hlubučkem ovládané Praze. Tím, že oba již na STAN nebudou mít vliv, se mocenské pozice významně promění.

Byl to ale i Věslav Michalik, který se zasloužil o jeden z prvních skandálů Starostů ve vládním angažmá a pod tlakem veřejnosti a medií stáhl svou kandidaturu na ministra průmyslu a obchodu kvůli možnému střetu zájmů a nejasnostem kolem jeho kyperských účtů. Tehdy ale nešlo o žádný trestný čin.

Měsíc nato muselo hnutí opět řešit potíže spojené s Michalikem a jeho podnikáním. Tentokrát šlo o dary od společností, které s Michalikem podnikaly a poslaly je na účty STAN až po volbách. Starostové je nakonec vrátili, ale jejich étos změny v politice začal dostávat vážnější šrámy. Je to jako déjà vu, ale nyní STAN stejným způsobem prošetřuje dary, které šly od firem spojených s Michalem Redlem.

Otázka je, kdo by měl nově politiku STAN reprezentovat. Současná aféra například zatím – navzdory slovům Marvanové – příliš neotřásla šéfem STAN Vítem Rakušanem. Jako za posledním „panem Čistým“ se za ním STAN sešikoval.

Jak včera informovala agentura ČTK, „za správné a odpovědné považují krajští představitelé hnutí Starostové a nezávislí rozhodnutí Petra Gazdíka odstoupit kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze pražského dopravního podniku z funkce ministra školství i místopředsedy vládního hnutí. Politici současně vyjádřili podporu předsedovi STAN Vítu Rakušanovi a odmítli hlasy opozice, aby z vlády odstoupil i on. Uvítali uspořádání mimořádného volebního sjezdu už o letních prázdninách, protože vnímají, že pověst hnutí je po několika kauzách vážně poškozená.“

„Myslím že je to on, kdo má STAN vést, a je také moc dobře, že chce kandidovat na předsedu, protože má schopnost protáhnout STAN tímhle Údolím smrti,“ říká například jeho 1. místopředseda Jan Farský, toho času v Oregonu. Obdobně hovoří i další politici a političky Starostů, které Seznam Zprávy oslovily.

Otázka ale je, kdo dál vedení bude tvořit. Další dva matadoři starostenské politiky totiž buď nechtějí, nebo váhají.

Například opakovaně úspěšný liberecký hejtman Martin Půta, který mimochodem již byl i předsedou STAN, zůstává zaparkovaný ve svém kraji a nehodlá na tom zatím nic měnit.

„Myslím že by to Starostům a nezávislým moc nepomohlo,“ říkal v týdnu v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já s odkazem, že se nejprve on sám musí očistit.

Od roku 2014 totiž stále nedoběhl soud o tom, zda chtěl, nebo nechtěl úplatek v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. Liberecký krajský soud jej sice v roce 2020 osvobodil, jenže Vrchní soud v Praze osvobozující rozsudek zrušil, a již osm let je tak Půta ve své politické kariéře blokován. Sám opakovaně tvrdí, že je nevinen.

Jaké má plány po návratu z Fulbrightova stipendia na Oregonské univerzitě, dopředu nechce říkat již citovaný Jan Farský, politik, kterému se podařilo dostat Starosty do Sněmovny jako samostatný politický subjekt. Ale také politik, jenž svůj kredit poškodil, když voličům loni před volbami neřekl, že chce v rámci svého mandátu odjet na půlroční studijní pobyt ve Spojených státech.

„Odjel jsem natolik zfackovaný, že jsem si říkal, že se daleko více stáhnu do Semil. I to je tedy pro mne varianta,“ říká dnes Farský s tím, že si uvědomuje, že události letošního ledna ovlivňují jeho politickou sílu do budoucnosti a hlavně jeho kredit.

„Jsem připraven pomoci způsobem, který bude dávat pro STAN smysl. Zároveň si dovedu představit, že když bude chuť jiných lidí do toho vstoupit, tak je rád podpořím,“ dodává. Farský již má koupenou letenku zpět do České republiky na 12. září. Pak se chce rozkoukat a rozhodnout, co bude dělat dál. Má prý již nyní nejrůznější nabídky, zároveň mluví o tom, že by se skutečně vrátil do Semil a vedl nějaký čas rodinné knihkupectví s kavárnou.

Pozornost se tak začíná stáčet k třiatřicetičlennému poslaneckému klubu a ke stále silněji konsolidovanějším regionům. Už totiž neplatí, že síla STAN je v Liberci, Zlíně a středních Čechách.

Jako o talentu pro nadcházející dobu se například mluví o Viktoru Vojtkovi, někdejším náměstku primátora v Českých Budějovicích a od loňských voleb i poslanci, respektive místopředsedovi poslaneckého klubu. Na svou komunální funkci rezignoval po zvolení poslancem. V politice je od roku 2018, kdy kandidoval za STAN v komunálních volbách. Předtím působil jako proděkan na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity, na stejné škole vedl i katedru obchodu a cestovního ruchu.

Další jméno, které se skloňuje ve stejném kontextu, je Lukáš Vlček – rovněž místopředseda poslaneckého klubu, jenž přišel do Sněmovny jako starosta Pacova na Vysočině. I on po volbách jako starosta skončil, aby nekumuloval funkce.

Ale ve sněmovních kuloárech se hovoří rovněž o politickém vzestupu poslance a starosty Mnichova Hradiště Ondřeji Lochmanovi, který se rozhodl, že již post starosty kvůli poslancování nebude obhajovat. Sám Vít Rakušan pak zmínil i poslankyni Michaelu Šebelovou, starostku Kunčic pod Ondřejníkem.

Z těch mladších se začínají prosazovat například středočeská poslankyně Barbora Urbanová nebo jihomoravský skokan posledních sněmovních voleb Josef Flek.

Mimo parlament pak například krajský zastupitel Filip Ušák, středočeská hejtmanka Petra Pecková, ale jmen úspěšných regionálních politiků, kteří by mohli vedení STAN oživit, padá více.

Oslovení politici ambice uvnitř STAN nevylučují, rozhodující ale bude, jaký požadavek od strany plné lidí, kteří jsou zvyklí rozhodovat o svých obcích, vzejde.

Volební preference STAN totiž nabraly sestupnou tendenci již před Hlubučkovou kauzou. Ještě v listopadu slavili na sociálních sítích výsledek agentury Kantar, který jim přiřkl 13 procent. Pro připomenutí – celá koalice Pirátů a Starostů získala v říjnových volbách 15,6 procenta hlasů. Poslední průzkumy je ale řadily dokonce až za Piráty.

Průzkum agentury Median publikovaný krátce před vypuknutím aféry přidělil Starostům 8,5 procenta, Pirátům o půl procenta více. Data výzkumníci sbírali mezi 1. květnem a 2. červnem. To bylo v době, kdy už Seznam Zprávy informovaly o nezvykle levných bytech, které Hlubuček nakoupil ve Španělsku.

Podle šéfa Medianu a analytika Přemysla Čecha ještě tato kauza vliv na propad oblíbenosti hnutí Starostů a nezávislých neměla. V 8,5 procenta vidí spíš náhodnou výchylku. „Jde buď o náhodnou výchylku, nebo o něco, co bych nazval syndromem nechtěného požírání, kdy se mohli někteří lidé přelít k ODS, jejíž premiér Petr Fiala je nyní velice viditelný.“

Ostatně stejný problém mají i lidovci a TOP 09.

Že nízké číslo není náhoda, pak dokládají další průzkumy. Agentura Kantar pro Českou televizi ve druhém červnovém týdnu přisoudila STAN dokonce 6,5 procenta, Pirátům pak 8,5 procenta.

Strašákem pro hnutí může být devět let starý případ ODS. Ve volbách v roce 2010 získali občanští demokraté 20 procent, po řadě skandálů, které tehdejší Nečasovu vládu provázely a závěrečném zatýkání na Úřadu vlády, získali občanští demokraté ve volbách v roce 2013 jen 7,7 procenta.

Jak se do preferencí hnutí propíše současná kauza, zatím analytici nechtějí odhadovat. Třeba Median má pro pravidelnou analýzu už zhruba třetinu respondentů nabraných ještě před jejím vypuknutím, pod dojmem „kauzy Hlubuček“ tak budou odpovídat jen zbylé dvě třetiny.

Podle analytika Medianu Přemysla Čecha bude však záležet na tom, jak moc bude veřejnost z takových kauz už unavená a jakou jim bude přikládat váhu. „Pokud by veřejnost z toho důsledky vyvozovala, v podstatě by to mělo znamenat – a to není moje myšlenka, to řeklo víc lidí – výrazné oslabení a výraznou destrukci STAN. Ta kauza je tak silná, že by v podstatě mohla hnutí téměř politicky pohřbít,“ vysvětlil.

Lakmusovým papírkem, do jaké míry současnou aféru voliči STAN odpustili a berou ji skutečně jen jako „kauzu jednoho muže“, nebo zda je deziluze větší, budou komunální volby právě v Praze, v jejím epicentru.

Lídr zdejší kandidátky, architekt Petr Hlaváček, již přislíbil, že ji dál povede. Podle poslance a místostarosty Prahy 6 Jana Laciny je nyní třeba její podobu zrevidovat. Na to, zda to znamená, že by ji kromě Hlubučka měli opustit i další lidé, odpověděl jen krátce: „To uvidíme.“

Faktem ale je, že padl dosavadní neotřesitelný vládce, který svou opozici válcoval. Naposledy se mu snažil postavit místostarosta Prahy 6 a nyní poslanec Jan Lacina. „V roce 2019 mne ale porazil o sedm hlasů,“ líčí svou pozici.

Podle Laciny pak měla magistrátní kandidátka v čele s Petrem Hlaváčkem do zásahu policie šanci vyhrát. Jak to vidí nyní? „Ted to bude mít ještě turbulentní vývoj a nedokážu odhadnout nálady za tři měsíce,“ komentuje šance. Důležitý podle něj bude i úspěch či neúspěch v městských částech. „Tam si přesně otestujeme, kdo skutečně má odpracováno, koho veřejnost zná, má ráda a ctí, a kdo se vezl jen na značce,“ dodává.

Jeho kolegové ve vedení pražských Starostů na otázky, zda se vůbec do zastupitelstva hlavního města dostanou, odpovídají zdrceně. „To je dobrá otázka,“ říká třeba místostarosta Prahy 10 David Kašpar.

Zkušenost, jak vybrat zatáčku, má právě Farský, který se ujal lídrovství ve chvíli, kdy padlo spojenectví s lidovci, hnutí STAN samo o sobě mělo dvě procenta preferencí a veřejně bylo zesměšňováno právě kvůli fiasku s KDU-ČSL. „Řekl jsem si, že tomu, že máme na to, být ve Sněmovně, věřím a že do toho jdu,“ popsal svou tehdejší motivaci.

Otázkou je, zda nyní hnutí STAN najde stejně zapáleného nástupce.

Analýzy Seznam Zpráv: