Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vládní hnutí STAN požaduje výrazné navýšení peněz v rozpočtu na rok 2025 pro svá tři ministerstva - školství, vnitro i průmysl. Nejodhodlanější je ministr školství Mikuláš Bek, který podle informací Seznam Zpráv chce zhruba o 40 miliard korun navíc. A vyhrožuje rezignací pro případ, že požadované peníze nedostane.
„Pokud nebudou požadavky resortu v rozumné míře splněny, tak já bych u toho nemohl dál být,“ řekl ministr Bek.
V tom mám podporu celého hnutí Starostů a nezávislých. „Na školství už určitě nechceme znovu zažít frustraci jako letos, kdy se musely po miliardách během celého roku hledat chybějící peníze na platy kuchařek nebo uklízeček. To bylo nedůstojné, už to nechceme opakovat,“ vysvětluje poslanec STAN Petr Gazdík, sám někdejší ministr školství.
Peníze navíc mají jít nejen na platy nepedagogů, ale i splnění závazku dostat učitelské platy na úroveň 130 procent průměrné mzdy. Více peněz oproti letošku chce Bek také pro vysoké školy a do vědy a výzkumu.
„V prvním roce naší vlády byla válka a uprchlíci. Ve druhém roce byla energetická krize. Ve třetím roce jsme bojovali s vysokou inflací. To byly neočekávatelné šoky. To pominulo, tak je čas plnit vládní prioritu, kterou je vzdělávání,“ argumentuje ministr školství.
Požadavek Mikuláše Beka není ojedinělým výstřelem. Právě v těchto týdnech začínají urputná vyjednávání ve vládě o rozpočtu na 2025, v němž budou volby do Poslanecké sněmovny. Všechny strany se tak na svých ministerstvech chtějí ukázat před voliči, jak pracují.
STAN a kritika Stanjury
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS čelil kritice vládních partnerů už loni. Zejména ministři za STAN se ohrazovali vůči jeho jednacímu stylu.
Starostové při vyjednávání o rozpočtu přistupují velmi podezřívavě vůči ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi z ODS. Už loni mu vytýkali jeho styl - že jim jednou dá nepřesná čísla, jindy něco zatají a příště je pro změnu na poslední chvíli postaví před hotovou věc.
„V letošním rozpočtu se šetřilo hlavně v resortech STAN a také Pirátů, víc než na ministerstvech koalice Spolu, především v resortech ODS. To v roce 2025 rozhodně nechceme opakovat. Tentokrát se nenecháme nachytat na švestkách. Proto o jednotlivých kapitolách vyjednáváme už nyní,“ vysvětluje místopředseda Starostů Jan Lacina.
Starostové se proto o rozpočtu radí s nezávislými ekonomy, například s Filipem Matějkou, jenž působí v prestižním institutu CERGE-EI. Obávají se, aby jim ministr financí Stajnura nedal schválně „podstřelené“ odhady daňových příjmů státního rozpočtu - a tím je nutil k úsporám.
Stejně jako Mikuláš Bek na školství chtějí výrazně dostat přidáno i další dva ministři za STAN. Vít Rakušan na vnitru i Jozef Síkela na průmyslu také cítí křivdy z letoška, byť ne tak hluboce jako Bek. Ministr Síkela si dodnes pamatuje, jak mu byl vytýkán nedostatečný boj s drahými energiemi, aniž dostal dost peněz na kompenzace. Peníze teď žádá hlavně kvůli přípravě stavby nových jaderných bloků.
„Všechno jsou to strategické věci - vzdělávání, bezpečnost a posilování energetické soběstačnosti. To musíme vyčlenit, jde přece o deklarované priority celé vlády, to není žádný ‚resortismus‘. My zas jako samozřejmost podporujeme posilování obrany, kterou má v gesci ODS,“ říká první místopředseda STAN Lukáš Vlček.
Požadavek na výrazně více peněz může ministr financí očekávat i od dalších stran, včetně kolegů z ODS. Třeba ministr dopravy Martin Kupka chce v příštím roce na rozvoj dálnic a železnic celkem 180 miliard korun, což je o 30 miliard víc než letos. „Každá miliarda investovaná do dopravní infrastruktury zvyšuje HDP,“ apeluje Kupka.
Státní rozpočet
Státní rozpočet představuje největší z veřejných rozpočtů. Jeho hlavní parametry jsou každoročně schvalovány na návrh vlády Poslaneckou sněmovnou jako speciální zákon. Ve své podstatě se jedná o plán hospodaření státu na jeden rok. Největšími příjmovými položkami českého státního rozpočtu jsou pojistné na sociální zabezpečení a daně, největšími výdajovými pak sociální dávky, především důchody.
V historii samostatné České republiky skončil státní rozpočet ve schodku vždy, s výjimkou let 1993–1995, 2016 a 2018. Schodky v letech 2020–2023 jsou navíc v historii samostatné České republiky z hlediska jejich výše bezprecedentní.
Zdroj: Národní rozpočtová rada
Ministr financí Zbyněk Stanjura už oznámil, že jeho cílem je příští rozpočtový schodek ve výši 235 miliard korun. Letos je to 252 miliard. Co ministr říká tlakům na více peněz, a to hlavně od partnerů z hnutí STAN?
„Samozřejmě vždycky se nejlíp šetří v prvním roce funkčního období vlády a nejhůře v posledním, tedy volebním. Tuším, že požadavky některých kolegů na navýšení jejich kapitol budou velké, ale všem vždy připomínám společné vládní konsolidační úsilí,“ odpověděl Stanjura.
Mimo mikrofony pak vládní lídři z ODS a hlavně TOP 09 s chutí připomínají Starostům rozpory v jejich hospodářské politice. Tedy, že jejich požadavky navyšují rozpočtové schodky, což zrovna neladí s maastrichtskými kritérii nutnými pro přijetí eura, po němž STAN tolik horuje.
TOP 09 pak jako jediná volá po větším konsolidačním úsilí, než navrhuje ministr Stanjura. „My jsme přesvědčeni, že rozpočtový deficit v příštím roce by mohl být jen 210 miliard, což ovšem vyžaduje větší disciplínu od všech resortů. Není možné, že se příkladně budou chovat jen ministři zdravotnictví a financí,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
