Hlavní obsah

Štáb pro boj s covidem byl vypnut. Komise se sešla jen sedmkrát

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Adam Vojtěch předává ministerské žezlo Vlastimilu Válkovi. Názory na boj s covidem se liší. I v tom, jak má být zapojena Ústřední epidemiologická komise.

Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch nepovažuje znovuoživení Ústřední epidemiologické komise za dobrý nápad. Myslí si, že „alternativní“ Rada vlády pro zdravotní rizika, jež fungovala pod premiérem Babišem, byla „akceschopnější“.

Článek

Nová Fialova vláda chce vrátit do řešení koronavirové pandemie Ústřední epidemiologickou komisi. A naopak ruší Radu vlády pro zdravotní rizika, kterou loni v létě ustavil Andrej Babiš.

O té už vicepremiér a ministr vnitra nové vlády Vít Rakušan (STAN) prohlásil, že pouze „deformovala“ celý systém krizového řízení.

Jak zjistily Seznam Zprávy, Ústřední epidemiologická komise se nesešla více jak rok. Naposledy byla svolána v říjnu 2020, kdy byl ministrem zdravotnictví Roman Prymula. Celkem byla – jak vyplývá z informací poskytnutých Ministerstvem zdravotnictví – během téměř dvouleté pandemie svolána jen sedmkrát.

Statut komise schvalovaný vládou přitom hovoří o tom, že by se měla scházet „podle potřeby“, ale minimálně jednou ročně. Její svolání je povinností ministra zdravotnictví, který je ze své funkce předsedou komise.

Kdy v době pandemie jednala Ústřední epidemiologická komise

27. února 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Eva Gottvadová

12. března. 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Eva Gottvadová

20. března 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Jarmila Rážová

3. dubna 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Jarmila Rážová

15. května 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Jarmila Rážová

17. září 2020 – ministr Adam Vojtěch, hlavní hygienička Jarmila Rážová

8. října 2020 – ministr Roman Prymula, hlavní hygienička Jarmila Rážová

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Oživení po pěti letech a zase umrtvení

Už před pandemií covid-19 byla ale tato pravidla soustavně porušována. Komise se sešla na konci roku 2014 v souvislosti s tehdejší hrozbou rozšíření nebezpečné eboly a potom byla více jak pětiletá pauza.

Znovu svolána byla teprve na konci února 2020, kdy už covid-19 dávno pronikl do Evropy a čekalo se, až budou diagnostikováni první nakažení i v Česku. Nesplněným úkolem zůstalo i to, že nebyl aktualizován Pandemický plán, což přitom měla být pro epidemiologickou komisi základní náplň práce.

V té době byla ještě hlavní hygieničkou Eva Gottvaldová, kterou 12. března Babišova vláda odvolala a pověřila výkonem funkce Jarmilu Rážovou. V následujících měsících se komise scházela, nicméně během léta 2020, kdy se pandemie načas uklidnila, nebylo opět žádné jednání.

Znovu svolána byla teprve v polovině září, kdy se už naplno rozjížděla druhá vlna covidu-19. Krátce poté ministr Adam Vojtěch rezignoval a komise se ještě jednou a naposledy sešla pod ministrem Romanem Prymulou.

Všichni následující ministři (Jan Blatný, Petr Arenberger a opětovně Adam Vojtěch) komisi už nikdy nesvolali, aniž by ji formálně zrušili.

Vicepremiér a ministr vnitra Rakušan zastavení činnosti kritizoval o víkendu v diskusním pořadu České televize. „V České republice se jako v jediném státě EU v těch nejhorších krizových chvílích (ÚEK) nescházela,“ poukázal Rakušan.

Ústřední epidemiologická komise má přitom důležitou roli i v tom, že v případě vyhlášení nouzového stavu se automaticky stává součástí Ústředního krizového štábu.

Hlavní stan zřízen u premiéra Babiše

Jak už bylo uvedeno, namísto této komise řízené ministrem zdravotnictví, v níž zasedá 21 lidí z ministerstev a dalších státních úřadů, byl loni pod premiérem Andrejem Babišem zřízen alternativní štáb pro boj s infekcí: Rada vlády pro zdravotní rizika. A to s menším počtem členů.

Bývalý ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch s nynějším rušením tohoto „mocenského centra“ nesouhlasí. Je přesvědčen, že bylo lepší než Ústřední epidemiologická komise. Přidaná hodnota komise je totiž podle Vojtěcha „velmi malá“, protože v lecčems duplikuje činnost Ústředního krizového štábu.

„Neakceschopnost ÚEK byla důvodem, proč vznikla Rada vlády pro zdravotní rizika, která byla v této mimořádné situaci mnohem flexibilnější, scházela se každý týden a kromě členů vlády, zástupců Ministerstva zdravotnictví a Armády ČR, v ní byli přítomni i externí odborníci – třeba Petr Smejkal (infektolog), Marián Hajdúch (vědecký pracovník), také předseda České vakcinologické společnosti a předseda Asociace krajů ČR,“ vypočítává pro Seznam Zprávy exministr Vojtěch údajné optimální složení Rady vlády pro zdravotní rizika.

Vojtěch také připomíná, že do koordinace boje s koronavirem výrazně promluvil Centrální řídící tým v čele s hlavní hygieničkou, který řešil denní operativu a scházel se několikrát týdně, pokud bylo potřeba i denně.

„Je tedy opravdu otázkou, co je nám vyčítáno ve chvíli, kdy jsme v reakci na covid vytvořili mnohem výkonnější a akceschopnější strukturu, než tu, která byla dána historicky,“ nevidí důvod k návratu zpět exministr Vojtěch.

Nicméně nová Fialova vláda vše vidí úplně jinak a chce znovuobnovit „standardní“ model krizového řízení, který chce doplnit i pravidelnými pondělními schůzkami „covidových“ ministrů.

„To je něco, co je mimo systém a bylo to konkurenční centrum rozhodování a moci v rámci krizového řízení,“ uvedl Rakušan k „Babišově“ Radě vlády pro zdravotní rizika.

Podle něj musí být institucí, která v době těchto bezpečnostních hrozeb rozhoduje, už vždy jen Ústřední krizový štáb, který by se případně mohl scházet i v užším složení. A nápomocna mu má být právě i Ústřední epidemiologická komise.

Doporučované