„Nechci to lámat přes koleno.“ Pavel po kritice odloží jmenování Fremra

Prezident Petr Pavel měl v úterý jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem, zatím k tomu ale nedojde. Pavel Fremrovu nominaci ještě zváží poté, co se objevily nové informace o jeho minulosti.

„V reakci na poslední velice emotivní diskuze ohledně nominace a schválení doktora Fremra k tomu přistupuji s vážností a zodpovědností. Nechci situaci lámat přes koleno a uspěchat to,“ uvedl Pavel po návštěvě Ústavního soudu v Brně.

Senát nominaci prezidentova kandidáta schválil minulou středu, o víkendu ale část senátorů vyzvala prezidenta otevřeným dopisem, aby si nominaci ještě rozmyslel.

Již dříve se objevily pochybnosti o Fremrově předrevoluční činnosti. Nyní ovšem senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová odhalili nové informace - a sice, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 osob za emigraci.

„Vnímám, že se objevily nové informace, chci dát prostor senátorům a věc prostudovat,“ dodal prezident. Hodlá se sejít s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem i senátory, kteří mu zaslali otevřený dopis. Prezident nechtěl uvést, jak dlouho bude věc posuzovat.

„V okamžiku, kdy nebudou další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ dodal Pavel.

Dotaz, zda podobné případy jako Fremr v minulosti nesoudil, dostal v pondělí i nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Podle něj je měli emigranty na starosti především soudní funkcionáři. Novinářům řekl, že si nevzpomíná. „Možná jsem soudil jeden případ, ale nemám tak dobrou paměť, abych si v těch mnoha tisících případů, které jsem rozhodoval, pamatoval na všechny,“ prohlásil.

Podle informací Seznam Zpráv je prezidentův tým, který kandidáty vybírá, těmito informacemi zaskočen.

Fremrovu činnost jako komunistického soudce neodhalila ani hradní komise vedená ústavním expertem Janem Kyselou, ale ani ústavně-právní výbor Senátu, který Fremrovo schválení doporučil v půlce července. Předseda výboru, senátor Tomáš Goláň to nyní označuje za chybu.

„Výbor projednával tuto věc příliš brzy před jednáním pléna. Neměli jsme tehdy žádné informace, všechny zdroje ze soudního světa trvaly na tom, že je to dobrý kandidát. Neměli jsme v ruce to, co máme teď. Dnes už bych si to pohlídal, aby výbor kandidáty neprobíral déle než týden před volbou,“ říká Goláň.

„Já jsem se z toho poučil a budu chtít zavést jakákoliv možná opatření, abychom ty kandidáty skutečně řádně prověřili. Také je to ale chyba panelu pana prezidenta, který má kandidáty řádně prověřit,“ dodává.

Nad tím, že prezidentova odborná skupina problém neodhalila, se pozastavil i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který proti jmenování Fremra vystupuje dlouhodobě.

„Senát vyslovil souhlas se jmenováním pana Fremra k mému zklamání. Je teď na panu prezidentovi, zda ještě zváží nové skutečnosti, které se nyní objevily a nadále se kupí. Je opravdu překvapující, že jeho tým se vůbec k historii pana Fremra nedostal,“ myslí si Vystrčil.

„V tuto chvíli věřím, že má pan prezident všechny informace. Předpokládal bych, že tým pana prezidenta usilovně pracuje a shromažďuje podklady k tomu, aby pan prezident mohl udělat správné rozhodnutí,“ dodal Vystrčil.

Až si prezident případ prostuduje, má dvě možnosti: Fremra jmenovat podle plánu, nebo nominaci zcela stáhnout. Možnost, kdy je kandidát již schválený Senátem, ale k jeho jmenování nakonec nedojde, ovšem nemá v historii precedent.

Vystrčil se domnívá, že prezident od jmenování ustoupit může, ačkoli obecně se předpokládá, že pokud už žádá senátory o souhlas, se jmenováním počítá. Bylo by to podle něj na debatu s právníky.

„Situace je to nepříjemná, nechtěl bych být v prezidentově kůži. Možná kdyby tím prezident nepověřil panel, ale věnoval se věci osobně, tyto informace by neopomněl. Není tady precedent,“ dodává Goláň.

V zákulisí probíhá o novou sestavu ústavních soudců mocenský zápas už několik měsíců. Hrad dal ostatním politikům ustavením vlastního expertního panelu najevo, že bude hrát dominantní až sólovou hru při jmenování nových ústavních soudců.

To politickým stranám a Senátu, který o kandidátech hlasuje, vadí. Vysoce postavené zdroje Seznam Zpráv v rámci české justice proto nyní mají za to, že i v případě (ne)jmenování soudce Fremra se mimo jiné vede boj o to, jak budou mocensky probíhat další budoucí jmenování nových ústavních soudců. Senátu a politickým stranám půjde o to, aby dostaly při „výběrovém řízení“ prostor zasáhnout do procesu.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Josefa Baxy.