SPD, nebo hokej? Okamura si v Praze vyzkoušel oddanost příznivců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Horní část Václavského náměstí v Praze ve čtvrtek odpoledne zaplnily skupiny s českými vlajkami. Místo hokejových dresů v národních barvách, jak by se v tyto dny dalo po Praze čekat, ale část z nich hrdě oblékla trička kontroverzní hudební skupiny Ortel.

Na Václavák totiž v podvečer svolalo svoji předvolební akci hnutí SPD. A bylo to právě plzeňské hudební uskupení, které mělo příznivce hnutí Tomia Okamury rozehřát před shromážděním vlasteneckých stran, jak start horké fáze kampaně SPD nazvalo.

To se pro Okamurovo hnutí poněkud nešťastně téměř krylo se čtvrtfinálovým zápasem českých hokejistů proti USA. Nervozita, zda přijde dostatek lidí, na něm proto byla znatelná. „Na naše akce běžně chodí několik tisíc lidí, budeme rádi, když přijdou. Českým hokejistům samozřejmě fandíme,“ řekl Okamura novinářům na tiskové konferenci před začátkem akce.

Nakonec podle policejních odhadů dorazí do tisícovky lidí. Část z nich nakonec odejde hned po koncertu Ortelu. Obrazovky, které SPD umístilo až skoro do poloviny náměstí, nejsou potřeba.

S papírovou holubicí míru přišla na Václavské náměstí třeba paní Jarka. Byť špatně chodí a pohybuje se o holi, chodí prý na všechny mírové demonstrace. Spolu s kamarádkami rozdává letáčky. „Vyvěrá mi to zevnitř,“ říká na otázku, proč přišla demonstrovat za mír.

Na doplňující dotaz, jestli chodí za mír demonstrovat i před ruskou ambasádu, se však seniorka rozčílí a řekne, že debatu končí. Odchod si však ještě rozmyslí a novinářům z plných plic vynadá.

Řada lidí, kteří na Václavské náměstí dorazili, chodí na podobné akce pravidelně. Ze severočeské Mimoně dorazila třeba čtyřicátnice Lenka s manželem.

Na rozdíl od lidí, kteří jen pokřikují hesla, dokáže Lenka jasně formulovat důvody, proč na akci přišla a i proč jsou s partnerem členy SPD. „Situace u nás v severních Čechách je úplně jiná než tady v Praze. Tam lidé nemají na cestování, nemají zubaře. Průměrná čistá mzda tam je 22 tisíc korun, ceny energií přitom máme stejné jako tady,“ říká a odůvodňuje tím jednu ze svých priorit – zachování české koruny.

Dodává, že i s prací je to v regionu špatné, firma, v níž pracuje její manžel, před nedávnem prý propustila stovku zaměstnanců a najala místo nich agenturní pracovníky ochotné pracovat až 16 hodin denně. „Manželovi práce zůstala, ale stejně se bojíte. Nevíte dne ani hodiny, přitom na krku hypotéka. Ještěže už máme dospělé děti,“ říká Lenka, která se popisuje jako obyčejná ženská, která vychovala dvě slušné a pracovité děti. Že se o lidech, jako je ona, mluví jako o dezolátech, jí prý nevadí.

Po Ortelu na pódium vstoupí vedení SPD a slova se ujme Okamura, který hovoří více než půlhodinu. De facto opakuje to, co chtějí fanoušci slyšet – kritizuje Green Deal, euro, nelegální migraci. „Náš program je inspirován Masarykem,“ řekne.

A velký ohlas mají i jeho slova o Ukrajině, zejména argumentační fauly obsahující slovo „banderovský“. „Už ani Ukrajinci nechtějí bojovat za současný banderovský režim. Čím dříve se zhroutí, tím lépe pro nás i pro Ukrajince,“ roztleskává Okamura nepočetný dav.

Vládu Petra Fialy zkritizuje i za nedostatek léků, prý nejsou už ani léky na průjem. A nabídne i jasné vysvětlení: „Nemáme léky, protože je nejspíš posíláme na Ukrajinu, kde je potřebují pro zraněné vojáky,“ řekne a důraz klade na slovo nejspíš.

Na jeho proslovy občas pokřikuje skupina mladých pankáčů, kteří se už během koncertu Ortelu šikovali na rohu proti pódiu. Jeden z nich, který se představí jako Honza, jde do nedaleké samoobsluhy koupit vajíčka. Chce je na Okamuru házet.

„Jsem si vědomý toho, že po atentátu na Roberta Fica je zpřísněná bezpečnost a jsem ochoten nést následky. Už jsem byl zadržen a jsem připraven, že i kvůli tomu se mnou mohou hůř zacházet,“ říká.

Spolu s kamarády se pak potlouká po levé straně pódia. Když ho zmerčí, okamžitě se v jeho blízkosti začne pohybovat devět policistů. „Jo, vědí o nás, kluky už zadrželi tamhle vepředu,“ pokrčí s úsměvem rameny a k nelibosti seniorek s českými vlajkami si zapálí cigaretu. „Běžte si to foukat někam jinam!“ okřiknou ho.

Nakonec se ale někomu z jeho skupiny akci provést podaří. Okamuru ale nezasáhne, člen jeho ochranky s deštníkem je rychlejší.

Po Okamurovi největší potlesk sklidí místopředseda slovenského parlamentu a předseda SNS Andrej Danko. Poté, co vstoupí na pódium, začne část davu skandovat „ať žije Fico“. Danko zvolí stejnou rétoriku jako Okamura, hovoří o tom, že Češi a Slováci by se měli „postavit bruselskému zlu“. „My jsme do EU nešli, aby nám západní státy diktovaly, co můžeme a co ne,“ říká.

Mezi demonstranty se během akce odváží třeba jednička kandidátky Petr Mach. Ti, kteří ho poznají, se s ním fotí. Většina ho ale ignoruje, přišli na Okamuru.

Tiskovku, která se konala po ideové konferenci frakce ID, které se zúčastnili i zahraniční partneři, uspořádal v luxusním hotelu na dosah Václavského náměstí. Už při příchodu bylo vidět, že po nedávném atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica i české opoziční hnutí přitvrdilo na bezpečnosti.

Dva kroky za předsedou strany se proto neustále pohybovali dva urostlí chlapíci v oblecích a s vysílačkou v uchu. Už u vstupu do konferenčních sálů se to různými členy ochranky jen hemží, při vstupu novinářům prohlížejí zavazadla.

Okamura už dopředu avizoval mezinárodní účast. Na billboardech se už několik měsíců dopředu prsil vedle šéfky francouzského Národního sdružení Marine Le Penové a předsedy italské strany Lega Mattea Salviniho.

Dvojice známých evropských politiků však nakonec do Prahy nedorazila a poslali za sebe jen své řadové poslance. Le Penová alespoň natočila videozdravici, kterou SPD promítla na obrazovkách.

Na pódiu pak vystoupil třeba bývalý ředitel Frontextu Fabrice Leggeri, nyní člen Národního sdružení Le Penové. S pomocí překladatelky vypráví své „zážitky“ s migranty. Nějaké odezvy publika se dočká jen ve chvíli, kdy vykládá, že mu bylo nuceno, že „musíme migranty vítat“. Slova migranti a vítat jsou očividně pro příznivce SPD jako červený hadr na býka.

Na voliče SPD podle politologů taková akce funguje i v rámci ukázky mezinárodního ukotvení jejich strany. „Ukazujete tím voličům, že i když kritizujete EU, tak v tom máte spojence v ostatních zemích. Samozřejmě by bylo ještě lepší, kdyby tam vystoupili přímo Marine Le Penová nebo Matteo Salvini, ale na druhou stranu Tomio Okamura určitě zvládne podporovatelům předat tu informaci, že jsou oba vytíženi kampaní ve své zemi, tudíž tu akci jejich nepřítomnost nijak neshodí,“ míní politolog Fakulty sociálních věd UK Aleš Michal.

Okamura v minulosti své kolegy z italské strany Liga Mattea Salviniho nebo Národního sdružení Marine Le Penové rovněž podpořil na jejich akcích.

Podle Michala se společnou akcí se zahraničními partnery Okamura zároveň vymezuje proti konkurenci, kterou mu v těchto volbách jsou třeba Přísaha s Motoristy, komunistická koalice Stačilo! nebo PRO Jindřicha Rajchla. „Potřebuje si trochu vydobýt místo na téhle politické scéně, a musí tak nabídnout něco jiného,“ říká Michal.

Podle politologa Jakuba Stadlera si zahraniční partnery pravidelně do Česka zvou i další politické strany, avšak nedělají to tak viditelně jako Okamurova SPD. „U jiných stran se partneři objevují třeba na kongresech a podobných typech akcí, kdežto Tomio Okamura s tím pracuje vyloženě ve vztahu k veřejnosti,“ vysvětluje Stadler, podle nějž si Okamura zahraniční návštěvou spíše legitimuje danou demonstraci jako takovou.

Podpora hnutí SPD se ve volebních modelech dlouhodobě pohybuje kolem hranice deseti procent. Podle dlouhodobého modelu Seznam Zpráv, takzvaného poll of polls, je nyní podpora SPD v průměru devět procent. Model vychází ze všech doposud dostupných volebních modelů jednotlivých agentur.

Nejvyšší podpoře se hnutí těšilo v průzkumu STEM ze září 2022, kdy dosáhlo na 14,3 procenta, nejnižší naopak byla letos v březnu u Medianu, a to sedm procent. V zatím posledním modelu, který vydal v květnu Kantar, byli na devíti procentech.

Doplnili jsme informace o tom, jak si SPD dlouhodobě stojí ve volebních preferencích.