Článek
Poslanci mají už poněkolikáté na pořadu schůze projednání zavedení korespondenční volby, kdy se k jejímu projednání dostanou, ale není jasné. Schůzi už tři hodiny blokuje SPD. Koalice chtěla bod zařadit od 9 hodin ráno.
Korespondenční volbu chtěli poslanci projednat už na minulé schůzi v polovině ledna, i tehdy bod ale obstruovalo hnutí SPD, které si přestávkou vynutilo odsunutí projednávání. „Uděláme maximum pro to, aby uzákoněna nebyla,“ varoval už na úterní tiskové konferenci předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Zpráva pro naše občany, kteří žijí v zahraničí: SPD se Vašeho názoru tak bojí, že donekonečna obstruují, aby byl projednán zákon o korespondenční volbě.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 27, 2022
My se názorů občanů nebojíme, zákon schválíme.
V obstrukcích pokračují i dnes. V 9 hodin začala Sněmovna schvalovat pořad schůze, což se během dopoledne stále nepodařilo. Slovo si totiž vzal předseda SPD Tomio Okamura. Zařazení nových bodů navrhoval skoro 3 hodiny. Po něm se do řečnění o navrhování nových bodů pustili i další kolegové. Navrhovali body k hospodaření hnutí STAN, k údajné kumulaci funkcí vicepremiéra Ivana Bartoše, ke zdražování energií či posílání munice na Ukrajinu.
„Toto je už na hraně zneužívání přednostního práva,“ rozčílil se předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Návrh korespondenční volby pro prezidentské a sněmovní volby vzešel ze Senátu. V minulosti ho už několikrát přišel do Sněmovny představit senátor Marek Hilšer (klub STAN), ke slovu se však zatím nikdy nedostal.
Předsedu SPD za jeho obstrukce zkritizoval v SMS pro Seznam Zprávy. „Okamura je typický příklad parlamentního teroristy, který záměrně blokuje chod demokratických institucí. Řídí se heslem nezvítězil jsem ve volbách, tak budu aspoň škodit a terorizovat ostatní. Svým jednáním nepoškozuje politiky, ale především občany, neboť místo práce na zákonech, na které občané čekají, musíme všichni poslouchat jeho nic nepřinášející monology,“ napsal Hilšer.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) Seznam Zprávám řekl, že prozatím vedení Sněmovny počká, jak se bude diskuse vyvíjet. „Dá se samozřejmě omezit řečnění jednotlivých poslanců a limitovat počet vystoupení, přistupovala k tomu i předchozí vláda. Ale uvidíme,“ řekl.
Podle poslankyně STAN Barbory Urbanové už jednání SPD začíná být přes čáru, a pokud by takovéto zdržování opozice prováděla u každého bodu, který Sněmovnu čeká, budou poslanci muset zvážit možné zkrácení doby na vystoupení a další možnosti, jež jednací řád nabízí.
Co je korespondenční volba
Korespondenční volby, tedy hlasování dopisem, má zavedeny většina evropských zemí. Návrh řeší volby ze zahraničí a zároveň otevírá možnost jít k volbám pro studenty, kteří jsou mimo domov, například v rámci programu Erasmus.
Problematika zasahuje minimálně 300 000 Čechů, kteří jsou v zahraničí a pro které je dnešní systém volby komplikovaný, i všechny, kteří jsou v době voleb na dovolené. Zavedení principu distanční volby zároveň otevírá cestu k volbám na internetu.
Nyní mohou Češi v cizině volit pouze na zastupitelských úřadech. To ale vyžaduje cestování na dálku několika stovek i více než tisícovky kilometrů.
„V tuto chvíli ale okamžité řešení není. Ke korespondenční volbě by podle programu mělo dojít večer od 18. hodiny, tak uvidíme, jestli si SPD zase nevezme přestávku na jednání klubu,“ uvedla. SPD už bod před dvěma týdny takto „vypřestávkovalo“.
Poslanci SPD korespondenční volbu odmítají už dlouhodobě. „Jsme přesvědčeni, že korespondenční hlasování je útokem na demokracii a otevřenými dveřmi k případným manipulacím s volebními lístky. Naši občané v zahraničí, pokud chtějí, mohou už dnes hlasovat na jednotlivých zastupitelských úřadech,“ řekl už dříve předseda klubu Radim Fiala.
Podle koaličních poslanců jsou ale poslanci z hnutí SPD a také z ANO, které je v tomto volebním období vůči korespondenční volbě zdrženlivé, na svých pozicích proto, že možnost hlasovat ze zahraničí korespondenčně by uvítali spíše voliči jiných stran než jejich.
„Cílem opozičních stran není obava o zabezpečení volby, ale spíš jejich hledisko volební, politické, protože vědí, že v tomto elektorátu nemají velkou podporu,“ uvedl Jakob z TOP 09.
Jeho slova potvrzují i výsledky uplynulých voleb. V nedávných sněmovních volbách v zahraničí získalo hnutí ANO 4,99 procenta, SPD pak pouhých 2,19 procenta. U Čechů volících v zahraničí jasně vyhrála koalice Pirátů a STAN s 50 procenty, koalice Spolu pak měla 34 procent. V roce 2018 voliči v zahraničí zase nebyli příznivci prezidenta Miloše Zemana, ve druhém kole nezískal ani 10 procent, přes 90 procent hlasovalo pro Jiřího Drahoše.
Česko je jednou z posledních zemí v EU, kde korespondenční volby nejsou možné.
