Článek
Poslanci se dnes mimořádně sešli k dalšímu pokusu o projednání takzvané malé novely mediálních zákonů. Novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlase se koalice pokusila letos projednat už dvakrát. Nepodařilo se to ale kvůli obstrukcím.
A zatím se to nedaří ani nyní. Schůze začala v 9 hodin, od té doby se u řečnického pultíku střídají poslanci hnutí ANO a SPD.
Po šesti hodinách řečnění přišli koaliční poslanci s návrhem zkrátit dobu řečnění na dvakrát 10 minut, to si i poslanci krátce před půl čtvrtou odhlasovali. Opozice se ještě pokusila návrh zvrátit protinávrhy na maximální dobu řečnění dvakrát 240 minut nebo dvakrát 120 minut. To koalice nepřekvapivě zamítla.
„Budeme to blokovat všemi zákonnými prostředky,“ řekl už před zahájením schůze jasně předseda SPD Tomio Okamura. Ten plánoval řečnit dlouhé hodiny. Nakonec hovořil jen necelé dvě hodiny. Vládním poslancům ale vzkázal, že má materiálu ještě na několik hodin, pokud budou chtít ve schůzi pokračovat.
Budeme jednat tak dlouho, dokud to neprojde
Ostatně vládní poslanci se na obstrukce připravili. „Jsme připraveni i na noční jednání. Budeme jednat tak dlouho, dokud se nám to nepodaří,“ řekl novinářům před jednáním předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Spacáky máme připravené, těšíme se na hezký večer,“ dodal šéf klubu ODS Marek Benda.
Marek Benda proto hned na úvod schůze navrhl, aby poslanci mohli dnes jednat i po 19., 21. a 24. hodině. „Abychom hned ráno věděli, co nás čeká.“ Poslanci jeho návrh schválili.
Podle informací z vedení Poslanecké sněmovny se ale očekává, že schůze potrvá do půlnoci, maximálně do tří do rána. Avšak záležet bude především na řečnické kondici opozičních poslanců.
A co je jablkem sváru mezi koaličními a opozičními poslanci? Takzvaná malá novela mediálních zákonů si klade několik cílů - chce do volby radních České televize a Českého rozhlasu částečně zapojit i Senát, chce zpřísnit podmínky pro spolky, které navrhují své nominanty, navýšit počet radních České televize a změnit podmínky pro odvolání celé rady.
A proti sobě stojí dva argumenty. Zatímco koalice tvrdí, že tento návrh eliminuje možnost ovládání rad a jejich složení aktuální vládní garniturou, aby tak nedošlo k vytvoření vládní televize, jako je tomu v Polsku či Maďarsku, opozice naopak slovy předsedy poslanecké volební komise Martina Kolovratníka (ANO) hovoří o „plíživé orbanizaci České televize a Českého rozhlasu“.
A kdy začnou projednávat velkou novelu?
Aby toho nebylo málo, kromě takzvané malé novely zákonů o ČT a ČRo poslanci začínají s přípravou i velké novely, která by měla změnit financování veřejnoprávních médií. Více o této novele si můžete přečíst ve článku Martiny Machové a Michaely Rambouskové.
Podle Okamury chce koalice zařídit, aby se ve veřejnoprávních médiích vysílaly jen „provládní, probruselské a prowashingtonské názory“.
„Všichni odborníci na mediální legislativu mají opačný názor,“ řekl Jakob. Možnost ovládání rad a jejich složení ze strany vládnoucí koalice v Poslanecké sněmovně podle něj naopak odpadne.
Co se má změnit
Hlavní změnou zákonů o České televizi a Českém rozhlase je nové rozložení sil při volbě radních. Zatímco doposud radní volili pouze poslanci, nově by třetinu obou rad měli zvolit senátoři. „Radní budou odpovědní té komoře, která je zvolila,“ vysvětlil poslanec Jan Lacina (STAN), který má v koalici mediální zákon na starost.
Opoziční poslanci tento krok naopak označují za snahu o ovládnutí veřejnoprávních médií, vzhledem k tomu, že složení Senátu v tuto chvíli silově odpovídá složení Poslanecké sněmovny. Což v minulosti nebývalo a Poslanecká sněmovna a Senát měly naopak opačné složení.
„Senát nebyl zřízen, aby volil radní. Senátoři zastupují 15 procent voličů. Je nadbytečný,“ odpověděl na dotaz, jak mohou politici ovládnout rady ve chvíli, kdy je složení v Senátu a ve Sněmovně rozdílné, poslanec Jaroslav Foldyna (SPD). „My jsme demokrati, to oni mají totalitní manýry,“ dodal k tomu Okamura.
Počet radních České televize se zároveň navýší z 15 na 18. Radu podle návrhu nebude možné odvolat dvojím neschválením výroční zprávy, jako tomu bylo doposud.
Kandidáty už nenavrhne kdekdo
Významnou změnou budou i kritéria kladená na organizace a spolky, které mohou své nominanty do rad navrhovat. Doposud je mohl navrhnout téměř kdokoliv. Nově bude muset daný spolek existovat minimálně 10 let.
Podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného to povede ke zkvalitnění kandidátů. „Už by neměly nastat situace, že nominanty budou navrhovat obskurní organizace typu Brněnští čarostřelci, které vznikly v řádu hodin nebo dnů před nominací samotnou,“ uvedl. „Je to jen manipulace, aby organizace, které vznikly později právě v reakci na pohyby společnosti, byly odstřiženy,“ řekl k tomu předseda SPD Okamura.
Jako příklad uvedl, že kdyby mohly navrhovat nominanty politické strany, jeho SPD by to podle novely udělat nemohla, neboť vznikla až v roce 2015. „Právě proto, že občané nebyli spokojeni s tradičními stranami,“ řekl. Politické strany však své kandidáty navrhovat nemohou. Kandidáty většinou navrhují různé sportovní, kulturní, vzdělávací či náboženské spolky.
