Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to téměř jistota, jen se čeká, až proběhne finální hlasování. Právě s ohledem na ně nechtějí členové úzkého vedení dopředu nic komentovat.
„Není to vyloučené. Byl by to dobrý lídr. Jsem rád, že budeme mít na kandidátce i další výrazná jména, jako jsou Tomáš Petříček, Vladimír Špidla nebo Libor Rouček a v první desítce většinu žen,“ uvedl předseda strany Michal Šmarda.
Sám Zaorálek nezvedal v úterý svůj mobilní telefon. Nereagoval ani na otázky zaslané pomocí SMS.
Není to poprvé, kdy SOCDEM (dříve ČSSD) sahá po jednom ze svých nejvýraznějších rétorů v době, kdy se potýká s problémy.
Zaorálek se stal celostátním lídrem do Sněmovny ve chvíli, kdy před volbami v roce 2017 rezignoval na předsedu strany tehdejší premiér Bohuslav Sobotka. Důvodem byly nízké stranické preference - strana se tehdy pohybovala kolem 10 procent. Nyní se SOCDEM dlouhodobě pohybuje kolem tříprocentní podpory.
Lubomír Zaorálek
- Narozen 6. září 1956 v Ostravě
- Po škole pracoval v Československé televizi v Ostravě jako dramaturg
- Spoluzakladatel Občanského fóra v Ostravě
- V roce 1994 vstoupil do ČSSD
- 2002–2006 předseda Poslanecké sněmovny
- 2010–2013 1. místopředseda Sněmovny
- 2014–2017 ministr zahraničí v Sobotkově vládě
- 2019–2021 ministr kultury v Babišově vládě
O ambicích zkusit volby do europarlamentu se v sociální demokracii hovoří již od jejího posledního sjezdu, který se uskutečnil v červnu. Lubomír Zaorálek se zde na poslední chvíli postavil obhajujícímu předsedovi SOCDEM Michalu Šmardovi v souboji o lídra strany.
Zaorálek prohrál, přesto byl zvolen jako místopředseda. Od té doby se snaží veřejně vystupovat, je aktivní na sociálních sítích. Účastnil se listopadové demonstrace a stávky proti škrtům ve školství.
Podle informací Seznam Zpráv by pak dvojkou mohla být místopředsedkyně strany Daniela Ostrá, která dosud kandidovala zejména v komunálních volbách. Při posledních eurovolbách v roce 2019 ale již byla na šestém místě kandidátky, socialisté ovšem v tom roce volebně neuspěli a z europarlamentu vypadli.
Volební neúspěchy se v následujících letech kumulovaly a v současnosti z kdysi vládní strany zůstal v takzvané vysoké politice - respektive v parlamentní politice - jen jediný senátor Petr Vícha.
