Článek
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před začátkem dnešního jednání dolní parlamentní komory novinářům řekl, že změna by měla mít podporu, „protože chuť oddávat má většina poslanců napříč politickým spektrem“. Nyní mají právo oddávat starostové, místostarostové nebo zastupitelé.
Novela, kterou budou poslanci projednávat na zahajované schůzi v druhém čtení, ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce.
Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyce národnostní menšiny.
Novela má také umožnit stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na kterémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Předloha počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027.
Elektronizace matrik má představovat další krok v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány, navíc budou i v centralizovaném informačním systému.
Určení otcovství trojdohodou
Novela zákona zahrnuje také další novinky, mimo jiné určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení.
Do matriční knihy by mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně.
Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas.
Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.
Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.
