Nový rozpočet přehledně: víc na důchody i obranu

Dolní komorou Parlamentu prošla ve třetím čtení finální podoba státního rozpočtu pro příští rok. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Česko díky němu má poprvé plnit závazek investice do obrany ve výši dvou procent HDP.

„Státní finance nevyžadují drobné změny, ale restart, celkové přenastavení. To je podmínkou našeho růstu a zlepšování životní úrovně,“ řekl poslancům na začátku jednání premiér Petr Fiala (ODS).

Návrh státního rozpočtu jeho vláda předložila s příjmy ve výši 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Stát by tak měl podle plánu hospodařit s deficitem 252 miliard korun. „Odhadovaný schodek rozpočtu je 2,2 procenta HDP,“ uvedl předkladatel, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Součástí schváleného návrhu jsou i finanční vztahy vůči rozpočtu Evropské unie - očekávaný příspěvek 127 miliard a odvody ve výši 60 miliard korun.

Příjmy státu se oproti letošnímu roku mají navýšit o 12 miliard korun, výdaje naopak klesnout o 31 miliard. V dnešním třetím čtení prošly už jen drobné přesuny mezi jednotlivými kapitolami. Do výše schválených čísel už poslanci „sáhnout“ nemohli.

Podívejte se na přehled nejdůležitějších kapitol a položek.

Nejvyšší výdaje bude mít už tradičně Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má pod palcem výplatu důchodů a dalších dávek. Jeho výdaje jsou pro příští rok naplánované na 926,5 miliardy korun.

Na sociální dávky půjde souhrnně 893 miliard korun, z toho 706 miliard na důchodové pojištění. Nárůst oproti roku 2023 u něj bude o 19,4 miliardy, což činí 2,8 procenta. „Průměrný starobní důchod by měl po 1. lednu 2024 činit 20 635 korun,“ odhaduje v návrhu rozpočtu resort financí.

O 9,3 miliardy korun se naopak sníží objem financí na dávky v hmotné nouzi, souvisí to s výplatou mimořádných dávek pro válečné uprchlíky z Ukrajiny, mezi nimiž pobíratelů výrazně ubylo. Na dávky v hmotné nouzi stát naplánoval pro příští rok 7,5 miliardy korun.

Celých 12 procent výdajů státního rozpočtu půjde do školství. MŠMT bude mít celkové výdaje 268,9 miliardy korun, z toho 204 miliard je naplánováno na výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací.

„Jde o zvýšení výdajů, v letošním roce šlo na školství 11,8 procenta HDP,“ uvedl šéf státní kasy Stanjura.

Podle premiéra Fialy je školství jedním z pouhých čtyř resortů, jejichž příjmy pro příští rok porostou.

Učitelé nicméně s rozpočtem nesouhlasí. Peněz podle nich není dost na to, aby zbyly prostředky na všechna místa nepedagogických pracovníků. Hrozí navíc krácení výuky, kterou mají školy hrazenou z rozpočtu Ministerstva školství takzvaným systémem PHmax. A pedagogové nedosáhnou ani na zákonem daných 130 procent průměrného platu.

Výdaje na obranu státu jsou na příští rok naplánovány ve výši 159,8 miliardy korun. Většina z této částky půjde z kapitoly Ministerstva obrany, které se bude podílet 151 miliardami. Dalšími podílníky jsou Správa státních hmotných rezerv s 3,67 miliardami, Ministerstvo dopravy s 2,2 miliardami a Ministerstvo zahraničí s 1,44 miliardami.

Další částky ve výši desítek až stovek milionů jsou zahrnuty v kapitolách Národního bezpečnostního úřadu, Ministerstva vnitra, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost a také ve Všeobecné pokladní správě, kde je připraveno 344 milionů.

Jde o navýšení těchto výdajů na dvě procenta HDP, což je jedna z povinností, které vyplývají ze členství v NATO. Tuto Česká republika v minulosti neplnila. „Dvou procent dosahujeme po velmi dlouhé době, investice byly v minulé době rekordně nízké,“ řekl premiér Fiala a dodal, že nechápe zpochybňování zvýšení investic do obrany ze strany opozice. „Tato hranice se v současné nebezpečné době stává spíše minimální hranicí,“ dodal ministerský předseda.

Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu s náklady na platy a ostatními osobními náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2024 rozpočtovány v objemu 265,8 miliardy korun. Jde o zvýšení o 0,7 miliardy oproti plánu letošního roku.

Navýšení prostředků na platy je třeba v kapitole Ministerstva obrany na služební platy vojáků z povolání, a to o 250 milionů korun. Podle odůvodnění ministerstva jde o zabezpečení jejich předpokládané budoucí potřeby.

Ke konci letošního roku se očekává nárůst státního dluhu na úroveň 3,191 bilionu korun, v roce 2024 pak na 3,447 bilionu. Obsluha státního dluhu pro příští rok je v rozpočtu navržena na necelých 95 miliard korun.

„Na obsluhu státního dluhu budeme dávat další peníze, které budou chybět na investice, vzdělávání a další oblasti. Peníze, které dáváme na placení minulých dluhů, chybí. Musíme tento trend zvrátit,“ řekl poslancům premiér Fiala.

Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu podotýká, že konečná výše bude záviset především na skutečném výsledku hospodaření státního rozpočtu v letech 2023 a 2024. „Respektive na skutečné výši výpůjční potřeby státu v těchto letech,“ stojí v materiálu ministerstva.

Podíl státního dluhu na HDP by v příštím roce měl vzrůst na 44,5 procenta z letošních odhadovaných 43,2 procenta. Pro srovnání, v roce 2019, tedy rok před vypuknutím pandemie covidu-19, bylo toto číslo 28,3 procenta. V roce 2012 pak bylo 40,3 procenta.

V roce 2024 se podle návrhu rozpočtu očekává, že daňové příjmy obcí ve srovnání s rokem 2023 vzrostou o 3,1 procenta, tedy o 10,3 miliardy korun. Podobné je to i u krajů. V roce 2024 se očekává meziroční navýšení daňových příjmů krajů o 4,1 miliardy korun, tedy o 3,9 procenta.

Příspěvek na výkon státní správy je ve státním rozpočtu navržen na 10,5 miliardy korun pro všechny kraje vyjma Prahy. Pro tu stát vypočítal příspěvek ve výši 1,3 miliardy korun.

Navržená částka na mezinárodní a humanitární pomoc je pro příští rok ve stejné výši jako letos, a to 942 milionů korun, většina z této částky jde z rozpočtu Ministerstva zahraničí. Z toho půl miliardy je vyčleněno na rozvojovou pomoc válkou zkoušené Ukrajiny.

K hlasování se poslanci dostali po několikahodinové debatě, která sloužila zejména ke kritice vlády ze strany opozice. Ta tepala zejména nárůst výdajů na obranu. V závěrečné řeči po hlasování uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová, že „dnes večer se bude slavit v Marylandu a v továrně Lockheed Martin“. Narážela tím na zakázku na nákup stíhaček F-35.

Ve třetím čtení poslanci hlasovali o více než stovce pozměňovacích návrhů. Prošlo 13 návrhů od koaličních poslanců navrhujících vcelku drobné změny a přesuny v jednotlivých kapitolách, a to v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Podařilo se díky tomu přesunout třeba 120 milionů korun na opravu pevnostních měst Josefov a Terezín.

Většina návrhů byla opozičních a neprošla, velká část z nich, zejména těch od SPD, navrhovala výrazně snížit výdaje na obranu, mezinárodní pomoc či částku posílanou do rozpočtu Evropské unie.