Článek
Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.
Jak už Seznam Zprávy informovaly dříve, poplatek Českému rozhlasu by podle úprav Aleše Juchelky a Martina Kolovratníka vzrostl na 50, nebo na 55 korun měsíčně.
„Napravujeme nespravedlnost,“ hájil návrhy Juchelka. Spolu s Kolovratníkem poukazoval na to, že zatímco poplatek České televizi rostl od roku 2005 dvakrát z tehdejších 100 korun na nynějších 135 korun, u rozhlasu zůstal na 45 korunách měsíčně.
„Pětikoruna dělá zhruba 220 milionů korun na příjmech,“ poznamenal Kolovratník.
Ministerstvo kultury se postavilo k oběma pozměňovacím návrhům záporně. Podle náměstkyně ministra Petry Smolíkové poplatky vyžadují širší debatu. Širší novelu zákonů o ČT a ČRo chce ministerstvo předložit tak, aby mohla být účinná od roku 2024.
Návrh Juchelky a Kolovratníka:
Změna výběru radních obou veřejnoprávních médií vyvolala ve Sněmovně spory mezi koalicí a opozicí. Ze čtvrteční debaty ve výboru vyplývá, že shoda bude na úpravě počtu hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Pozměňovací návrh poslanci podají ve druhém čtení.
Ve čtvrtek výbor podpořil některé návrhy, které mají srovnat nynější rozdíly mezi zákony o veřejnoprávní televizi a veřejnoprávním rozhlasu, a úpravu, kterou se sněmovní volební výbor přejmenuje na výbor pro mediální záležitosti.
Do volby členů rad ČT a ČRo vládní novela zapojuje Senát. Senátoři mají obsazovat třetinu míst. Předloha také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Opoziční politici mluví o možné politizaci, koaliční naopak o posílení nezávislosti ČT a ČRo.
Kvalifikovaná většina
Koalice se s opozičním ANO zřejmě dohodne na zachování takzvané zvláštní kvalifikované většiny hlasů v radách pro odvolání generálních ředitelů ČT a ČRo. Nyní platí tato dvoutřetinová většina i pro jejich zvolení. Vládní novela předpokládá, že by pro volbu nebo odvolání stačila prostá kvalifikovaná většina, tedy nadpoloviční většina hlasů všech členů Rady České televize nebo Rady Českého rozhlasu.
V současnosti volí radní ČT a ČRo výhradně Sněmovna. Nově by podle předlohy poslanci vybírali v případě televizní rady 12 členů a senátoři šest. Počet členů Rady ČT by tedy vzrostl proti současnosti o tři na 18. Do ČRo by dolní komora volila šest členů a horní komora tři členy. Počet členů rozhlasové rady, jichž je devět, novela nemění.
Kandidáty by mohly navrhovat výhradně organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy nejméně s desetiletou historií, tedy nikoli například nově založené, třeba i účelově, jako teď.
Už nyní je zřejmé, že novela nebude účinná od navrhovaného ledna. Nejdřív v lednu se na sněmovním plénu uskuteční teprve druhé čtení předlohy.
